Dobré to bylo. Tenhle rok je silný na kvalitní české filmy. Má to super herce, scény, dialogy, humor i temnější momenty. Osobně mám trochu problém s koncem, který mi úplně nesedl, ale budiž. [b]8/10[/b]

Volume 1. Old Boy (2003)  při sledovalní sem zjistil, že už jsem to viděl, ale koukl jsem rád znovu, tyhle korejský fláky muže člověk vidět znovu, hnusný a špinavý prostředi a takový uchyli mají fakt snad jen korejci, ale řekl bych že scenu s kladivem měl lepši Brolin, ale tu verzi už si nepamatuju *:D* Volume 2 Strange Days (1995)  Zajímavej film, nahrávat myšlenky a to herecký obsazeni bomba, slizkej O’nofrio a Fitchner, vlasatec Sizmore *:D*výborný to bylo, určitě se kouknu zase*:+*

Chtěl výplach na večer a to jsem taky dostal. Hloupé a přepálené béčko, které mě dvě hodinky dobře bavilo. 6/10

Včera byl nějaký jeden záběr na youtube, že trailer tomorrow, ale já si myslel, že to je nějaký od fanoušků. 

Taky mě to překvapilo včera, když jsem viděl trailer na trailer.

Díky, myslel jsem si to, když jsi tam tak hezky popsal to, co právě Carney, sám bývalý aktivní hráč, ve svých filmech krásně zachycuje - a co možná plně docení zase jen muzikant (za něhož se sám také snad ani ne tak považuju, jako už pěknou řádku let více či méně přesvědčivě vydávám... *;)*) Begin Again bych osobně z prvních tří carneyovek (Floru jsem ještě neviděl) zařadil kvalitativně asi nejníže (relativně - pecky jsou to všechny!), ale zároveň jsem ho také viděl nejvíckrát (jen v kině 2x), takže určitě "schvaluju"! *:D*

Říká ti to velmi správně, hlavně Begin Again s Keirou a Ruffalem zbožňuju *:+*

Tak jsem si to po letech odkládání konečně šlehnul, a dokonce se neplánovaně trefil do dušičkového týdne. Líp jsem snad ani udělat nemohl. Nyní už naprosto chápu, proč to spousta lidí považuje za top 3 nejlepší cs filmy, ne-li ten úplně nejlepší. A taky chápu, proč je to spolu s [i]Uchem [/i]trezorovka jako vyšitá (byť tuto cenzuru nijak neobhajuju). Herz režíruje na svou dobu jako urvaný ze řetězů. To tu nikdy před tím ani nikdy po tom (kdyžtak mě opravte) nebylo! Nestyděl bych se přirovnat [i]Spalovače [/i]třeba k [i]Psychu[/i], po němž žánr nikdy nebyl jako dřív, a nebýt srpnových tanků, psycho-horory u nás mohly kvést a dobýt celý svět, což ostatně mohlo platit o cs filmu jako takovém.  Při sledování jsem měl obrovskou výhodu, že už jsem ze školy zapomněl, o čem to vlastně je a jak to dopadne. Ze začátku jsem si proto poměrně užíval praštěnou pohřební hantýrku a pochopitelně zcela fenomenální výkon Hrušínského, po němž jej už nebudu vnímat, jako dřív. A to taky proto, že má v jiných filmech podobně, byť komediálně, emočně plochý herecký výstup ([i]Vesničko.., Slavnosti sněženek[/i]). Jeho pan Kopfrkingl mi do půlky filmu vlastně přišel jako sympaťák, který miluje svou práce nadevše díky víře v osvobození duše od nečistého těla a svou zvrácenou karikaturností mě vskutku bavil. Chvilku mi totiž trvalo, než mi došlo, že má příběh souviset s holokaustem. I zde mi však toto černohumorné připodobnění přišlo zábavně ujeté á la [i]Hanebný pancharti[/i]. Nejvíc jsem si ale vychutnával Herzovu progresivní režii, použití ruční kamery (snad poprvé v cs filmu), nahota, orální sex (snad také poprvé) a nečekaně fikaný střih, který nádherně smazává rozdíly mezi Kopfrkinglovým profesním a rodinným životem, a to, co se odehrává mezi nimi (večírky a děvky). Celou dobu vlastně nemluví o ničem jiném než o spalování, jen je sakra velký rozdíl, před kým a kde. Tyto stíračky a prolínačky proto byly neuvěřitelně promyšlené, až černohumorné a pokaždé jsem se těšil, v jaké scéně se uprostřed monologu zase objevíme. Něco takového jsem poznal až s Edgarem Wrightem a vůbec by mě nenapadlo, že jsme doma dávno něco takového měli. Možná si ze [i]Spalovače [/i]udělám halloweenskou tradici. Vlastně nechápu, proč ho v tv skoro vůbec neopakují. Vždyť je plný noblesy, špičkových herců, vznešených myšlenek a činů, které se jen ke konci trochu vymknou kontrole. Tarantino by měl z "The Crematora" radost. *:D**:+* [b]9/10[/b]

