Než jsem měl zdravotní trable, tak byla vloni doba, kdy jsem to měl za 4:30 dlouhodobě a stlačoval to ke 4. Ale mám ve svém okolí bohudík/žel lidi díky kterém i tohle vypadá jak sračka. Včetně vlastního táty.
Víc si vážím uběhnutých 50 km pod 5 hodin, kdy jsem díky vlastní demenci zvolil na Benešovsku kopcovitější terén než jsem chtěl, navíc v jasném počasí s trochou pařáčku. To už nemělo s vytrvalostí nic společného. 10 km před cílem jsem to vzdal, nešlo dojít ani na zastávku autobusu pro masivní křeče. Z ničeho nic se objevil na chodníku dálkový chodec a zachránil mne tabletou hořčíku z batožiny. A já měl pak poslední desítku z celé trasy ještě nejrychlejší, abych dohnal ztrátu. Nejvtipnější je, že hořčík ani takhle rychle zabrat ani teoreticky nemůže. Musí se suplementovat několik dní předem. Mozek je hrozná svině. 

Mám něco odboxováno, ale běhání je těžší. Soupeř je těžší. :)