Satira, obzvlášť ta inteligentní, to má dnes neuvěřitelně těžké. Včera například vyšel průzkum, podle kterého 37 % Slováků považuje životní úroveň v Rusku za lepší než na Slovensku. Ach jo… V Bílém domě i na Slovensku se v přímém přenosu děje tolik absurdních věcí, že filmový humor vedle toho někdy působí až encyklopedicky nudně. Naštěstí ale tohle není případ „Dvoiky Ouce“.
Kdo neviděl jedničku, měl by ji rozhodně dohnat. Nenechte se zmást hodnocením na ČSFD – mraky antivaxerů a kreténů si v tom našly svoje a nelíbí se jim to. To je ale ta nejlepší možná reklama.
Bavil mě ten civilní mockumentární styl, kombinovaný s až lyrickými montážemi a krásnými záběry. Pepo má řemeslnou stránku pevně v paži. Film v sobě nese hloubku a nadhled, které v tuzemské produkci nejsou úplně běžné, což je další důvod, proč mu dávám osm z deseti. Je to přesně ten typ filmu, který není pro každého, ale kdo do něj pronikne, najde tam spoustu vrstev a zajímavých momentů. Zejména po nečekaném twistu, který mě opravdu pobavil.
Možná jsem v poslední době viděl několik filmů, které jsou obsahově i formálně výraznější, a i když to možná v recenzi nezazní, právě v kontextu těch silných snímků z posledních let je „Dvoika Ouce“ takovým speciálním kusem – osobním, syrovým a upřímným. Není to uhlazená satira, ale tragikomický pohlavek společnosti, který je zároveň trapně lidský.
A i když je autor a hlavní herec můj oblíbenec, dokážu ocenit, jak složité je zahrát takhle nehezkou postavu a přitom si udržet charisma, které určitě má. Ten kontrast mezi jeho civilní osobností a rolí dementa dělá tenhle film zajímavým a stojícím za pozornost.
8/10
DVOiKA OUCE (2025)
|
reagují:
pepo
|
reagovat
|


