Joey King je sympatická. 

Sympaťák Keanu > nesympaťák Joey King

Obtížné hodnotit. Nadšené recenze plné expresionismu, surrealismu a hypnotismu mě nechávají chladným, vidím-li ne vždy odpovídající herecké výkony (pardon me, ale Ganz se měl ještě hodně co učit), celkově podivně statické herectví, neživé exteriéry (což souvisí s předchozím)... může to být záměr, ale to mě jako diváka nemusí zajímat, není-li to p(r)odáno dobře. Jenže... jenže tam je dost toho, co jednoho přemluví, třeba dobře zvolená hudba, některé scény (první setkání Draculy s Lucy je skvělé, využití zrcadla mistrovské), uhrančivý Kinsky, psychologie upíra, no a pak ten konec... Opravdu těžké hodnotit.

Asi 2 měsíce zpátky jsem na to na Netflixu narazil taky a semlelo mě to úplně stejně. De Niro snad v jedné z nejlepších rolí (no kéž by jich neměl tolik) a Ondříček taky potěšil. *:+* Bral jsem to jako sequel ke Kukaččímu hnízdu, jen tentokrát mě souznění s postavami semlelo mnohem víc. Ten pocit, když se zdánlivě vyléčená nemoc začne nekontrolovaně vracet a ty si to všechno uvědomuješ a nemůžeš nic dělat...Uf! *:o*

Výborná záležitost. Krásná podívaná, která mě dost semlela. Robin Williams a Robert De Niro je duo snů a hlavně De Niro tu hraje fakt neskutečně. Plus kameru obstaral Miroslav Ondříček, takže je tu i česká stopa. Zkrátka večer strávený ve skvělé společnosti, navíc je to na Netflixu, takže ideál*:+*

Hádat se nebudu. Už je to přecejen dávno, co jsem ho viděl. P.S. Až teď jsem si toho všimnul. Byl by nějaký admin tak hodný a smazal mi jedno [url=https://www.moviezone.cz/forum/filmy#comment_866044]poprvé[/url]? Dík. *:D*

Miami Vice ve mě nezanechalo vůbec nic. Vlastně jsem chvíli musel vzpomínat, jestli jsem ten film opravdu viděl. Ostatní jmenované jsou super.

Pustit si poprvé Heat je asi dobrý nápad úplně kdykoliv. Hned potom doporučuju Insider. A potom Collateral. A potom Miami Vice... A někde mezi tím možná Ronin. *:D*

Přátelé,  jsem poprvé v manželství slameny vdovec. Dám si asi Heat poprvé.  Existuje lepší film do této situace? Klidně poraďte *8)*

Idealni film na kalbu... Babskou. Nebo pokud mate doma hodne drog. SNL skec roztazeny na hodinu a pul, se vsemi plus i minus.

[url=https://www.youtube.com/watch?v=VHYVipdTE8k&ab_channel=DVDFilmBonus]Dune ( Denis Villeneuve ) Making of & Behind the Scenes - YouTube[/url]

Ale já to miluju a je to jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl *:D*

[url=https://www.novinky.cz/clanek/kultura-do-kin-prisel-rusky-film-natoceny-ve-vesmiru-zase-jsme-prvni-libuje-si-putin-40429266#dop_ab_variant=929600&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz]Do kin přišel ruský film natočený ve vesmíru. Zase jsme první, libuje si Putin[/url]