Neznal jsem a ten druhý odstavec by mi to dost možná prodal... nebýt toho prvního! *:D* Ale třeba se někdy odhodlám, takže díky oběma za tip. *:+* A něco mi říká, že by se ti, podobně jako mně, mohly asi zamlouvat filmy Johna Carneyho - říká mi to správně...? *;)*

Pamatuju, že už se to tu hajpovalo dávno. Ale stále jsem neviděl, takže díky za tip. *:+*

Díky za tip, pecka výběr *:+*

Tak má to být pořád challenge *:))**;)*... Ale jsem rád, že se líbilo. Tenhle víkend se chci pustit do mých kousků, jestli na to konečně budu mít kapku času *:+*

Jo, tohle je dost dobry. A ten zaverecny song jsem jednu dobu furt tocil v combi s Up ze Sing Street a Satellite Moments z Kocoura Boba. *:+**:+**:+*

Když mi tenhle film Karlos nabízel spolu s Manchester By the Sea, tak mi bylo jasný, že to nebude úplně sluníčkový, ale ty vole… Těžko o tomhle mluvit bez spoilerů, takže jenom krátce. Ačkoliv ze začátku film vypadá poměrně přímočaře a dokonce se mu povede člověka uchlácholit a naladit na takovou feel-good vlnu, kdy hudba léčí, tak přesně když divák přestane bejt ostražitej, tak přijde facka a návrat do reality. Nový témata, otázky a dilemata, který se otevřou cca v poslední třetině, jsou skutečně drtivý. Finále podle mě vzhledem k situaci vyřešeno velmi elegantně. Mimo to musím samozřejmě pochválit super songy a zpracování toho života v kapele. Vzhledem k tomu, že sám jsem muzikant (nebo se za něj alespoň považuju *:D*), tak to jsou automaticky body k dobru a oceňuju, že se podařilo vystihnout, jak je návykový, když si sednou dva lidi s kytarou a pohltí je hudba. RIP Anton Yelchin Číselně někde 8-9/10

Planeta pokladů má mnoho společného s Černým kotlem - mladého hrdinu, zcela výjimečnou animaci a bolestný finanční průšvih. Ostatně snímek vycházející z motivů známého románu Roberta Louise Stevensona se měl točit po Černém kotli, ale, jak známo, na svůj vznik si musel počkat nejméně patnáct let. I tak to byl propadák a je to velká škoda. Planeta pokladů ani po více než dvaceti letech od svého vzniku nijak nezestárla a musím přiznat, že podobně jako Černý kotel si mě získala od prvních minut. Je to klasický dobrodružný příběh se vším, co k tomu patří - včetně nádherné hudby Jamese Newtona Howarda. Planeta pokladů si zaslouží druhou šanci - a vaše docenění. P.S.: Upřímně by mě zajímalo, co na Černý kotel a Planetu pokladů říká pepova dcera. *:)*