To je mazec, jak tam Urban svítí mezi no name hercemi

Between the time when the oceans drank Atlantis, and the rise of the sons of Aryas, there was an age undreamed of. And onto this, Conan, destined to wear the jeweled crown of Aquilonia upon a troubled brow. It is I, his chronicler, who alone can tell thee of his saga. Let me tell you of the days of high adventure.

Před dvaceti lety vznikly hned dvě německé komedie Kalhoty v pozoru a Kluci to chtěj taky. Ty filmy byly odpovědí na dnes už klasické Prcičky a pamatuje se snad jenom naše generace, co byla před dvaceti lety v pubertě. Teď je tu po dvaceti letech velmi volné pokračování pod názvem Láska natvrdo, kde otěže přebírají potomci postav z oněch dvou snímků. Tobias Schenke, který hrál v původních snímcích hlavního hrdinu, se tu sice už neobjeví, ale Diana Amft a Axel Stein zde zůstávají, logicky už v rolích rodičů. No a jejich děti si také povídají se svým penisem, resp. vulvou. Režie se ujal opět Granz Henman, který se jako scénárista a režisér podílel už na předchozích snímcích. A jak to dopadlo? Oproti původnímm snímkům, které byly už tenkrát hrozné, je Láska natvrdo snesitelná. Nepřišlo mi to sice bůhvíjak vtipné, ale koukat se na to dalo. Dvacetiletý rozdíl se tu projevuje v podobě mluvící vulvy (před dvaceti lety mluvil pouze penis) a v absenci homofobie, ze které je člověku vždycky trapně. Je zde sice klasická sbírka všemožných klišé, ale nějakým způsobem je to relativně snesitelné. Víc jsem od toho stejně nečekal, takže na pohodu dobrý. 

Yeah. No.

LotR
.
.
.
SW
.
Conan

...a pak ty ostatní.

Ale jo, minimálně v umění vystačit si prakticky na celé album s jedním kratičkým motivem hledá konkurenci asi jen těžko...  (to píšu, prosím pěkně, jako někdo, kdo posledních pár minut toho filmu pravidelně zapomíná dýchat, do značné míry právě zásluhou té hudby, takže mi rozhodně nejde o nějaký "hate", leč při poslechu soundtracku samotného ta repetitivnost bije do uší, to je zase fér přiznat )

To je celkem pravidelná otázka, když se mi něco nepovede, nebo nevim co a jak. Říkám si, co by asi teď udělal Brian Boitano

Jinak, obecně filmový OST mi zachránily nejeden den, kdy třeba i taková debilní excell tabulka záhy byla něčím, co „může zachránit svět“. Respektive, když k tomu burácí „Like A Dog Chasing Cars“, vypadá i hledání smyslu v chybný tabulce jako něco epickýho. Na tohle jsem měl v jedný práci kliku na kolegu, kdy jsme rána začínali Conanem, páteční uzávěrky spouštělo „Sedm statečných“ apod. No a za mě z OST posledních pár let, jestli něco poslouchám fakt pravidelně a v podstatě celý, opakovaně se pořád vracim k „Tenkrát v Hollywoodu“.

South Park: Peklo na Zemi

Já bych se i hádal link

Hádat se nebudu. Ale za mě TDK.

Tak nejlepsi soundtrack vsech dob je Posledni mohykan. Muzete o tom vest spory, muzete nesouhlasit, ale to je tak vsechno co se s tim da delat

Jj, bylo to myslím na vydání od Criterionu, ale asi nejen tam - někde  byl v bonusech jen „ Doodlebug“ a trailery na další filmy, ale ve většině
byl v nabídce bonusů i „Chronological edit“.

Je někde oficiálně napsané, že Following od Nolana ma dvě verze? Protože mám verzi, která je stejně dlouhá, ale od 17 minuty je pořadí scén úplně jiné až u konce je to zas stejné, protože veškeré titulky sedí na běžnější verzi. Ta verze, co mám vypadá jako lineární sestřih podobně jakou má verzi Memento, než skákání v čase.