Neuvěřitelně živá, emocionální a zčásti děsivá jízda jednoho maniaka (ve špatném i dobrém) za svým snem. Do jisté míry by to bylo motivační a pozitivní, ale stejně jako Chazelle v mém milovaném Whiplashi, Safdie ukazuje Martyho Mausera jako bytost, která svou motivaci a snahu převádí do tak toxického extrému, že i ten Nieman je místy vlastně ještě docela hodný hoch. Pokud tedy máte problém sledovat nesympatické tipy postav dělat nesympatické věci, vyhněte se tomu. Já dostal neuvěřitelně živelnou, místy až fyzicky a psychycky náročnou jízdu, která je ale tak neuvěřitelně vtahující, že nemůžu jinak než zatleskat. Chalamet si tu hlasitě řve o Oscara, zbytek osazenstva mu nedělá ostudu, a Josh Safdie nám ukazuje, jak náročná tahle cesta je. Neviděl jsem od Safdieových jejich předchozí práci, takže jsem byl téměř šokován tou neskrytou tělesností, až zvířecí energií, a hlavně tím, jak je celý ten chaos famózně orchestrovaný. Nebude to film pro všechny, ale já jsem z Martyho bezmála nadšený.
9/10
Velký Marty
|
reagovat
|



) trošku znervózňuje že mezi jmény nezazněl Sub-Zero. On ve filmu není?