Tick Tick... Boredom
Na tak silné téma překvapivě plytký film - hrdinové se prý topí ve sračkách, ale v tomhle rozjuchaně hravém podání jsem nikdy neměl pocit že opravdu o něco jde, a žádná z postav mě nezajímala. Hrozně neživý film. I když se Garfield opravdu snaží a roste z něj docela zajímavý herec, a i když Miranda zaplétá zápletku a muzikálová čísla do sebe skoro jak Charlie Kaufman. Je to k ničemu, když nezvládá silné podání příběhu a nějaké emoce, což přitom v geniálním divadelním Hamiltonovi zvládal hravě. Ale tak pořád o dost lepší než In the Heights.
Loni jsem viděl tematicky podobný All That Jazz (1979) od Boba Fosseho, a ten je nekonečně silnější podívanou.
Od něj jsem před pár týdny dal i Cabaret (1972) - swingující hedonismus a deprese meziválečného Berlína, naivní přistěhovalec Michael York, a nastupující fašismus. To celé pohledem režiséra americké nové vlny na vrcholu sexuální revoluce.
Není divu že se filmem pak v Berlíně inspirovali a založili podle něj dnes už kultovní klub KitKat.
muzikálové okénko
reagovat
|