Další pěkný příběh. Asi vám to ukradnu až budu někdy psát hezký romantický scénář. 

Jsem opravdu rád za to jak to tady poslední měsíce funguje. Je to tady mnohem více přátelské, ale tím upřímným a opravdovým způsobem - některé z vás sleduji na Insta nebo jsme přátele na FB. Snažíme si tady pomáhat, jsme si oporou, někteří z nás se dokáží i svěřit s těžkými věcmi v životě. A mám z tohle opravdu velkou radost, jelikož se nám podařilo si tady vytvořit hezkou komunitu lidí, co mají podobné zájmy a koníčky, a zároveň to tady už není jen o filmech, ale je tady kus toho, co z nás dělá dobré lidi. Dokážeme se tady podpořit, poslat morální podporu člověku, kterého jsme nikdy neviděli. A já Vám všem za to děkuji. Každý den jsem chodím, několikrát, někdy třeba i dvakrát za hodinu a cítím se tady moc dobře. A vím, že kdybych teď třeba napsal, že mám nějaké problémy a starosti, či deprese atd, tak od Vás dostanu jen podporu a pomoc.

Takže ještě jednou za to, že je to tady tak skvělé, a že jsme taková komunita jaká jsme. Díky moc. 

 za táru. 

S mou ženou jsme se posadili proti sobě v jednom bistru na obědový pauze. Neoznačil bych se úplně za introverta, akorát holt nejsem univerzálně likeable osoba; zkrátka mi chvíli trvá, než jsem schopnej navázat nějakej smysluplnej kontakt. Při druhým setkání jsem se pokusil zapříst nezávaznou konverzaci (oba si na oběd nosíme Kindle, protože většinou máme z práce mezilidský komunikace akorát po krk , takže společnej základ byl nasnadě). Pak jsme se nějakej čas míjeli - pořád jsme se neznali ani jménem - takže nastoupila troška detektivní práce na základě jejího bílýho pláště a dost jednostranně zaměřený stravování asi po dobu šesti týdnů - co kdyby zrovna dneska přišla . No a když už mi australský pie lezly ušima, tak mi štěstí popřálo (nevěřili byste, kolik je v docházkový vzdálenosti od centra lékáren!), já se vybavil z internetu staženým recepisem, kam jsem napsal předpis na 2 x 7g kvalitní kávy a připsal svoje telefonní číslo a navenek suverénně nakráčel k táře. A pak mi bude někdo tvrdit, že zkoušet to na někoho v práci je proti dobrejm způsobům 

U kvůli takovým to zprávám tady potřebujeme nové emotikony. 

Já si teď vzpomněl na tuhle scénu (je to nastavené na ten čas, kdy to tam je) 

PS: je to skvělý krátký film dokonce i oceněný

Děkuju, ještě jsem zapomněl dodat, že tam ten den vůbec neměla být. Měla jít den před tím, ale kámošce do toho něco vlezlo, takže asi fakt něco jako osud existuje :)
A na každého z Vás tam nějaká spřízněná duše čeká a dřív nebo později ji poznáte. 
Vždyť jste tady všichni největší pohodáři, které na netu znám 

Já životní partnerku nemám, asi mám pořád příliš vysoké nároky, mám rád svůj klid a nějak mi to aktuálně nechybí. Poslední měsíc, kdy jsem potkal pár sympatických dam, intenzivně řeším zkouškové a pendluju mezi Prahou a východem Čech. Tak uvidíme, co v létě nebo na podzim
P.S.:Teď mi došlo, že jsem takový pozitivní Disk

Jo a chtel jsem jeste zminit, ze krome vsech negativ Tinderu, co uz tu padly, tak mne asi nejvic vadilo, kdyz jsem si uvedomil, jak je  zvraceny hromadu lidi odsoudit (nebo je naopak schvalit) na zaklade dvou fotek a jedny vety.
Vim ze pred x lety a dobou smartphonu byly online seznamky pomerne propracovany z hlediska prezentace a osobniho profilu, a tomu jak vypada Tinder, se pomalu ani profil rikat neda.
Pak jsem z toho mel fakt hrozny pocity a pripadal jsem si uplne hovadsky, jak jenom povrchne swipuju “tahle ne, tahle jo”, jak kdyby ty holky byly zvirata. Plus vedomi, ze ony se ke mne “chovaji” stejne.