Kamarád tomu dal 2*, Marvelovky zbožňuje. Nějaká ta paralela tam bude no *?)*

[b]Renfield[/b] V rámci blbýho tejdne, možná odpustim kdeco. Ne, že bych třeba Bladeovi 3 napálil 5/5, ale pro odlehčení, pustim si „Denní směnu“. Její úvod ale už zbytek filmu nepřebil a když jsem si pro odlehčení tuhle pouštěl „Nigt Teeth“, ubilo to pro změnu málem mě. Takže v tomhe ranku mi ten hrabě Coppola vychází nejlíp. A až pak někdy u druhýho kouknutí možná uvidim, jestli jsem tomu tolik odpustil, nebo mi to jako vypínací 90-minutovka v blbym tejdnu fakt sedlo. No dobře, ve světě, kde existuje akce jako ve Wickovi, je tohle snímání akčních scén s úchylkou na „všecko cik cak a z úhlu“ jako stroj času (tím horším směrem). Když tohle budu doporučovat v okolí, někdo mě s tim pošle do háje, protože jim „vadí Hoult, co hraje skoro furt to samý“, nebo Awkwafina, která dost lidem vadila v „Shang-Chim“. Mně ani jeden nevadí, stejně jako z řetězu utrženej Cage (v tomhle jsem nároky skromnej, v rámci původního znění mi často stačilo jen, jak ty repliky pronáší). [b]On se bojí[/b] Co když ... možná, snad, v tom nejsem sám, těhle otazníků, co by se tak mohlo podělat s nedomýšlením jak moc je pravděpodobný, že se to stane, vidím v úvodu spoustu věcí jako Beau [spoiler](krásně to shrnuje scéna „Když dojde voda“ *:D*)[/spoiler]. Tak krásně rozběhlý, nezařaditelný, až ... až to na mě působí jako kdyby Aster „uvěřil v génia v sobě, který může cokoliv“. Obecně pro ten film, respektive pro všechny jeho dějství, že i přes nápady, detaily, kamerový vychytávky apod. jsem měl dojem, že „už stačilo“. A ne, ono to dějství stejně ještě chvíli pokračovalo, až nakonec to, kam míří, to je pro mě jako kdyby se k filmu něco dolepilo, protože režisér měl vizi a ... už moc kecám, v slangu MZ Live prostě honipéřina. Totální. Je tam tohle, protože to úplně nikdo nečeká a taky tohle, protože si o tom lidi budou povídat jakože co to je? Jsem tak rafinovanej atd. ... sekat, sekat, sekat. Joaquina jsem nikdy neviděl hrát blbě a tady to samozřejmě jen potvrzuje [spoiler](i když právě x krát mi přišlo, že už stačilo - už je ten Beau tak zmatenej, že si sám lupnu prášek, protože v tý prdeli začínám bejt s nim, nechte ho bejt, pojďme dějem dál a ono ne, ještě chvíli podusíme, zas a zas)[/spoiler]. Ale jakkoliv se nadchnu, když vidim něco ojedinělýho, tady je to překlopení z nadšení do tý tvůrčí onanie docela radikální [spoiler](poslední radosti jsou někde u animovaný pasáže)[/spoiler] [b]Smrtelné zlo[/b] No ... není to úplně „Groovy!“, ale to nemyslím zle. To je možná jen moje deformace, kdy tam nevidím něco extrémního, nechutnýho, přes čáru. Vidím to  jako super make-up a brilantní zvukovou práci. Že Lee Cronin není nějaký najatý řemeslník, ale oddanej fanoušek, kterej místy pomrkává, ale hlavně přináší vybalancovaný nový „Evil Dead“ tak, aby si ho užil ten, co původní zná i ten, co ne. Vlastně, jakmile se čte oblíbená knížka, už se to pak v podstatě nezastaví. A hlavně, klaním se filmu, že oproti tomuhle pak působí horory, co se posledními lety prohnaly našimi kiny jako cudnej cukr (ne na litry červenýho barviva, ale zacházením s postavami). Pokračování klidně i jo.

