Od pátku na HBO MAX *:+*

Tak jestli to šetří horor. proprietama jako třeba West v  Innkeepers, tak to záměrný míjený ukázek nebylo pro mě nadarmo *:+**:)*

Tak jsem si to pustil po druhý v životě, čerstvě po přečtení knížky, kterou jsem dneska dokončil a film je tak krásně depresivní jako knížka. Tady můžu říct, že se adaptace opravdu povedla a nic se nepokazilo. 📚

Takový hezký, navoněný prd. [spoiler]Díky Hlade. [/spoiler] Extrémně a bezpochyby záměrně neuspokojivej film, bohužel však do tý míry, že i ta sama skutečnost je neuspokojivá *:D*. V tom filmu se toho opravdu hodně stane, ale kratičkej monolog Kirsten, kterej zazní už v traileru by ho celej mohl nahradit a bylo by to o dost levnější a naplňující zážitek. [i]Don't do that.[/i] [url=https://www.youtube.com/watch?v=r-M-fSvtQxk]Critical Drinker[/url] to vážně shrnul tak, že nemám, co bych dodal. [b][6/10][/b]

Lásky jedné plavovlásky můžu vidět kdykoli. Dnes jsem viděl na ČT2 jako připomínku k úmrtí Hany Brejchové. Scéna z tancovačky podobně jako u Černého Petra je boží stejně jako obě postelové scény a Vladimír Pucholt... och...  [i]Vytáhni v hospodě: Miloš Forman za tenhle film získal Státní cenu Klementa Gottwalda a tenhle fakt je řečen v titulcích jeho následujícího filmu Hoří, má panenko.[/i] 

Do pici som v polke Hail Mary a tu spoilerova diskusia na dve mobilne strany/prispevok *:D* seriete ma. Za par dni sa pripojim k diskusii

Je to Ghostwatch pro chudé a koncept se teda vůbec nepodařilo udržet, působí to jako natahovaná povídka z V/H/S. Po těch nadšených ohlasech velké zklamání.

Viděno, nebylo to špatné, nicmémě jsem měl pocit, že forma přesáhla dalece obsah. Děsu bylo velmi po skrovnu, ale pro fanoušky asi bych řekl povinnost *:+*

Late Night With the Devil je venku.  Vzhledem k tomu, že u nás jdou do kin hlavně hororové s.acky a kvalitní výjimečně, tak se to jinak vidět bohužel nedá.

Děkuji. *:+*

Následující neděli

[spoiler]Určitě to na vjemu každého jednoho je, proto to prezentuju jako moje důvody, proč se mi to líbí. A ano, ten zvrat kostrbatější je, to je pravda. Ovšem ať už s ním, nebo bez něj, já měl na první dobrou přesně opačný pocit, jako ty. Spíš mi přišlo, že autor přidával věci o "hrdinství", aby to nebyl takový srábek. "Oblíbený učitel", "Číslo dvě po Stratové" atd. A reálně mi to finále, kdy letěl zachránit Rockyho, dělalo blbě a doufal, že tu zpátečku nehodí :D. Já Spasitele četl už třikrát, naposled velmi, velmi čerstvě. A právě potřetí jsem tohle celkem dost "řešil", proto jsem se i takhle rozepsal ;). Ovšem opět - tohle opravdu bude spousta lidí vnímat individuálně a taky k tomu bude dle mého i jinak přistupovat. Za osobně nejvíc "šokující" pak považuju, jak se Stratové před odletem jednak odvolával na "Děcka" a pak, že i v té chvíli ho do toho Stratová natlačit musela :). Ale právě kvůli tomu si myslím, že právě o to Weirovi šlo. Amnézii mohl navodit milionem jiných způsobů, aby měl možnost vyprávět tímhle stylem a jak sám říkáš, mnohé věci by byly napsány bez tohohle plot twistu čistěji.[/spoiler]

