Duna
Začnu jako mezulán - až do úterka jsem neviděl jedničku. Neptejte se mě, minulo mě to u trailerů, pak jsem si říkal, jak to doženu a ... trvalo to „jen“ tři roky. A jak jsem teď viděl jedničku a za pár hodin dvojku, je to jako cestovkou si tam odletět, na jeden obří biják. První díl je moje chyba, i tomu muselo seknout velký plátno. A jak moc jsem se tomu bránil, tak celkem brzo si mě to omotalo a pozornost klesla leda v poslední fázi. Vidět to tehdy, bylo by to jako na konci druhýho Matrixu :). Nicméně, třeba tu běhá i někdo podobnej, tak dál už jen do mlhy - u obou filmů je vidět, jak to točí někdo přesně podle své vize. Jak kdyby dumal nad každým záběrem, což je u dvojky ještě citelnější. A je radost na to po zvukový i kamerový stránce koukat (včetně burácejícího Zimmera). Narážím hlavně na fakt, kolik stejně nebo více drahých velkých filmů za posledních pár let jsme tu měli a jak vizuálně je tohle jinde. Též platí pro oba díly, že casting je do puntíku precizní, nejde mi říct, že: „Herci super, až na tohodle/tuhle...“. Překvapilo mě u jedničky, že je tam Zendaya sotva pár minut. To snad jedině v rámci herců - potěší, že má někdo víc prostoru, než v jedničce (chemie mezi
ústřední dvojicí super), ale někdo je dost ve zkratce a pak odklizen v mžiku (Bautista). Což by platilo i o Butlerovi - když si vezmu, jak nastoupí až v pozdější části stopáže, celkově jsem čekal, že tam bude mít daleko víc scén. Oproti jedničce má víc prostoru i Bardem, který je tu zároveň i s ohledem na reakce v sále, jako zástupce humoru (nevadilo mi to, i když jsem pak už jen čekal, že odněkud vykoukne taky John Cleese a zařve: „He's The Messiah!!!“). A jakkoliv přiznávám, doteď jsem ho moc nemusel, tak mě tady opravdu baví, jak hraje Chalamet (když se podíváte na začátek jedničky a to, co tady předvádí při
burcování davu). Ve výsledku - nebyl jsem v úplnym transu, že bych mluvil o filmu desetiletí apod., avšak přeju tomu každou zlatku, protože tohle byl přesně ten film kvůli kterýmu chce člověk do kina, aby to v kině zažil. Rezonuje to, rád se k tomu vrátím, zatím mám oba dva díly na 4/5 a těšim se, až kouknu na nějaký bonusy z natáčení.
Stodolovi
Petr Hátle se před časem uvedl výbornou audio sérií „Pohřešovaná“ o skutečném případu zmizelé náctileté dívky na konci devadesátek (kdo jste neslyšel, je to mj. na Spotify, doporučuju). A myslím, že se s obdobným úspěchem uvedl i na poli filmovém. Už jen považuji za nelehký úkol natočit film o zlých lidech, aby na to člověka bavilo vlastně koukat (a že někoho takhle zákeřnýho a manipulativního jako postavu, kterou hraje Lenka Žáčková jsme tu už dlouho neměli). Ostatně, před x lety si spolu s Janem Hájkem už manžele zahráli, v „Kobrách a užovkách“ - tam on držel na pomyslnym řetězu ženu, co se chtěla chodit bavit. Tady se chce Dana taky „bavit“ ... možná je to i tím, že si dobu toho případu pamatuju jako dítě, kdy jsme se báli, jakmile se objevil někdo cizí na vísce, že někomu taky odpraví babičku nebo dědu. Atmosféricky tak film funguje „správně hnusně“, vesnici či bytovky, nechce se vám tam ani na skok zastavit, avšak berte na vědomí - budete sledovat atmosférický film jednoho zrůdně toxického vztahu (beru v potaz, že to pro někoho může být málo). U „Pohřešované“ jsem taky na začátku věděl, že to bohužel nedopadne dobře, ale v průběhu poslechu na to zapomněl a přál si happyend. A tady, když pozorujete to jednání a důvody vražd, taky jsem zapomněl, že to nedopadne dobře a umře několik nevinných starých lidí. Zapommněl jsem na to a doufal, že na ně spadne klec sotva s tím začali, byť se tak rozhodně nestalo. Dobrý tah je také fakt, že celou dobu sledujete Stodolovi, nikoliv třeba policii, pátrání, nic. Ani samotné vraždy nevidíte, byť dle chrčení a zvuků víte, co šel ten „poslušný pes Jarda“ na povel paní zrovna dělat. Samotné činy přijdou až na konci při rekonstrukci vražd a film vás pak vyflusne, v plnym sále bylo ticho jak na funusu, což ještě umocní fakt, že film prostě skončí - titulky běží bez hudby, v tichu. Úplně se nehrnu vidět film znovu, ale zatím dojmem 4/5.
