co se IQ týče, nemůžu sloužit, ale četl jsem (zdroj IQ rovněž neuváděl) názor, že:

film, je ve skutečnosti příběhem o invazi lupičů těl, schovaným za příběh o dvojníkovi. Není to totiž psychodrama, ale levicová sociální kritika. Pavouci jsou skrytou totalitní mocí. Celý příběh je pečlivě "usnovaným" plánem jak se zbavit učitele v rámci explicitně hlásané zásady omezit přístup ke vzdělání a informacím...

Nebavil ma ten štýl rozprávania príbehu, ani samotný príbeh, ani postavy. Ako inak to mám ohodnotiť? Viac ma dokázal strhnúť aj príbeh hernej Mafie než toto.

Dík za tipy, určitě na to kouknu.

... a samozřejmě jsem pochopil, jak si to myslel

No jestli jsou Goodfellas celkom nuda, tak bych pak rád věděl, co není celkom nuda.

Já bych se ho rád zastal už jenom protože by se to mohlo stát i mne.

Myslim, ze kazdym prispevkem se ta dira pod tebou jen prohlubuje, Axis, ale pokracuj, radi se pobavime

Myslim, že v jednom filmu jsem to fakt i viděl, ale to auto už bylo na šrot. V tu chvíli se mi to už asi spojilo, nevim. Dobře tak dostane basebolkou po kebuli a zakopou ho v kukuřičným poli (teď jsem si i vizuálně zkontroloval, že to v Casinu proběhne přesně takhle).
A dál už se tu ztrapňovat nebudu

Chvaľabohu, že tu máme tie diskusie. Človek tu má vždy o zábavu postarané. Nemám slov.

To byl jen žargon, i když je mezi nima skoro dvacet let. A i ti mafiáni by mu to tak řekli, nebo by ho narvali do kufru a trochu ho zmasili šaltr pákou.

Axis just got zinged haha

Příteli, nepleteš si to náhodou s jiným filmem?

Abys zítra v posteli neměl koňskou hlavu

Celkom nuda. 6/10

Díky za tip, někdy se podívám.

František Pavlíček a Antonín Moskalyk si zvolili cestu moderní adaptace a nespoléhají se tedy na pouhou ilustraci k původní předloze. Vzniklo tak pozoruhodné umělecké dílo, které má divákům co říci i dnes. František Pavlíček (pro něhož je Babička posledním filmem, kde se na dlouhou dobu mohlo v titulcích objevit jeho jméno) se soustředil především na ženské postavy, jež dostaly narozdíl od původní knihy silnější psychologický rozměr. Odvážným krokem bylo posunutí příběhu bláznivé Viktorky do přítomnosti. Viktorka tak není jenom figurkou z vyprávění, ale ženou s tragickým osudem. Dnes lze s klidným svědomím říci, že to bylo rozhodnutí šťastné. Jak je pozoruhodný Pavlíčkův scénář, velkou pochvalu si také zaslouží režisér Antonín Moskalyk. Jeho režie je plná lyriky, melancholie a celkově je velmi poetická (navíc umocněná nelineárním vyprávěním, kde se střídá sen a skutečnost), přičemž se mu podařilo vyvarovat selankovitému kýči. To vše je umocněno vynikající kamerou Jiřího Šámala a hlavně působivou hudbou Luboše Fišera. Ač určena původně pouze pro televizi, Babička svou moderní filmovou řečí výrazně převyšuje původní zpracování Karla Hašlera a Františka Čápa z roku 1940 a zasloužila by si obnovenou premiéru v kinech.

Sakra, teď se za tu svojí včerejší volbu trochu stydím.