Původní román Davida Herberta Lawrence vyvolal v době anglického vydání (1928) obrovský literární a společenský skandál, nejen kvůli na tehdejší dobu podrobně popsanými milostnými scénami, ale také kritikou tehdejších třídních rozdílů. Navzdory nejrůznějším soudním zákazům (necenzurované znění mohlo v Británii vyjít až roku 1960) si Lawrencův román našel početnou čtenářskou obec a dnes po téměř sto letech patří k zásadním dílům moderní světové literatury. Filmové adaptace na sebe nenechaly dlouho čekat a dokonce už záhy (1931) vznikl český film inspirovaný právě Milencem Lady Chatterleyové - řeč je pochopitelně o podobně skandální Extázi režiséra Gustava Machatého s Hedy Lamarr v hlavní roli. 

Za posledních třicet let se objevilo několik filmových verzí, z nichž si zmínku zaslouží hlavně ta z roku 1993 s Joely Richardson a Seanem Beanem v režii Kena Russella (bohužel jsem neviděl). Zatím poslední verze, která je předmětem tohoto komentáře, vznikla před pár lety v režii Laury de Clermont-Tonnerre a po druhém zhlédnutí lze s potěšením konstatovat, že jde nejen o poměrně věrnou adaptaci (scénárista David Magee vyškrtl prakticky pouze postavu Michaelise), ale hlavně je to výborný snímek, který se mi sledoval jedna radost. Mezi Emmou Corrin a Jackem O'Connellem je fantastická chemie, jejich milostné scény jsou něžné a zároveň krásně živočišné (scéna v dešti je absolutně dokonalá), kamera je poeticky realistická a hudba perfektně dotváří atmosféru. K tomu je velkým plusem zbytek hereckého obsazení: Matthew Duckett v roli následky války postiženého Clifforda Chatterleyho je skvělý stejně jako zmíněná Joely Richardson, která se tentokrát perfektně zhostila role paní Boltonové, Cliffordovy pečovatelky. 

Milenec Lady Chatterleyové v produkci Netflixu je zcela mimořádným dílem a zaslouží si obdiv. I dnes tedy dokáže vzniknout snímek, který své publikum dokáže strhnout. Pro mě osobně bylo velkým potěšením vidět Jacka O'Connella opět tak, jak jej Pánbůh stvořil. Je to nádherný chlap a rozhodně se nemá za co stydět. 

Tonny vypadál už hodně nemocně, ale ve filmu působí pořád jako legenda hororu, když pronese větu “ Good Luck” je to prostě tam, prostě na pana, mám ho fakt moc rád, těším se na to, už jen proto, že působí nesmrtelně a vypadá to i že to bude možná překvapeni 

Final Destination Bloodlines trailer.
Je fajn, že ukázali jen počáteční nehodu a jednu případnou smrt, jinak se spíš soustředí na příběh. 
Pochybuji, že ten poslední záběr bude mít fatální následky. 

Hází to i skrz search a profil filmu na ten biják z 2020...

Po kliknutí na hlavní stránce mě to kluci háže na recenzi k filmu z roku 2020, někde nějakej šotek 

Já jednou našel sklo v meníčku, takže tak

Oceňuju Ritchieho workoholismus, zapálenost do filmařiny a respektuju, že v poslední dekádě se nebál v mnoha případech vystoupit ze své comfo zóny a natočit něco, na co by ho veteránští diváci jeho filmů netipli.

I The Covenant je onen příklad, kdy z Ričího rukopisu tam není vlastně vůbec nic (snad kromě uvedení postav na začátku, ale není to až tak vizuálně a kreativně výrazný jako v jeho klasikách), ale i přesto dokáže naservírovat decentní podívanou plnou napětí, dobré herecké chemie a tady i chválihodně natočené akce.

Na motivy skutečných událostí, ale s osobitým stylem. Scéna úprku Ahmeda a jeho rodiny z jeho domu byla krátká a zatraceně intenzivní. Homelander v malé roli příjemně překvapil.

Tvle to není fér takhle po ránu! New fear unlocked. ☠️

The Innocent seriál. Nejlepší adaptace Harlana Cobena z těch 9 seriálů, co Netflix nabízí.

Tony Todd v Nezvratnem osudu 6. Vypadá tam chudák fakt už špatně. 

Teaser na trailer - z pozice bývalého barmana vím, že led by šel raději všechen pryč, ale asi ocas brigadnik.

btw stojí ještě něco od pana režiséra Oriola Paula za to, abych věděl, co mám dohnat?

