Tony: Ale no tak, vážně máš pocit, že bych se do tebe navážel? Já tě nikde neškatulkuju, to množné číslo používám záměrně i díky tomu, že do diskuze se zapojili i další a ty „domněnky a vkládání do úst“ není nic jiného, než nějaké celkové shrnutí myšlenek opozice (ano, i tebe, ale myslím, že to nedělám žádným zvráceným způsobem). Ale OK, jestli máš pocit, že ti něco mlátím o hlavu, tak promiň.
Verbst: Není problém, mě nevadí se ve vší slušnosti o něčem bavit s člověkem, co má jiný pohled na věc. To, že se rozcházíme v konkrétních věcech snad není ničím zvláštní, to je podstata diskuze…
Celkově mě jde hlavně o to, že když už se tu ten Hobbit rozebírá bez vášní, pak zaujmout v diskuzi můj postoj. Když píšete, že to a to je špatně, OK, ale já říkám, že to špatně není a Jackson to dělal dle svého uvážení a citu a přesně se mi trefil do noty.
Ohledně digitálnosti… mě to furt nepřestává fascinovat. Na jedné straně si lidi užívají sic pokročilé, ale pořád nedokonalé grafiky her, na stranu druhou zatracují hobití digitálnost. Která není ani zdaleka tolik digitální, než být mohla, nebo dokonce něž kolik si lidi myslí, že jí vidí. Opět a znova – tak, jak Hobbit vypadá není na bedrech CGI, jak spíš colorgradingem a svícením. A i ta jinak prokazatelná přemíra digitálu mi nevadí zdaleka tolik, jako by mi třeba vadilo to, že se budou třeba opět opakovat, nebo že se Jackson bude limitovat v tvůrčím procesu. Navíc si lidi nepřipouštějí myšlenku, že i kdyby se to dělalo oldschool, nemuselo by to vypadat dobře. Třeba ta skřetí prostetika. Ano, velká část skřetů jsou CGI. Když tím byli schopni takové postavy posunout co do desingu a funkčnosti, proč trvat na tom, aby byli z prostetiky, která se ale dál posunout nedala, nebo dala, ale nakonec nefungovala použitelným způsobem. A že jsou jakoby „plastoví“? Třeba já tu plastovost vnímám minimálně. Je to samozřejmě na posouzení estetického cítění dotyčného, ale vždycky bude pro filmaře nejtěžší posouzení, jaký přístup zvolit, aby byl nejvhodnější k látce, postavě, scéně atd.
Opět, ani já hobití trilogii neberu jako bezchybnou. A velmi chápu Spazze v tom, co psal o trojce. Ano, za vrchol filmu považuju vyhnání Saurona z Dol Gulduru. Zase na druhou stranu s Richardem Armitagem plně souhlasím, chlapec to těžce neuhrál a Alfred byl peklo. Takhle bych mohl jít i do dvojky a jedničky. Na druhou stranu mi to vyvažuje tuna jiného. Že mám chuť si to pustit znova? Si pište, že jo. Hobbita si pustím rád kdykoli, ty hravé detaily mě baví furt.
Když to porovnám třeba s Potterama, pak z těch, co točil Yates, si mám chuť pustit jen šestku. Určitě vím, že v budoucnu opět několikrát uvidím i pětku a ze zbytku samozřejmě trojku a možná jedničku s dvojkou. Obě sedmičky s odstupem času asi taky, čtyřku ale nenávidím doteď a nenávidět budu ještě dlouho. CO tím chce člověk říct? Že pokud ohlédneme od toho, že obě série od sebe dělí už nějaký ten rok, Hobbit mě baví furt stejně. Konga můžu pořád stejně, neli víc. Lovely Bones sem viděl potřetí někdy loni napodzim a pořád mě ten film dokáže nadchnout. Takže ano, jsem plně kompatibilní s jacksnovským způsobem vyprávění a jeho filmy mě bavit vždycky budou, i přes zjevnou řadu chyb, které obsahují. To se u jiných filmů říct ani moc nedá… Alespoň tak to platí pro mě.

Jeden z nejlepších soundtracků posledních let a imo nejlepší Newton Howardův počin kariéry. Naprosto dechberoucí, epická záležitost.

Jsem lembasová hlava jak vyšitá, na všech Hobitech jsem byl v kině, všechny mám doma kromě posledního i v prodloužených verzích, a stejně mě snad ani jednou nenapadlo "hele, co kdybych se na ně podíval podruhý".

