NEJVÍC WTF SCÉNA

Redakční tip – Tančení a zpívání v Marvels

Bollywoodské vkládání v zásadě nepodstatných pěveckých a tanečních čísel do děje nemá v západním světě tak bytelnou tradici, a tak se snad každý, kdo vstoupil aspoň do puberty, musel u podobného momentu s hrdinkami Marvels cítit poněkud trapně. Návštěvu Captain Marvel a jejích spolubojovnic na múzické planetě, kde všichni zpívají a tančí, tak lze chápat jako tvůrčí bezradnost marvelovského univerza a pomyslné dno, od něhož se lze jenom odrazit. Anebo se v něm možná ještě chvilku porochnit. Nechme se překvapit. (Rimsy) 

Osobní tip Civala: Chození po dně v MEG 2 – Ve fyzice jsem nikdy neexceloval a chápu, že zrovna u velkofilmu o megažralokovi, kterého umí zastavit jen svaly Jasona Stathama, by to člověk s mozkovou aktivitou neměl přehánět. Skopičiny v obrovské podmořské hloubce, kde by všechny postavy rychle vymřely, na mě ale přeci jen byly too much. 

Osobní tip KarlaR: Konec Ant-Mana 3 – Představit nového superpadoucha ve trojce Ant-Mana mohl být super nápad, kdyby na konci… pozor, spoiler… neprohrál v souboji s Wasp a neumřel. Jak tohle u Marvelu proboha mohli myslet vážně?

Osobní tip Mr. Hlada: Chytré hlavy v Tajemství a smysl života – Vybrat největší bizár z Vachlerova ezoopusu není snadné. Ale to nejdivnější byla asi snaha nechat promlouvat chytré a „chytré“ hlavy z dlaždiček na hajzlu, listů od kytek a šutrů v lese. Vždyť i ti největší fandové museli vidět, že to je strašně hnusné a směšné.

Osobní tip Rimsyho: Léčba úzkostí pomocí facek v Jedeme na teambuilding – Bylo by velmi naivní čekat od hrubozrnné komedie skutečně citlivý přístup k psychickým problémům, ale přece jen by člověk doufal, že jsme se za poslední dekády někam posunuli. Inu, někam možná ano, ale v rámci tuzemské filmové buranskosti rozhodně jinam, než bychom měli. Věty jako „každá úzkost musí vědět, kdo je jejím pánem“ to bohužel potvrzují.

Osobní tip do_Oda: Penis v On se bojí – V první části kostky jsem chválil, nyní přijde údiv. Ale ne v dobrém. Snímek On se bojí mě totiž ve třetím aktu komplet ztratil, a když už jsem si myslel, že mě svou symbolikou po nekonečně dlouhém divadle zase získal, dorazila scéna s obřím penisem na půdě, u které jsem musel rezignovat a jen se vnitřně smát, čeho jsem proboha zase svědky. Pobuřující? Směšné? Zbytečné? Možná, že všechno dohromady. Rozhodně však nic, na co bych měl někdy vzpomínat v dobrém.

Osobní tip TedaGeorge: Cameo Wonder Woman v Shazamovi – Závěrečný nástup Gal Gadot byla zbytečná tečka za zbytečným filmem. Až mi za tu Helen Mirren a Lucy Liu bylo stydno, že se ocitly v takové odfláklé komiksárně. A bylo mi vlastně stydno i za sebe, že jsem se o (ne)kvalitách pokračování nejzásadnějšího snímku krátké kariéry Zachary Leviho musel přesvědčit na vlastní oči.

Osobní tip Croma: Ufon v Asteroid City – Wes Anderson se začíná propadat hlouběji a hlouběji do svých vlastních uměleckých ambicí a zapomíná, že filmy se točí hlavně pro diváky. A mírou bizarnosti to zjevně nezachrání. Samotný nápad o hysterii UFO kdesi v americkém zapadákově je fajn, ale animovaný ufon už fajn rozhodně není. On je totiž úplně mimo.

Osobní tip Jokola: Monolog v Barbie o postavení žen – Poselství filmu Barbie jistě důležité je a nikterak mě ten film nezvedá ze židle. Jakmile jsem ale byl svědkem nechutně doslovného monologu o tom, čím si ženy musí procházet na úkor mužů, kroutily se mi prsty u nohou nad jalovostí jinak fajn scénáře, který si musel dopomoci touto prosťáckou scénou.

Osobní tip krauseta: Automobilová honička v Barbie – Velký pocit zneklidnění se dostaví, když si najednou nejste jisti, zda se diváte na reklamu na panenku, nebo na reklamu na Chevrolet.