Sakra, tohle bylo hodně povedené španělské překvapení. Zamotaný kriminální příběh plný zvratů s naprosto luxusním koncem, který mi z nějakého důvodu připomněl Svědka obžaloby. Nic bych si o filmu nehledal a hned bych si ho doplnil, protože to byl vskutku výborný zážitek. 9/10

Naprosto promrhaný potenciál a peníze. Bratři Russoové nám dali nejlepší filmy z MCU, ale jakmile nemají za zády Kevina Feigeho nebo jiného schopného producenta, tak je to neskutečná bída. Tohle mohl být druhý Ready Player One, kdyby do toho režiséři dali srdce. A tady je ten nejzásadnější rozdíl. Filmu bych byl ochotný odpustit všechno - hloupost, neoriginalitu, ploché postavy, nevýrazné herce. Ale nedokážu mu odpustit to jak je naprosto nudný, nevýrazný, a bez srdce (u pár scén jsem cítil nějaké emoce, ale moc jich nebylo). Je to naprostá rutinní záležitost, která má parádní triky, ale to je tak všechno. Herci jsou znuděný a nevýrazný, příběh je předvídatelný a celé to vypadá divně. Nebrat. Pasáž je předražený omyl, který sice není nejhorší film, ale rozhodně je dost nudný a nevýrazný. Velká ostuda ze strany režisérů a Netflixu. 4-4,5/10

To je nasa svadobna piesen, teda ked sme isli k oddavajucej.
A je to paradny film, ktory musi ist u nas doma aspon raz rocne.
Pri skoku do vrtulniku kazdy raz zimomriavky

odporúčam Chippendales, kde má po Nanjianim druhú hlavnú rolu - je to ďábel 

já si právě taky říkal..ale je to level segalovka, tak snad jedině pro srdcovy fandy D.Ridley

Za mě se jedná o velmi rozporuplný film. Na jedné straně je tady skvělá Sadie Sink, která kromě hereckého nadání umí i celkem dobře zpívat. A zbytek obsazení také není špatný. Jenže pak je tu ujetý scénář, která nesedne každému a prostinký děj. Vše naštěstí zachraňují povedené songy a krátká stopáž. 
Nabízí se srovnání s The Electric State, který se také odehrává v postapokalyptickém světě. V něm O'Dessa bez problémů vítězí, protože i přes viditelné nedostatky jde o zábavný film a rozhodně to není nuda. A po vizuální stránce se jedná o dost nápaditější film než zmíněná předražená konkurence od Netflixu. A Sadie Sink herecky rozhodně patří do úplně jiné ligy než MBB.
Moje hodnocení: 6/10

Teď nedostanu z hlavy představu, že obsadí do Bílého lotosu jako dalšího šéfa resortu Sharlto Copleyho
To by byl geniální casting.

Poslední zastávka v Yumě
Levňoučký debut, ve kterém se chytře pracuje s jednou lokací a pár herci. Ti jsou velmi slušní (doufám , že si Richard Brake po tomto a po Barbarovi zahraje konečně záporáka v nějakém pořádném filmu), a celkově se tu velmi účinně pracuje s nenápadnou, téměř utahaně westernovou atmosférou. Sice to není natlačené akcí, není to ničím vysloveně originální nebo převratné, ale jako záležitost na jeden večer nebo na zabití hodinky a půl to úplně v pořádku postačí. 7/10

Zlý časy v El Royale
Při sledování Yumy jsem si na tenhle Goddardův filmeček vzpomenul. Viděl jsem to, když to šlo čerstvě do kin, tzn. asi šest a půl roku zpět, a nutno říct, že to na kvalitě dle mého mnoho neztratilo. Samozřejmě se tu hraje trochu jiná liga oproti Yumě, takže jsou tu o třídu známější a lepší herci (dnes je to obsazení o dost zajímavější, první herecké zářezy tu sbíraly Cailee Spaeny i Cynthia Erivo, i Lewis Pullman za tu dobu určitě "zeslavněl"), má to pořád moc chytlavou kameru, a nepoměrně ambicióznější a za mě i lepší scénář. Pořád to má chyby, např. že zábavný nápad napůl rozděleného hotelu mezi dva americké státy je tu trestuhodně nevyužitý, a posledních patnáct minutek je trochu uspěchaných. Ale celé to jako stylový, vychytralý a místy i docela dojemný celek i tak moc pěkně šlape. 8/10