Hobit je fail. Má to pár dobrých momentů, Šmak je fajn, ale jako celek to jde už úplně mimo mě. A to mě třeba čím dál tím víc baví King Kong.

Ja se za prvni dva Hobity sveho casu jeste bila videl jsem je nekolikrat. Pan Prstenu to bohuzel ani zdaleka nebyl, ale na me to porad fungovalo a byt jsem spoustu vycitek vuci tem filmum ve sve podstate chapal, ja s nima problem zkratka nemel.

Jenze treti dil uz byl bez pardonu sracka, ktera zpetne vrhla spatne svetlo i celou trilogii jako celek. Ten film atmosferou vrcholil hned na zacatku u sceny mireni cerneho sipu a od te doby se tomu ani v tech papirove nejdramatictejsich scenach uz nepriblizil. A neni to ani tak tim, ze by ta jedna konkretni scena byla tak genialni, bohuzel to bylo tim, ze vsechny ty ostatni prste staly za prd.

Sceny s postupnym ztracenim rozumu a naslednym obratem pak byly uz vylozene k smichu a nikdy bych necekal, ze to bude zrovna Hobit, u ktereho se v kine pri sledovani budu hanbou pomalu propadat do zeme.

Ze je zle mi ovsem doslo uz driv, u sceny souboje s Devitkou a vyhnani Saurona, ktere dokonce par jedincu oslavovalo jako vrchol filmu. Ta snaha o radobycool proslovy/one-linery s prehnane teatralni dikci, s epileptickym vrcholem, ktery byl provedenim nekde na hranici parodie, po kterem nasledovaly dalsi totalne nelogicke kecy.... ten film to pro me zabilo, a kdybych nebyl s manzelkou a prateli, tak bych asi odesel z kina.

Az vyjde rozsirena edice, tak ji dam ze zvedavosti sanci, u kdyz je dost dobre mozne, ze ji ve finale jenom proklikam..... Treti Hobit byl pro me vylozene rana pod pas

Tak trikama to potopil Jackson nehorázně, tohle jde jednoznačně na jeho triko. V tom měl znát míru a neznal, od toho se pak odvíjí všechny další nedostatky.

A ještě něco:
Nejlepší na všech třech filmech je pochopitelně Glum a hádanky ve tmě.

Já chci s váma do hospody a pořádně to rozebrat. Nechce se mi to vůbec vypisovat, ale to co vadí KARLOSovi, že píšou ostatní, tak mě zase naopak vadí tohle odůvodňování lidí jako KARLOS (dává to smysl?). Ty filmy jsou prostě strašně slabý oproti LOTRovi a jen tak mimochodem, tyhle se budou vždycky srovnávat. Hobitovi strašně, ale strašně ublížilo to, že je to digibordel. Šmak je možná dobře udělanej, ale naprosto nudnej.
Až vyjde prodloužená verze, tak si ji klidně skouknu, ale ty filmy už fakt v životě vidět nepotřebuju a ani nechci.
Jackson se holt nechal ukecat a přijde mi, že mu trošku jeblo, že to vypadá tak jak to vypadá.
Třeba trojku pro mě potopil Alfrid, Legolas a neBitva.
Pána Prstenů si budu pouštět až do smrti. Tohle ne.

Asi tak, no.

výborně napsáno

1) Nikde nepíšu o adaptaci slovo od slova, tohle dost nesplňoval ani LOTR, přesto ducha knížek vystihuje v celku jako trilogie dokonale. Tohle není pláč, zkazili mi oblíbenou knížku, chybí mi tam tohle a tohle, papírově tam nechybí nic, jako celek je to ale mizerná adaptace, protože působí uplně.
2) Ano vadila a ano přepsal, tahle nám dochovaná je druhá verze Hobita.
3) Jak vám nevonělo, prosimtě jako koho se mne snažíš zaškatulkovat?
4) Ne, Hobit je prostě pohádka, to psal i Tolkien. Dobrodružná 250 stránková povídka wtf?
5) Zase vy chce, fakt mne mi nepodsouvej něco co neříkám, ok? A opravdu mi nejde o doslovnou adaptaci, taková Sněhurka a Lovec si z prstu cucá násobně víc a přitom je pohádkovostí, dobrodružností i atmosférou uplně jnde, než všichni Hobiti dohromady.
6) Nechci aby se to drželo věrně knížky, chci aby jí to vystihovalo jako celek, tak jako lotří adaptace.
7) S tím vytvořeným světem a jeho nevyužítí je to samozřejmě nesmysl, viz společenstvo.
8) Šmak jednoznačně nejlepší není, vůbec nefunguje ani jeden jeho příchod na scénu, jeho ničení a smrt bez gradace, na prozívání. A jestli má charisma, tak teda totálně zapadá v tom digi bordelu.

