Jinak obecně není až tak problém, že by se v dávnější minulosti feel-good (nebo jiného typu) filmy netočily, ale jestli tak dokážou působit i na dnešní publikum, navyklé jinačí estetice - konkrétně Singin' in the Rain je ovšem i v tomto ohledu díky své odzbrojující kombinaci pozitivity a sebeironie prakticky neprůstřelné... 


A začátek byl obří fuck off Broccolliho Kevinu McClory, kterej v tý době držel práva na Thunderball, organizaci Spectre a Blofelda (proto ve filmu nezazní jeho jméno)