Znam pomerne dost lidi, co se na Tinderu nasli, viz i komenty pode mnou, ale na zadnou alternativu jsem u nikoho, kdo by mel na seznamce uspech, nenarazil…

Pokud tomu chces jit na proti jeste trochu jinym zpusobem, tak mam par znamych, u kterych klapnul speed dating a jsou z toho dlouholete vztahy. 

Ja osobne podepisuju Liftyho metodu soustredit se sam na sebe, naucit se zit spokojene solo a mit se rad. V podstate okamzite jsem prisel ke vztahu jako slepej k houslim 

Díky za vaše příspěvky a všem přeju štěstí a pevné vztahy. Já už jsem na to po třech letech single života rezignoval. Nemá smysl se na to upínat. Nikdo nepřijde a život jde dál. Možná je to takhle lepší. 

Je fakt, že občas některým párům závidím, ale s tím se taky postupně smiřuju a nikdy bych si nedovolil jakýkoli cizí vztah rozbíjet. 

Krásný příběh bráško a jsem rád, že Vám to klape. 

Tak jako, pojďme tady rozjet (kdo chce samozřejmě) jak jsme poznali své životní partnerky, protože u mě to byla velká náhoda.
Moderoval jsem kvíz, který se zaměřoval na Hru o trůny. Budoucí ženu jsem znal občas z Kavárny, kde se kvíz odehrával, protože jsem tam pracoval. Samozřejmě mi byla sympatická, ale já měl divoké období. 
Pak jsem si ale nějak uvědomil, že mám víc morálních kocovin, než spokojených rán.
No a budoucí žena došla s kamarádkou na Kavárnu (která se jen tak mimochodem jmenuje Lásková, nekecám:) a všude byly skrz kvíz rezervace. Protože mi byla sympatická,  tak jsem ji jedno místo našel. Zůstala až na kvíz, vysvětlil jsem ji pravidla a pak ji vyzvedavala prave ségra.
Protože je průbojnější, došla za mnou a řekla: "Máte někoho?" Říkám že ne a ona: "ona taky ne"
A pak už klasika - follow instagram, flirtování, první rande (kde si mě mimochodem získala tím, že miluje South Park a hlavně hry, které jim byly inspirované a ja tam mel s sebou herniho Spider-mana a jeji reakce byla nadsena, ze by si to chtela zahrat:) a pak už to šlo prostě samo a o tom to je. Když je to ten pravý/á, tak to jde jak po másle.

Zasadni zmena percepce je, ze clovek zadnym trikem ci postupem nikdy nesbali zenu, ktera jim sbalena byt nechce. Staci byt k dispozici tem, ktere chteji.

Tinder funguje, pokud je clovek ochoten jednak si zaplatit nejvyssi plan, druhak pocitat s 1 procentnim uspechem matchu a z toho 1 procentnim uspechem, ze z toho bude rande. Nic vic od toho necekat, a uz vubec ne mit pocit, ze ty (naprosto random) zeny ti dluzi jakoukoli odpoved. Je to jen doplnek skutecne "game"  - tj. nefnukat, mit rad zivot, prijimat pozvanky na jakekoli real world akce, kde muze clovek pres spolecne zname nekoho potkat, pak ji opravdu oslovit, a paradni pritelkyni do roka mas.

Jako ty výletové akce na seznámení jsou z mého pohledu super a dost jsem nad nimi uvažoval. 

Nebolo by lepšie ísť s kolegami z práce na pivo? Možno niektorí z nich dovedú nejaké nezadané kolegyne alebo známe. Fungovalo to tak roky do zadu a myslím že by to mohlo fungovať aj teraz. 
Lebo ako píše Joker podomnou 
"Dating for straight women is like shopping. Dating for straight men is like a job interview."
A teda aspoň mne online zoznamovanie nikdy nešlo nebavilo ma a po cca týždni online kecania o ničom  kedy som mal pocit že holke akurát hladkám ego som sa na to vykašľal.