Svaťoš
Ohromně. Včetně toho rozpůlení, včetně myší na bruslení, nehodě na bruslení, myši, pianokoktejlovači. S tou rozpůleností - přesně takhle je to i v knížce a byl záměr udělat první polovinu brutálně hravou a druhou utopit čtenáře v depresi. Což se sice podařilo, ale já se pak v tý depce filmové i knižní trochu topil a přišla mi moc dlouhá, protože zdepresovanej jsem byl už po chvilku. Knížka nenechává prostor ani pro kapku naděje. Jinak se vším souhlasím. Těžko se to pak hodnotí co? Rejža plný nápadů, autor plný nápadů a stejně rozpačitý pocity
|
reagovat
|
Možná by to bylo lepší, než ten Jonezův film. Ten jsem vypnul po dvaceti minutách, protože jsem toho kluka chtěl zabít. Hodně bolestivým způsobem.



Z Ali G (cokoliv) jsem viděl jen celovečerák a nepamatuji si z něho doslova ani sekundu. Asi tolik na mě kdysi zapůsobil. Z následujícího Diktátora si taktéž nepamatuji nic, vyjma plakátu a z Bruna mi utkvěla tři slova. Abecedně v tomto pořadí: ánus, dildo, penisy. V nějaké divně pokroucené vizi mi ve vzpomínkách vše rotuje, bimbá a kývá se (ta péra). Možná to o mě něco vypovídá? Nevím. Za nejlepší považuji jeho oba Boraty, které jsou zlédnutelné i v současnosti a ani se při nich moc nestydím. Za úplně nejlepší Cohenovu roli považuji signora Adolfa Pirelliho ze Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street. Je ale fakt, že jsem ho v ničem jiném příliš nezaregistroval (možná Narnie, ne, už vím, Burtonova druhá Alenka - Pán času). Po boku Deppa mě hodně bavil.