Ale tady vůbec nejde o tvůj nick...

Začínal jsem tu před čtyřmi lety jako Disk (proto mě mnozí stále takto oslovují), ale pak jsem po půlročním banu od redakce (který jsem si zasloužil) mám nový nick Disketa. A ujišťuju všechny, že transformaci pohlaví jsem opravdu nepodstoupil. *:D* Jsem chlap jako poleno. *8)*

Ja musím ale uznať, že ten nick Disketa je trochu mätúci. Keď som tu bol nový, tak som tiež žil chvíľu v neistote. *:D*

=4

+1

+1

Ne že bych měl nějaký moderátorský ambice, ale nepřehání už to ten barevnej šašek pode mnou trochu?

Poslední 3 komentáře se tak nechováš. Pokrok.

Jsi remcal, ale aspoň mě už neoslovuješ jako dívku. To je pokrok. *8)*

Nechci tu být za remcala, ale sluší se dodat, že tohle můžeš říct o všech filmech starších, než 5 let.

Ještě se sluší dodat, že dnes by film v téhle podobě těžko vzniknul.

A co jako? Ten ráz zůstal zachovanej...

Wiki: There are many differences between the original book and film. While the original novel has been accused of promoting militarism, fascism and military rule;[6][7][8] the film satirizes these concepts by featuring news reports that are intensely fascist, xenophobic and propagandistic. Verhoeven stated in 1997 that the first scene of the film (a conscription advertisement for the mobile infantry) was adapted shot-for-shot from a scene from Leni Riefenstahl’s Triumph of the Will, specifically an outdoor rally for the Reichsarbeitsdienst. Other references to Nazism in the movie include the Gestapo-like uniforms of commanding officers, Albert Speer-style architecture and the propagandistic dialogue. (Violence is the supreme authority!)[9] A report in an American Cinematographer article states that the Heinlein novel was optioned well into the pre-production period of the film, which had a working title of Bug Hunt at Outpost Nine; most of the writing team reportedly were unaware of the novel at the time. According to the DVD commentary, Paul Verhoeven never finished reading the novel, claiming he read through the first few chapters and became both "bored and depressed."[10] *;)* [b]Disk[/b] Souhlas. *:+*

Já nechci snižovat Verhoevenovu (fuj...) zásluhu. Ale jestli tu chceš vzývat něčí genialitu, tak googli jméno Henlein. Ne Konrád!

Verhoevenova satira [b]Hvězdná pěchota (1997)[/b] je pořád výborná. Skoro bych řekl, že je dnes mnohem aktuálnější než v době svého vzniku. Jojo, Paul to měl sakra dobře promyšlené. *:)**8)*

Taky jsem to nedávno projel celý a pod to Společenstvo a Boromira se klidně podepíšu. Na Dvou Věžích a Návratu mi nejvíc kazily zážitek neustálý (a většinou tragicky načasovaný) prostřihy mezi jednotlivejma dějovejma liniema. Hobita jsem nečetl, ale z toho, co jsem pochytil o příběhu, mám dojem, že tady se toho obávat nemusím, což je jednoznačně pozitivní předpoklad *:+*

Zničený záda mi znemožnily strávit víkend trochu aktivnějc, tak jsem taky přejel Pána prstenů v prodloužený verzi. Jako vždycky emocionální horská dráha a nejlepší trilogie ever. Znova jsem se přesvědčil, že Společenstvo je můj nejoblíběnjší díl a Boromir nejlepší postava. Na druhou stranu jsem se taky přesvědčil, že zatímco některý přidaný scény sednou jako p*del na hrnec, některý mě vyloženě rušej. V tomhle případě mi kinosestřih zážitek rozhodně nekazí. A jsem připravenej na Hobbita. *:)*

Mám rád technicolorové záběry na východ a západ slunce. Jacksonův King Kong mi jich dopřál požehnaně. A krom toho je to parádní megalomanská romance, jak ji mám nejradši. *:+*

Tak za mě letos teprv potřetí plný počet bodů a absolutní spokojenost.*:+*

Stuart: Život pozpátku je sice "jen" televizní projekt, ale má v sobě něco více. Především dokonalého Toma Hardyho, který zahraje skutečně všechno. I bezdomovce, který neměl zrovna nejšťastnější život. Hardy svého Stuarta polidštil, aniž by zabředl do sentimentu, který se zde nabízel. Benedict Cumberbatch mu pak výtečně sekunduje. Dokonalá dramedy. P.S.: Doporučuji si opatřit titulky, Hardyho přízvuk je i pro angličtináře poněkud obtížnější záležitostí. *:))*