Mám rád filmy, kde se střídají časové linie, příběh se odehrává v časové smyčce, nebo má film jiné hrátky s časem. Vždy mi to přijde zajímavé, elegantní a nutí mě to přemýšlet, jak moc náročné natáčení bylo. Tyto filmy stojí na detailech, precizním střihu, přesné režii a šikovně napsaném scénáři. A všechny tyto aspekty se u tohoto filmu sešli. Režiséra Oliviera Treinera jsem neznal, a byl pro mě velkou neznámou, jelikož nikdy žádný film nenatočil - dostal velkou a důležitou cenu za svůj krátkometrážní film Ladič pian. Nicméně po tomto filmu si jeho jméno dost dobře zapíšu do paměti, protože Treiner natočil hodně dobrý a kvalitní film, za který by se nemusel stydět kdejaký zkušenější režisér. Treinerova režie překypuje energií a nápady. Cítím z ní velkou lehkost a jisté sebevědomí, které je vidět při práci s herci a výstavbě příběhu a motivací. Treiner si pohlídal vizuální stránku filmu, a krásně si s ní pohrál. Ať už jde o perfektní kameru, práci s detaily, atmosféru, kontrast, barevnou paletu nebo opakovaní scén a vnitřní dynamiku. Velkou oporu má zde ve skvělém střihu, o který se postaraly Camille Delprat a Valérie Deseine. Deseine a Delprat májí cit pro přesný střih a scény, kdy se hraje na piano jsou fantasticky sestříhané a mají v sobě tolik energie a emocí. Každá scéna s pianem dokáže dokonale říci všechno podstatné a důležité. Přesně nám poví, jak se hlavní hrdinka cítí, a co se jí ho honí hlavou. Delprat a Deseine na tomto filmu odvedly skvělou práci a díky nim je srozumitelný a přehledný, tedy za předpokladu, pokud jste pozorný a nebojíte se přemýšlet. Osobně mi sedl scénář od Camille Treiner, na kterém se podílel i režisér. Je to dobře napsané a odvyprávěné. Je poznat, že scénáristé mají nějaké životní zkušenosti a nebojí se o životě přemýšlet více směry. Co se týče vyprávění, tak tam jsem si hodně moc užil momenty, kdy se příběh začne větvit a vytvoří se "nová dějová linka". Dost silně ve mě rezonovali okamžiky, kdy všechny "linky" ovlivní jistá událost a každá z verzí hrdinky, to prožívá dost podobně, a zároveň každá jinak. Scénář má z mého pohledu velmi dobré dialogy, které jsou přirozené a uvěřitelné. Moc hezky funguje to, jak se postavy vyvíjejí, mění se a jaké činí rozhodnutí. Vše se drží v uvěřitelné rovině, která působí jako z běžného života. Film může mít skvělý scénář, režisér může být sebešikovnější, ale pokud nemá kvalitní herce, kteří dokáží prodat film, tak je to celé lehce zbytečné. Naštěstí si režisér Treiner sehnal velmi dobré obsazení, které odehraje všechno, co je třeba. Lou de Laâge podala skvělý výkon. Laâge má ve filmu spoustu poloh a každou zahrála uvěřitelně, živě a pokaždé jinak, ale zároveň nikdy nezmizí původní osoba, ze které se vychází. Pro herečku to musela být velká výzva a Laâge to zvládla parádně. Dost se mi líbil výkon Raphaëla Personnaza, protože je hodně sympatický a své postavě dodal ten správný šarm, díky kterému hned pochopíme proč si získal srdce naší hrdinky. Dále se mi líbil herecký výkon Isabelle Carré, i přestože nemá tolik, přesto si ukradne pár scén pro sebe. Totéž platí i pro Grégory Gadebois, jehož herecký projev je v závěru snímku hodně silný a dojemný, a Gadebois to zahraje na pána. Jsem moc rád, že jsem se k filmu dostal, jelikož tohle téma mám ve filmech hodně rád. Na film se kouká moc hezky, je inteligentní a zábavný. Velký plusem je samozřejmě samotná zápletka, která nutí k přemýšlení, co bychom sami ve svých životech udělali jinak, a byli bychom šťastnější? Takže pokud máte chuť zajímavý a trochu náročnější snímek, tak je Julie, co by bylo kdyby... dobrá volba. [b]7,5-8/10[/b]

Asi jo...[url=https://variety.com/2023/film/news/jonathan-majors-more-alleged-abuse-victims-cooperate-with-da-office-assault-1235588870/]link[/url]