Takhle nějak se rozepsal o novém ztvárnění Doktora.
#FoodForThought, aspoň Marvin by mohl odpovědět
"Navzdory tomu, že mám Jodie Whittaker rád, tak z tohohle radost nemám. Nejde tady přece o genderovou válku a o to, jak moc jsme v 21. století. Nejde o nenávist, nepochopení, neschopnost akceptovat změnu. Jde o to, co The Doctor jako postava, archetyp představoval, co byl jeho smysl. Měl to být podivínský chlapík, který toho hodně ví, hodně zažil, hodně viděl, hodně protrpěl, ale vždycky měl sílu a optimismus, aby se s nepřízní popasoval. A taky chlapík, který toho hodně neví, je zmatený, občas je dětinský, ješitný a potřebuje pomoc. Tuhle pomoc dostával zpravidla od svých společníků, především pak společnic. Tyto společnice byly vždycky silnou, sebevědomou ženou, která se jen tak něčeho nezalekla a i Doctora srovnala do latě. Zkrátka, genderová vyváženost tady už byla, ať už člověk chtěl nebo ne. Každá společnice byla v jistým smyslu součástí Doctora, doplňovala ho a ucelovala ho. Každá společnice, každá z těch žen byla vždy způsobem sobě vlastním unikátní a nikdy nebyla v důležitosti role něčím míň, než je Doctor sám. Jsem naštvanej, že někdo vzal koncept Doctora a zahodil ho do koše. A je mi jedno, jestli to bude dobrý nebo špatný v rámci příběhu, hereckejch výkonů atp. Bylo neuvěřitelně necitlivý do seriálu takhle zasáhnout a změnit jeho samotnou podstatu, která spočívala v melancholickým snílkovi, co občas potřeboval nakopat do zadnice od silné, sebevědomé ženské, která z něho dělala lepšího Pána času. Klidně, ať je Jodie Paní času, ať je hlavní hrdinkou seriálu, ať je to skvělý, se skvělejma hereckejma výkonama, se skvělejma příběhama, ale už to není Doctor Who - už je to prostě jinej příběh. Nedokážu věřit sebeskvělejší herečce, že je postavou, která kdysi byla Williamem Hartnellem a všemi ostatními skvělými Doctory... Dokážu jí pouze věřit, že je zcela jiným, stejně dobrým příběhem s vlastní hodnotou, ale nikdy nebude skutečným pokračováním Doctora."
