Střídání prostředí, kde je každý aspekt natočený tak, že zasáhne na správných místech. Ať už se jedná o vězení, soud nebo jen cestu jednoho hloupého irského Honzy do světa.
Nejsilnější byly pocity nespravedlnosti a nenávisti k těm, kteří mají být ti hodní nebo dojemné scény, jako ta se zapálením novin.
O hereckých výkonech škoda mluvit. Trapně se tady přiznám, že je to první film s Day-Lewisem, který jsem kdy viděl. To, co tady spolu s Postlethweitem předvádí, je jasný výkon na Oscara. Ale i zapálená Emma Thomson je v tom krátkém čase na plátně výborná.
Když už mluvím o těch Oscarech, tak je fakt škoda, že na žádného nedosáhl.
Inu bohužel stál proti Schindlerově seznamu.
Za doporučení tohoto filmu opravdu děkuji, protože tohle je přesně to, o čem filmová výzva je - dostat nějaký zapadlejší klenot, u kterého jsem jen párkrát zavadil o plakát (a myslel si, že se jedná o biografii The Doors :) a odnést si z filmu nezapomenutelný zážitek. Za jiných okolností bych se k tomu možná nikdy nedostal.
Jasný pětikvalt.
A jedna pikoška na závěr - Vězňům v kině pouští Kmotra, což je můj druhý film z filmové výzvy.
Myslím, že u rovnice, kde je na jedné straně 95 procent pozitivních recenzí a na druhé 79 procent značících průměrné hodnocení v recenzích, si divák dokáže sám spočítat, jestli mu to za návštěvu stojí. Stejně tak v situaci, kdy by znal jen jedno a nebo druhé číslo.