Děti, to byla taková, ale taková nádhera, až se mi tomu nechce věřit. Kvalita oproti jedničce neklesla, ale zase ji to nádherně doplňuje a prohlubuje. Prostě si to drží tvůj neměnný vysoký standard. Je jasné, že spousta lidí to už dle námětu bude považovat za ztrátu času. Nejen proto, že je to „ta nudná vědátorská dialogovka“, nebo prostě a jednoduše „Přece víme, že to nakonec bouchne, no ne?“. Což ostatně věděli i u Titanicu, že se půjde ke dnu. Snad nejzásadnější a asi i nejpřijatelnější argument proti Manhattanu je, že se to nevěnuje reálným postavám. Ano, všechno je to pravda, především ten poslední bod. Kvůli umělecké licenci to má daleko do přinejmenším reálné rekonstrukce. A ano, přesto to bouchne. Historické fajfky v korektnosti se tak dějí na poli dat, událostí a celkového bacgroundu, nikoliv kolem samotných postav. Samotná postava Oppenhamera je pak velmi pravděpodobně také hodně přiklášlená, ale to zjevně v zájmu dramatu a je minimálně fajn, když se tak důležitá postava v ději jen nemihne, jak tomu bylo v první sérii, ale že je přímo zapojená do dění. Přesto veškerou tíhu mají stále na bedrech staří známí. A je neuvěřitelně zadostiučiňující vidět, jak se postavy nedrží zaběhlých kolejí ve prospěch nastavování kaše, ale scénáristi jim dopřávají obrovského duševního vývoje. Nováčci pak zdatně přikládají pod kotel, všichni do posledního hrají jak o život a co do scénáře je to koncepčně snad nejpodařenější seriál, co jsem letos viděl (ano, Leftlovers a i High Castle mám ještě připraveny na skladu). Ta souhra fikce a faktů a to, že to celé působí opravdu reálně je prostě – ano, nádherná. Stejně tak nadšený bude člověk i z nosných témat řady a to z morálních a etických otázek, na které dostáváme odpovězeno ze strany Charlieho i Franka. Oba prodělají kardinální obrat a mnohdy až mrazilo v zádech z toho, co ty postavy pouštěly z pusy. Zatímco postava Franka si to u mě letos vybojovala na pozici nejlepší postavy i hereckého ztvárnění (vážně skvělý John Benjamin Hickey, který si zaslouží víc jak televizní kariéru a miniaturní štěky v Ladíme a druhých Robotech) spíš postavou jako takovou a hereckými dovednostmi jmenovaného (druhá epizova je vysloveně jeho herecký koncert), Ashley Zukerman může vděčit svému agentovi za mnohé, neb veškerou dřinu za něj dělá scénář, on se jen veze. Charlie Isaacs jako postava má všechno, co jen člověk může chtít, přesto ho Zukerman hraje tak strašně nuceně (a přitom buď jedním statickým, nebo jedním „zaníceným“ výrazem), že je to snad jedna z mála věcí, která mi vadila. Naopak extrémní ódy se musejí pět na Rachel Brosnahan a jení postavu Abby. Scénáristicky nečekané, pěkné twistíky (které její postavě byly dopřány už minule), přesto je to stále postava pevně nohama na zemi a přesto přesto vás bude zajímat každé rozhodnutí, které učiní. To, že jí scénář dopřál nejvýraznějšího charakterového vývoje od začátku seriálu se samozřejmě na celé věci podepisuje nejvíc, ale to, jakým způsobem si to Rachel herecky dává, no prostě waw. Takhle pět bych mohl ještě hodně dlouho, ale už se jen omezím na to, že jsem vážně nečekal, že si to udrží laťku úplně ve všem, v technickém směru ji ještě posouvá (ano, logicky muselo dojít na navýšení rozpočtu a větší rozhazování), ale právě tím správným směrem, kterým se to mělo posunout. Škarohlídové, kterí očekávají nudu by rychle měli očekávání změnit. Ano, první dvě tři epizody jedničky nedávají divákovi nic zadarmo. I já jsem měl rozestupy mezi první až třetí epizodou řádově několikatýdenní, ale blahořečím bohu, že mi jednou dal zase záchvěv prozřetelnosti a u seriálu sem vydržel. Už během poloviny jedničky se to člověku začalo bohatě vyplácet. A u dvojky? Phe, z tohohle pohledu si člověk užije opakovaně i ty původně problematické první epizody. [b]Plná palba[/b], dámy a pánové, plná palba – [b]10/10[/b] - a ve vašem vlastním zájmu byste to měli zkusit také. [b]Jednička[/b] měla o stupínek míň ([b]9/10[/b]), hlavně za občas viditelný fakt, že se muselo i trochu šetřit. ps: Do dvojky se naskakuje v plné rychlosti a začít od ní nemá prakticky vůbec žádný význam. pps: Pokud si to přesto nechcete ještě připustit, zkuste už jednou jmenovanou druhou epizodu dvojky. Pro svou ucelenost a izolovanost krásně slouží i samostatně a dostanete představu, co to znamená televizní Manhattan v neředěné podobě.

Dej si z prvních sérií příběhy s dálekama (v 1 miniserie The Daleks a ve dvojce The Dalek Invasion of Earth). Ty jsou podle mě skvělý, info z nich je relevantní pro vychutnání novejch sérií a je geniální jak "s kusem kartonu a jednou lampičkou" vytvořili tu atmosféru epického planetárního konfliktu...

Nechal jsem si na dnešek dva poslední díly a je to čerstvě za mnou. Fajné to bylo. 10/10

Ježiš dneska je vlastně Luther!

Čo sa stane keď sa na jednom mieste činu stretnú Sherlock, Watson, Luther a Gibsonová? *8)* http://www.facebook.com/BBCOne/videos/1049786565041761/?theater

Tak já taky a nestydím se za to. Jen mě překvapilo, že to dostalo i Smithe.

Každý pravý fanúšik si pri tom finále poplakal *:)*

[link="https://www.youtube.com/watch?v=t_lGaBPbJLM"]Kevin Smith crying during Flash season 1 finale[/link] No ty vole.

Neskutecne finale... A hura na druhou radu...

Zo začiatku to bolo OK, ale postupne to išlo do celkom priemeru, nič sa tam nedialo, čo by nejak lepšie posúvalo príbeh dopredu.

Iba kvôli nj som dokukal prvú sériu *:D*

Já bych sejmul May, ať už maj ten castingovej fail z krku

[spoiler]Já bych si spíše přál spin-off pod názvem Secret Warriors a ten by byl přímo o týmu Daisy (Skya) a o Inhumans a mohl by se krásně prolínat a doplňovat s týmem Coulsona. [/spoiler]