Zatím z toho seznamu kousků, který jsem vyhlížel, asi největší studená sprcha. Kolektivní debata, blbnutí s fiátkem, kolektivní debaty, mašinka. A finito. S vědomím, že několik věcí už jsem viděl (ne jinde, ale v týhle sérii), akorát že chytlavějc. Ze začátku ne a ne se tim posednout - bylo to tím, že tomu chyběl takovej ten klasickej echt otvírák nějakýho Tomova kousku? Možná. Na M:I mě mj. baví vždycky ty týmový scény, kdy to klape jak na drátkách, přepíná se z jednoho na druhýho a ... to jsem tady skoro nedostal. Vlastně mě zarazilo, jak moc je to podvyživený oproti i těm dílům od stejného tvůrčího týmu a je to jeden z těch dílů, ke kterýmu už se podruhý nevrátim. A z těch všech je pro mě paradox, že zrovna tenhle by nutně zápletkou potřeboval 2 filmy, nepotřeboval by za mě ani těch 166 minut. Pachuť asi jako kdysi kdysi třeba u Spectre (i v tom kontrastu ze Skyfall do Spectre, to je jako z Falloutu sem).
Barbie
Tohle nebyla studená sprcha, tady jsem vůbec nevěděl co čekat, ale ukázky si mě celkem namotaly, že to chci vidět. A ani ťuk. Jestli je to tím, že tak dlouho jsem narážel na zmínky o vyšperkovanym scénáři a čekal právě nějakou kulišárnu, ve výsledku mi ta skoro absence scénáře vadila asi nejvíc. Je to slepenec scének, kde když jsem viděl tu s Kate McKinnon, vzpomněl jsem si na pár skečů ze Saturday Night Live s jejími parťáky, kdy jsem čekal, čekal, čekal a ... nic. Je fakt, že dlouho už jsem neviděl, jak by takhle lidi táhnul nějakej film do kina. Narváno, lidi se vlastně smáli všemu - nespoilerově i když třeba jedna postava v záběru řekne třikrát „This is my Dojo Mojo Casa House“. Nebo když Michael Cerra děsivě hledí jako v traileru. Nemyslim si, že jsem kdovíjak náročnej, ale mně to přijde prostě málo. Vykřešu z toho fajn choreo, vizuál v Barbielandu a do čeho se pustil Gosling, ale jinak vůbec nic. To bych asi znovu přežil toho Khaaaaaaaaana ... tedy pardon, Eeeethana. Vážně jsem si u toho výkřiku na konci M:I jen já vzpomněl na Star Trek, když zařval?
