Jak přicházejí sny tyhle nároky sice splňuje, ale protože je přepis na BD (a tudíž i ve zdrojích, o kterých se nemluví) skrz naskrz průměrný, pak následně padá.
Burton v posledních letech je taky trefná poznámka.
Animáky všeobecně budou mít špičkovou čistotu a i ty barvičky se najdou často, ale zrovna Drak těmi barvičkami nijak neohromí.
Baz má barvy hodně syté a výraznější kontrast by se tam taky našel, ale zase kdo ví, jestli Gonzi tomuto druhu filmů holduje.
Avatar je tutovka, ale hrozně provařená.
Co hodně potrápí každý zobrazovač a na plazmě ukáže, kde je její síla, je Prometheus. Parádní stínohra, hodně syté černé a pokud jsou přítomny, pak i plné barvy (hlavně zelené a červené hologramy pozemšťanů, stříbřitě modré mimozemťanů). Tohle byl jeden z filmů, kde má plazma pravý smysl.
Jako ona plazma sice u takového Avatara opravdu ukáže nejvíc síly, ale všechny ty barvičkové záběry vypadají „relativně obstojně“ i na LCDčku – rozdíl bych teda nepovažoval za markantní. Naopak takové ty „šedivé“ filmy plazma mnohdy zachraňuje z visuální „nudy“.
Takže naopak místo barviček Finchera...
Ještě by sem jako demo plazma materiál řekl Řadu nešťastných příhod, protože ta má taky poměrně hodně vysoký kontrast, v některých místech sytou černou a naopak přesaturované barvy a celkově si člověk neudělá ostudu, když tento audiovizuální klenot pustí i někomu jinému, než sobě (ano, obstojný BD přepis existuje).
611684
Jak přicházejí sny tyhle nároky sice splňuje, ale protože je přepis na BD (a tudíž i ve zdrojích, o kterých se nemluví) skrz naskrz průměrný, pak následně padá.
Burton v posledních letech je taky trefná poznámka.
Animáky všeobecně budou mít špičkovou čistotu a i ty barvičky se najdou často, ale zrovna Drak těmi barvičkami nijak neohromí.
Baz má barvy hodně syté a výraznější kontrast by se tam taky našel, ale zase kdo ví, jestli Gonzi tomuto druhu filmů holduje.
Avatar je tutovka, ale hrozně provařená.
Co hodně potrápí každý zobrazovač a na plazmě ukáže, kde je její síla, je Prometheus. Parádní stínohra, hodně syté černé a pokud jsou přítomny, pak i plné barvy (hlavně zelené a červené hologramy pozemšťanů, stříbřitě modré mimozemťanů). Tohle byl jeden z filmů, kde má plazma pravý smysl.
Jako ona plazma sice u takového Avatara opravdu ukáže nejvíc síly, ale všechny ty barvičkové záběry vypadají „relativně obstojně“ i na LCDčku – rozdíl bych teda nepovažoval za markantní. Naopak takové ty „šedivé“ filmy plazma mnohdy zachraňuje z visuální „nudy“.
Takže naopak místo barviček Finchera...
Ještě by sem jako demo plazma materiál řekl Řadu nešťastných příhod, protože ta má taky poměrně hodně vysoký kontrast, v některých místech sytou černou a naopak přesaturované barvy a celkově si člověk neudělá ostudu, když tento audiovizuální klenot pustí i někomu jinému, než sobě (ano, obstojný BD přepis existuje).
|
reagovat
|
Některé záběry a sekvence mají docela sílu. A kdybych to nevěděl, Snydera bych za nimi vůbec nehledal. Chápu to tak, že ze sebe zkouší setřást vlastní filmařské postupy, trademarky i manýry. Být osobnější, raw. Ale forma jakési obrazovo-básnivé poémy tu vůbec neslouží šponování napětí, nestrhává. Je to monotónní, i když se ke konci kadence chytlavých záběrů zvyšuje. Pro mě to vytváří distanci, protože se na postavy nikdy úplně nenapojím. Odtrpí si a odstřílí svoje, ale nezaseknou se. Hodně by tu pomohly dialogy a nebo známější tváře, do kterých bych aspoň mohl promítnout předchozí role nebo jasné vědomí, že na to herecky mají. Šedesátník Snyder dokáže zjevně i jiné kousky, než na jaké jsme u něj standardně zvyklí, ale záruka, že stylový revival přinese i po všech stránkách strhující film, tu teda fakt není.