Určitě nebudu rozporovat tento pohled. Spasitele jako lepšího ale považuji z jiných důvodů, primárně postavených na postavách. [b]Kdo nečetl Spasitele, tedy prosím, aby dál nečetl[/b], opravdu je pod spoilerem [b]ukryto vlastní rozuzlení, i důvody[/b], které by vás jako potencionální čtenáře mohly o dost ochudit. [spoiler]Mark je jako postava v Marťanovi neměnná. Je to chlap, se kterým bych s největší radostí sedl na pivo. Je to v pravém slova smyslu pionýr v prozkoumávání a objevování nových světů a vědeckých poznatků. Jako takový se nebojí pro tuhle ideu umřít a od začátku knihy je na tuhle možnost nejen připraven, ale reálně s ní pracuje. Neznamená to, že by se nesnažil přežít, ale výsledek v jeho neprospěch by vlastně knížku nezměnil. Mark byl s danou situací smířen, byl na ni připraven. A úspěch pro něj znamenal potvrzení jeho úsilí. Jako postava ale neprošel katarzí. Ano, vím, to není nutně to, co se knížka snažila zdělit. Ale to poselství knížky je dost jendorozměrné - když se chce, dokážeme to. Grey je v tomhle ohledu naprostý protiklad Marka. Hned z kraje je to srábek, který má sebe jako prioritu číslo jedna. Už v tomhle momentě mi to přijde zajímavější. Grey není člověk, se kterým by chtěl jít každý na pivo. Vlastně jeho naturel musí byt pro hodně lidí rozčilující, umí být příjemný, umí být chápavý, umí bezpochyby vyslechnout. Zároveň má své priority, především ale zcela jasně omezující slabosti. Odpovědnost přebírá pouze v případě, když je mu to komfortní. Je to jednoduše normální chlápek, takový, jakých najdete devět na prstech obou rukou. Není to typický hrdina bez bázně a hany, on to hrdina není vůbec. A když se střetne se Stratovou, přichází první zajímavý motiv. A totiž, že pod tlakem, no, řekněme to narovinu, pod nátlakem, z něho Stratová vytříská první jiskry odvahy, přesahující jeho vlastní dovednosti. Hned na začátku ho má Stratová jako pokusného králíka. Ví to ona, posléze to ví i on. A poté, co se úspěšně střepe odpovědnosti a má čisté ruce nad celým problémem, se stejně vrací a dál se na projektu podílet. Důležité je to v tom, že ví, jaká Stratová je, že ho hned zkraje obětovala, byť bez špatného konce, ale obětovala. A stejně se k ní vrací. To byl ostatně důvod, proč Stratová kývla a už v té době věděla, že pokud poteče do bot, má chlápka, co obětuje všechno. Protože on reálně je připraven obětovat všechno. Proto ho jako náhradníka celou dobu připravovala, i přes jeho obrovské negativa. Když ta situace nastala, knížka předestírá, že si je jistá jen na 99%. To je blbost, ta ženská neriskovala nic, ani "jistotu, že po nabytí plného vědomí vzpomínek už z mise necouvne". Drogy na  amnezii mu nedala proto, že se bála, že misi sabotuje. Naopak mu je dala, aby mu dala příležitost nebýt tím srábkem a řešení hledat. Kdyby mu je nedala, výsledek by byl vlastně stejný, jen s tím, že by Grey přišel o falešný pocit vlastní odvahy a tím i o schopnost opravdu věc vyřešit. Stratová celou dobu v Greyi hrdinu viděla, jediné, co aktivně dělala, bylo, že odřezávala ty jeho negativa. Navíc ten motiv nátlaku jako jediného možného řešení je sám o sobě silnější, jak motiv "táhneme všichni za jeden provaz". Čímž neříkám, že i ten není důležitý. Jakmile tohle Grey zjistí, zcela v souladu s jeho seberefleksí, ví, že je srábek. Pokračuje ale dál. Ne proto, že nechce, aby lidstvo umřelo a je to jeho povinností, v tom momentě mu to může být jedno, je to v momentě, kdy jsou s Rockym v prdeli. A dokonce ani ne proto, aby si dokázal, že srábek není (což mi příjde hrozně, ale hrozně fajn), ale protože chce pomoct. Je hrdinou a ani o tom neví. Celé to končí tím, že všechno se zdá se býti v jeho prospěch, ale Rocky i všichni Eridiané stoprocentně umřou. A on má možnost je zachránit, byť ví, že to bude znamenat jeho konec. A zcela záměrně tu možnost zkouší, vědomě se obětuje. Dává pro jiný druh a kámoše svůj život. Ne heroicky, jak Mark, je u toho posraný až za ušima, ale stejně ho dává. Už ví, že jsou přednější věci, jak on sám. A jako odměny se mu dostává vykoupení na nové planetě, jako potvrzení, že když skočíte někoho zachránit a může se zdát, že pro to obětujete všechno, nemusí to znamenat, že o všechno příjdete. Ten charakterový vývoj "hrdiny", kdy je sice hrdinou hned od začátku, ale musí si uvědomit, že tím hrdinou je a že vlastní pohodlí i kejhák není všechno, je imo hrozně silné. Možná jenom pro mě, možná to přeceňuju, ale v tomhle Weir trefil opravdu černou. Ve zpracování i myšlence...[/spoiler]

Jak řekl Jaroslav Marvan ve Škole, základu života: "Člověče, vždyť vy jste cynik!" *:D* - pro mě šlo o jeden z nejhezčích příběhů o [spoiler]přátelství[/spoiler], co jsem minimálně poslední dobou četl, a i čistě dějově je tam toho podle mě na jeden film víc než dost (bavíme se pořád o Project Hail Mary, že?), ale pochopitelně netvrdím, že se to nedá pokazit...*8)*