Vlastně s tím mám úplně stejný problém, jako s Oddity. Podle trailerů se to tvářilo jako něco neotřelého a ve výsledku je to ten nejvíc obyčejný příběh, napsaný tak na 10 stránek maximálně, zaobalený mysteriem, aby se neřeklo.  Navíc pořád nevím, jestli se mi ten styl, kdy filmy režiséra občas vypadají jak telenovela, líbí. Lepší než Oddity to je, protože je to velmi inovativně sestříhané, napínavé a umí to ve správný vytáhnout nepříjemný výjev, aby divákům nebylo úplně dobře. Co bych si ale nechal od režiséra líbit, tak by byl Alan Wake, klidně i se stejným hercem v hlavní roli. 100% od Fuky potažmo 10/10 od croma je totální úlet a přisuzuju to maximálně tomu, že oba na horory tak často nekoukají.

Velmi zajímavá debata. *:+* Škoda, že se k ní dostávám pozdě. Nicméně podepisuju prakticky všechno, co se pode mnou napsalo. [i]S dnešními filmy je vážně něco špatně - [/i]Nesnáším tyhle moudra, kór když mi ještě není ani 30 *:D*, ale říct to musím taky. Třeba nedávno jsem si fouknul Okno z ložnice s Guttenbergem (Okno do dvora jsem konečně dohnal taky, ale tolik mě nakonec nenadchlo) a ten film je minimálně po scénáristické stránce ÚPLNĚ někde jinde. Dneska by byl v topu a došel si pro sošku (pokud není nová komise Akademi vymletá jako dnešní mainstreamoví diváci). Short story short: Tenkrát to prostě uměli. Co? Všechno! Je jedno, jestli mluvíme o 70', 80', 90', 00' - talentovaní lidi, léta praxe, osvědčené filmové postupy, kamera, světlo, hudba, snaha a srdíčko... Dnes? Hlavně ať to je kurva do premiéry venku, zbytek obstará reklama, a pokud to bude sračka, nevadí, brzo je tu další film/seriál. Nikdo se s ničím moc nepáře. No stačí kouknout na českou tvorbu, že jo. Content, content, content. I když vyjde skvělý film, stává se (mi), že se z hlavy vyfoukne tou tunou podprůměrných sraček. Pak to vlastně vypadá, že za rok nevyšlo nic pořádného, protože si to přehlcený mozek nedokáže zapamatovat. Pak jsou tu filmy, které mají originální zápletku, herce atd., ale vizuálně vypadají pořád jak z (digitální) prdele (třeba ti Hříšníci, sorry not sorry) Tohle [url=https://youtu.be/EwTUM9cFeSo?is=lgckUqp8M7yBY1cq]video[/url] to dobře shrnuje. Pak dávají v TV po milionté Piráty 2 (ten šílneně přeplácaný disneho blockbuster přece) a já na to znova koukám s otevřenou hubou a sahám při tom na sebe... Myšlenka na závěr: [i]Kolik filmů byste za posledních třeba 10 let vyjmenovaly jako "This is Cinema" ? [/i]Já namátkově: [b]Tenkrát v Hollywoodu 8 Hrozných Šílený Max: Zběsilá cesta[/b] (i když je 2015) [b]První člověk[/b] [b]Babylon Le Mans Joker[/b] (ano!)

v podstate potvrdzuješ, čo píšem nižšie. A aby som aj ja bol pozitívny, tak nedostatok súčasnej kvality donúti diváka vyhľadávať staršie, často obskúrne kúsky, o ktoré by inak nezavadil.  Napr. ja poslednú dobu dopĺňam staré filmy (1980 a staršie, aj storočie staré) a plienim európske kino, najmä neorealizmus taliansky, ale aj nouvelle vague. Truffaut, Fellini, Rosselini, Rossi, Bertolucci atd. Ja by som sa k tomu časom dostal aj tak, kedže som veľký filmový fanúšik, ale mnoho iných sa tam dostane práve nedostatkom súčasnej kvality.  P.S.: odporúčam La Strada od Felliniho, fakt pecka, a to som sa bál, čo na mňa vybafne, kedže to bol môj prvý Federico. Anthony Quinn a Giulietta Masina na hrad!