To je snad poprvé v životě, co ti dávám plus.

+1
Vystihol si to úplne presne.

Myslel sem si, že řekneš předlohu, délku 200-250 stran a minimální měřítko…
Jenže ono nejde přesně adaptovat předlohu slovo od slova a i kdyby šlo, proč by to kdo vůbec dělal? Ano, kdyby to dostal pod pazoury někdo jiný, ta vize by byla zřejmě mnohem menší. Na druhou stranu, Hobbit, tak jak je napsán, vadil i samotnému Tolkienovi a kdyby měl koule, šmahem by ho řádně přepsal do víc LOTRovské podoby. Nestalo se tak a i kdyby to bylo pojato mnohem pohádkovějším stylem, stejně by to pod jacksonovskými prsty dopadlo tak, že by vám to nevonělo. Jednička je pohádková hodně a i na ni si stěžujete.
Další věc, na delší diskuzi je to, co konkrétně si člověk představí pod pojmem pohádka. A má představa se drží poměrně pevně základů, takže na míle vzdálená knižnímu Hobbitu. Ten není ničím jiným, než dobrodružnou a veselou povídkou, která uhne do pohádky jen třikrát (Hádanky, pokec se Šmakem, závěr po bitvě).
Pokaždé, když čtu Hobbit-200 až 250 stran-tři tříhodinové filmy = blbost, si říkám, zda dotyční tu knížku skutečně četli. Vy vážně chcete, aby ten film jel ala „ano, zastavíme se na chvíli v roklince (2.5m), s trolly si řekneme tři říkadla (3m), Medděd nám dá najíst (15m), zazpíváme si s pavouky(4m), v sudech pohodlně odplujeme (0.5m) a opět pokecáme v jezerním městě (20m)“? Jediné Tolkienem vykreslené akční scény jsou ty v mlžných horách a u nich (takže vlastně jedna velká akční scéna) a pak ta bitva (která je popsána víceméně z třetí osoby a mimo Bilba) a mezitím není nic, co by se dalo popsat jinak, než děj tvořený přesunem z bodu A do bodu B.
I kdyby se to drželo věrně knížky a bylo to uděláno „pohádkově“, tím jak je knížka napsaná, tak aby film fungoval, musí ukázat věci, které v té knížce jsou odbyté dvěma větami, ale ve filmu si řeknou třeba o deset minut (Trollové v jedničce jsou toho naprostým důkazem, ti se až na několik dílčích detailů od té knižní scény nijak neliší) a rozhodně nelze brát v úvazu to, že je to tenká knížečka, takže vystačí na jeden celovečerák.
S tím vším souvisí i to měřítko. V knížce logicky vidět není, ale vycítit ho jde. Já nevím jak vy, ale zrovna po zfilmovaném LOTRovi by se mi nechtělo s Hobbitem stěhovat do „slovenských lesů“. To měřítko, i když třeba ne tak megalomanské by bylo uchováno i za toho Del Tora a vlastně pod jakoukoliv režijní taktovkou. Tím, jak se jednou Středozem vytvořila, by byla hloupost ji modifikovat tak, aby nebyla vidět, protože kniha ji napřímo neukazuje (a jde z ní jenom vycítit).
Ano, mluví ze mě hlavně Jacksonův fanoušek, ale na Hobbita, i když jsem schopný se na něj dívat bez růžových brýlí, nedám dopustit. Je to možná místy přestřelené, místy kýčovité, často dětinské, ale pořád natolik nápadité, děláno s chutí a zápalem, vypipláno do posledního detailu (to, že se vám ty detaily nelíbí neznamená, že tam třeba nejsou, žejo) a jak řekl Duro - „Jednou ještě za tuhle hravou Jecksonovu verzi budeme hodně rádi.“
Apropo Šmak – to mi příjde už jako velká naštvanost a stavění daného do špatného světla a ne subjektivní, ale nezaujaté zhodnocení daného prvku. Protože Šmak je jednoznačně to nejlepší, co lze nalést v Hobbitovi – technicky velmi kvalitní (mám silný pocit, že pokud se odprostíš od sentimentu, určitě uznáš, že technicky je na tom Šmak daleko lépe), charakterově velmi věrný knize, ale osobitě zpracován, Benedictem podán možná mainstreamově, ale poutavě a celkově má Šmak charisma...

