Jo, asi jo. Já si jen prostě myslím, že to, že předtím Gilliam tak pracně budoval tu ambivalenci, nebyla jen levná příprava tohohle "twistu". Naopak, to bylo to, co ho na tom filmu bavilo a o co mu šlo. Dokonce i v té samozné scéně kdy to Kathryn zjistí tak její pokoj vypadá stejně jako laboratoř budoucnosti do které nás přenese další sřih (velká lupa, zdi polepené chaotickými výstřišky z novin - znak šílenství - které mají jak vědci v laboratoři, tak psycholožka doma).
mimochodem při té milostné scéně v kině se dívají na plátně na scénu z první půlky Vertiga - filmu který je založený na principu dvojího čtení a v téhle konkrétní scéně oba protagonisté (spoilery k Vertigu) předstírají že jsou někdo jiný než jsou, Madeleine v tom filmu lže, když ukazuje kde se narodila a předstírá, že je vtělení ducha z dávné minulosti - že cestovala časem. Willis to i okomentuje "jsou na tom jako my dva..."
Gore
|
reagovat
|