Trošku mi to připomíná konstatní brečení lidí kolem mě, nevím zda nejsem až velký optimista, ale občas to pozitivní myšlení neuškodí.  Ale asi je to u mě tím, že se neupírám jen k americkým či japonským filmům, ale sleduju vše možné, co se ke mě dostane a zaujme mě. Takže já jsem stále velmi spokojen. 

s kinematografiou to nie je tak tragické ako ľudia radi vykrikujú, najmä na internete, avšak treba povedať jedno: ide to kontinuálne a dlhodobo dolu vodou. minulý rok bol slabý, predminulý detto... Stále nájde človek pomerne v pohode dosť filmov, ktoré stoja za pozretie, ale za prvé ich je citeľne menej a menej a za druhé sa nechádzajú väčšinou mimo mainstreamu, resp. Hollywoodu. V Tinseltown máte čoraz viac nudných sterilných, generických sequelov, prequelov, spin-offov, rebootov, rehashov, restartov, remakeov a ostatných týchto kokotín. Človek tak musí pozerať v "indie" vodách a mimo USA a nejak to ešte ide, ale bezpečne sa to zhoršuje.  Minulý rok som nedal 5 hviezd ani jednému filmu, 2024 rovnako. Tiež som sa zamýšľal či to nie je mnou, mojim odlišným vnímaním čisto vzhľadom na prístup then vs now - ale nie. Veľa starších filmov som videl opakovane, a hoci zopár som následne hodnotil nižšie, drvivá väčšina obstála alebo dokonca dozrela.  Pointa je, že kinematografia, resp. minimálne Hollywood ide pomaly ale isto do sračiek a kto tento problém nevidí alebo si to nechce priznať, klame sám seba. 

Velku rolu hra presítenosť. Máločo dokaže realne strhnuť a pritiahnut sustredenosť (nie pozornosť). Nevznika 200 filmov a serialov ročne ale 2000. Mas moznost dostat sa k veciam zz Brazilie a Indie, youtube/streaming, soc. siete bla bla. Ak sa z niecoho nestane viral, zapadne to do dvoch tyzdňov, kvalitne alebo nie. Mohli by Beatles MJ, či Queen mat rovnaky status ako maju keby pôsobili teraz. Nie. A nie je to tym, ze hudba je teraz horsia/lepsia.

ten úpadek je znacnej a nostalgie nehraje moc roli ptz ten pad kvality se nějak adaptoval a stal skoro standardem a dnešní filmy který sou sracky dostavaj obecně průměrný hodnocení jako 5/10 6/10 typu "jednohubka" "nečekejte zázraky a nebudete zklamani" "nenadchne ale neurazi" Nedavno sem si dal znovu Prince z Persie 2010 a to není žádná velká minulost. Tehdy v tom roce bych o filmu rozhodně neřekl že to je nadupanej technicky vymazlenej megafilm ale měl sem ho jenom za OK..no ale teď sem si po 20 minutach říkal twoe tohle chci vidět na plátně, to je velkofilm jako kráva. Už jenom jak se pracuje ze scénou nebo jak sou herci nasvícený je kus filmariny co se dneska až na výjimky nedělá..  A dnešní shity co řemeslně, technicky nebo úrovní zábavy nesahaj těmhle dříve "OK" filmům ani po kotníky, dostávají podobná hodnocení 

Ten subjektivní aspekt, co tu tak hezky popsal HAL, nepochybně roli hraje *:+* - vedle něj je tady ovšem ještě minimálně jedna složka, abych tak řekl, celospolečenská, související s aktuálním významem daného média: jsou opery psané ve 20. století méně kvalitní než ty vzniklé za Mozarta či Verdiho? Netroufl bych si říci - vím však bezpečně, že nemají žádnou šanci nabýt někdy srovnatelně legendárního statusu...