Protože předloha? Která z nějakých 250 stránek 200 komorní jednoduchou pohádkou je. Samozřejmě mimo samotný závěr a i ten byl ve filmu v měřítku odhadem tak 10x až 20x přestřelen. A i bitva je podaná Bilbovýma očima v knížce komorně, stejně jako spoustu jiných událostí, ze kterých je ve filmu zveličením akorát guláš.
Plně chápu proč to všechno vzniklo v taokvém rozsahu, ale z hlediska přenesení celé atmosféry a vyznění knížky je to na úrovni adaptací jeden z největších failů.

Když už se to tu rozebírá s odstupem času, bez velkých emocí a fekálních přívlastků, pak se rád zapojím do diskuze i já.
Můžeš prosím Tony rozvést, proč by měl být Hobbit komorní pohádka?

Já se to snažil bránit i sám před sebou, ale zpětně se to prostě nedá. Jenom abys z Dračího srdce nebyl zklamanej, je to v podstatě komorní pohádka, než komplexní fantasy. Ale podobně na tom měl být i Hobit, že ano...

Taky jsem pyšná lembasová hlava, ale Hobit je pro mě selhání ve všech ohledech...
Dračí srdce jsem nikdy neviděl, ale vypadá to, že to asi shlídnu Díky.


Jinak dneska jsem si v práci dal soundtrack z Superman Returns a to je tak skvělá oldschool věc! Jedna z nejlepších poct, kterou jsem kdy slyšel, a Ottman by toho měl skládat víc...
Teď jsem ještě doposlouchal soundtrack k The Happening a i když všichni víme, jak je ten film špatnej, tak ten soundtrack je naprosto špičkovej. Místy krásně strašidelnej, atmosférickej a taky docela oldchool.

"I hate you too, Johnny. I hate you so much. I think I'm going to die from it... Darling." . Nemôžem sa zbaviť dojmu, že celá ( strašne skratkovitá) krimi linka tam bola iba kvôli tomu aby sa chlapi mohli vydýchať medzi každou scénou s jednou s najpôsobiveších femme fatale aké nám kinematografia dala. To čo tu predvádza Rita Hayworth je dokonalým príkladom ako si film ukradnúť pre seba a dostať sa všetkým do hlavy a srdca. A každý ju za to musel nenávidieť. A nenávisť môže byť veľmi vzrušujúca 10/10

btw. To je ten film čo sa stále pozeral v Shawshanku

Nedávno jsem znovu nakoukal všechny Jacksonovy Hobity a i jako nejhrdější ze všech hrdých lembasových hlav je mi z toho k pláči, u všech třech filmů jsem musel s odstupem čawsu snížit hodnocení, to je tak neopravdový, tak nepohádkový, tak nijaký. Proč o tom ale píšu tady, ono méně je ne někdy, ale často více.
Dračí srdce je film mého dětství. Zpětně jsem ho nikdy nepovažoval za kdovíjak kvalitní, jako spíš z ranku guilty pleasure. S jedinou výjimkou, soundtrack patří do absolutní podkresové topky vůbec, jen těsně pod Pouledourisovým Conanem, tam se Randy Edelman opravdu vytáhnul.
Po pár minutách filmu a ještě více letech jsem měl jasno Dračí srdce > Hobití trilogie, prakticky ve všech kategoriích. Dennis Quaid jeden z nej filmových rytířů a taaaaakhle jinde, než slaboučký Richard Armitage. Draco > Šmak, dělí je pomalu 20 a CGI urazila za tu dobu několik milníků, ale Draco je prostě hezčí, pohádkovější, opravdovější, je to postava, Šmak byl digitál s hlasem Cumberbatche, který byl imho ještě slabší jak Conneryho Draco. Ale hlavně se to odehrávalo v opravdických lesích! (na Slovensku) často jsem si říkal, sakra takhle komorního Hobita jsem vlastně taky chtěl, natočenýho normálně v přírodě, netrpícího CGI megalomanií. I vedlejší postavy - skvělý Thewlis, Isaacs, Pete Postlehwaite... i tohle jsem v Hobitovi hrozně postrádal a to točil prosím Rob Cohen a jak ukázal Jacksonovi do budoucnosti záda. Jasně, ten film se točil v uplně jiných intencích, ale to měl i Hobit. Za nějakých 10 let si zase radši pustím tohle, než Hobity, který mám pocit, že už v životě nechci vidět.

dokonalý film