897505
[b]Duna[/b]
Začnu jako mezulán - až do úterka jsem neviděl jedničku. Neptejte se mě, minulo mě to u trailerů, pak jsem si říkal, jak to doženu a ... trvalo to „jen“ tři roky. A jak jsem teď viděl jedničku a za pár hodin dvojku, je to jako cestovkou si tam odletět, na jeden obří biják. První díl je moje chyba, i tomu muselo seknout velký plátno. A jak moc jsem se tomu bránil, tak celkem brzo si mě to omotalo a pozornost klesla leda v poslední fázi. Vidět to tehdy, bylo by to jako na konci druhýho Matrixu :). Nicméně, třeba tu běhá i někdo podobnej, tak dál už jen do mlhy [spoiler]- u obou filmů je vidět, jak to točí někdo přesně podle své vize. Jak kdyby dumal nad každým záběrem, což je u dvojky ještě citelnější. A je radost na to po zvukový i kamerový stránce koukat (včetně burácejícího Zimmera). Narážím hlavně na fakt, kolik stejně nebo více drahých velkých filmů za posledních pár let jsme tu měli a jak vizuálně je tohle jinde. Též platí pro oba díly, že casting je do puntíku precizní, nejde mi říct, že: „Herci super, až na tohodle/tuhle...“. Překvapilo mě u jedničky, že je tam Zendaya sotva pár minut. To snad jedině v rámci herců - potěší, že má někdo víc prostoru, než v jedničce (chemie mezi
ústřední dvojicí super), ale někdo je dost ve zkratce a pak odklizen v mžiku (Bautista). Což by platilo i o Butlerovi - když si vezmu, jak nastoupí až v pozdější části stopáže, celkově jsem čekal, že tam bude mít daleko víc scén. Oproti jedničce má víc prostoru i Bardem, který je tu zároveň i s ohledem na reakce v sále, jako zástupce humoru (nevadilo mi to, i když jsem pak už jen čekal, že odněkud vykoukne taky John Cleese a zařve: „He's The Messiah!!!“). A jakkoliv přiznávám, doteď jsem ho moc nemusel, tak mě tady opravdu baví, jak hraje Chalamet (když se podíváte na začátek jedničky a to, co tady předvádí při
burcování davu). [/spoiler]Ve výsledku - nebyl jsem v úplnym transu, že bych mluvil o filmu desetiletí apod., avšak přeju tomu každou zlatku, protože tohle byl přesně ten film kvůli kterýmu chce člověk do kina, aby to v kině zažil. Rezonuje to, rád se k tomu vrátím, zatím mám oba dva díly na 4/5 a těšim se, až kouknu na nějaký bonusy z natáčení.
[b]Stodolovi[/b]
Petr Hátle se před časem uvedl výbornou audio sérií „Pohřešovaná“ o skutečném případu zmizelé náctileté dívky na konci devadesátek (kdo jste neslyšel, je to mj. na Spotify, doporučuju). A myslím, že se s obdobným úspěchem uvedl i na poli filmovém. Už jen považuji za nelehký úkol natočit film o zlých lidech, aby na to člověka bavilo vlastně koukat (a že někoho takhle zákeřnýho a manipulativního jako postavu, kterou hraje Lenka Žáčková jsme tu už dlouho neměli). Ostatně, před x lety si spolu s Janem Hájkem už manžele zahráli, v „Kobrách a užovkách“ - tam on držel na pomyslnym řetězu ženu, co se chtěla chodit bavit. Tady se chce Dana taky „bavit“ ... možná je to i tím, že si dobu toho případu pamatuju jako dítě, kdy jsme se báli, jakmile se objevil někdo cizí na vísce, že někomu taky odpraví babičku nebo dědu. Atmosféricky tak film funguje „správně hnusně“, vesnici či bytovky, nechce se vám tam ani na skok zastavit, avšak berte na vědomí - budete sledovat atmosférický film jednoho zrůdně toxického vztahu (beru v potaz, že to pro někoho může být málo). U „Pohřešované“ jsem taky na začátku[spoiler] věděl, že to bohužel nedopadne dobře, ale v průběhu poslechu na to zapomněl a přál si happyend. A tady, když pozorujete to jednání a důvody vražd, taky jsem zapomněl, že to nedopadne dobře a umře několik nevinných starých lidí. Zapommněl jsem na to a doufal, že na ně spadne klec sotva s tím začali, byť se tak rozhodně nestalo. Dobrý tah je také fakt, že celou dobu sledujete Stodolovi, nikoliv třeba policii, pátrání, nic. Ani samotné vraždy nevidíte, byť dle chrčení a zvuků víte, co šel ten „poslušný pes Jarda“ na povel paní zrovna dělat. Samotné činy přijdou až na konci při rekonstrukci vražd a film vás pak vyflusne, v plnym sále bylo ticho jak na funusu, což ještě umocní fakt, že film prostě skončí - titulky běží bez hudby, v tichu.[/spoiler] Úplně se nehrnu vidět film znovu, ale zatím dojmem 4/5.
|
reagovat
|





. V top desítce pro příští rok.