Nostalgie a s ní spojené osobní okolnosti v tomhle vnímání vždycky budou hrát zásadní roli - u mě je například jasné že už mi nic v životě nepřekoná rok 2006 - nejen že to byl rok velmi silný na dnes kultovní filmy (Potomci Lidí, Prestige, Casino Royale, Clerks 2, 300, Tenacious D), ale hlavně jsem se tehdy přestěhoval do Brna, měl konečně dost peněz na všechny filmy které jsem chtěl vidět, začal ve velkém chodit do multiplexu, a navíc často společně s dalšími MZáky na různých srazech. To jsou core memories, you can't beat that. A bude hůř, jak stárnem, tak je přirozené že nám věci připadají méně a méně zajímavé a objevné než jak to bylo v našich formativních letech (tzn pro nás ty devadesátky). Což neznamená že ony třeba reálně v průměru méně zajímavé a objevné skutečně nejsou, ale to osobní zkreslené vnímání tam vytváří šum který si nejsem jistý jestli je v lidských silách úplně odfiltrovat. Nevím no.. kde je Douglas se svým akademickým vhledem když ho člověk potřebuje (třeba by nám řekl že nejlíp v kinech bylo v 1938 a od té doby to stojí víceméně zapiču *:))*)

Já s tím nemám problém, jsem s rokem 2025 velmi spokojen viz [url=https://i.ibb.co/KpC20Y8R/t2025.jpg]link[/url].  A velmi dobře se rýsuje i rok 2026 *8)*

Právě proto, že mi to představilo koncept bezchybného sequelu. Já mám jedničku i dvojku na úplně totožné úrovni. Dvojka je víc groteska, ale ty vtipy jsou vyladěné do takové dokonalosti, že v tomto ohledu vyhrává. Jednnička je dospělejší, s real true poselstvím a ne jen Holubovou. Vánoční atmosféra cáká z obou...*:+*

Pravda, dvojka vůbec nemá srdíčko, je to jen větší a už jen čistokrevná komedie. Jako dítě jsem to měl raději, ale teď už v prvním díle vidím něco víc.

V tom výpisu mě zaujal Sám doma 2, tam už ta stejná formula ani zdaleka nefunguje jako v jedničce, v čem to oproti ní vyniká? Nedávno jsem dával rewatch 21 Jump Street a 22 Jump Street a taky je to víceméně už jen kopie prvního filmu a úplně stejně to už nemá to kouzlo jako geniální jednička

Jenže nostalgie je celkem spolehlivým ukazatelem zacementované obliby. Ta Anakonda je Béčko a eRko, pokud se nepletu a stejně k němu loni ten legacy skoro sequel vzniknul. Je to ultra ptákovina, ale pokud mám štrachat z paměti, co bylo loni, pak ti řeknu Sinners, Vlaky, Brutalistu, Avatara a... na zbytek bych se musel podívat na net. Z 24 si nevybavím nic z Hollywoodu, jen silné české kousky. Nejsilnější je z uplynulých let 23, kde je Oppie, díky němu si člověk pamatuje Barbie, kdyby to nebyla srdeční záležitost, pak bych si nevybavil ani toho Vetřelce. Stále je tam ale ještě animovaný Spidey… Za mě byly silné roky ještě 2011 až 2013, plus 2006, 2007 a 2009, tam to švihalo taky fest. Druhá půlka desítek, nebo první půlka nulek... To je útlum, ale pořád je tam řádově víc věcí na rok, než loni, či letos. Ostatně, z letoška bude Hail Mary a možná ta Odyssea.

Kéž by si měl pravdu. 🙏

Však já jsem hned pod tím napsal že s vámi souhlasím, ten trend platí. Ale není tak dramatický.  Jo loňský rok byl na velké filmy slabý (nezapomenutelných artovějších kousků vzniklo dost) - ale srovnej to s letoškem, jen trio Duna, Odyssea a Disclosure Day hravě překonává většinu těch roků v devadesátkách, k tomu nový Ridley Scott, Iňarritu a Sorkin, už za sebou máme Hail Mary a 28 Years Later: The Bone Temple, a k tomu budou i big budget výplachové superhero filmy jako Doomsday, Spider-Man a Supergirl. Ne všechno z toho se povede, o tom nepochybuji, ale i tak zas jeden z nejsilnějších ročníků ever. (a zvlášť ty příklady co jsi vybral... u půlky bych řekl že z tebe mluví nostalgie protože hodně z nich by zapadlo i teď... tvl loňská Anakonda má lepší hodnocení než ta tehdejší :D)