Škola cudnosti
V jedné jokohamské soukromé střední škole zavede její ředitelka zákaz milostných vztahů, což má samozřejmě spoustu nejrůznějších následků. Studuje tu však také Ičiko, studentka z velmi nuzných majetkových poměrů. Ta si ředitelčin zákaz nedá líbit a začne tajně pomáhat přistiženým spolužákům a spolužačkám. Za peníze. Zápletka zní možná obnošeně, ale v japonské audiovizuální tvorbě neni nic obnošeného. Každý tu má svůj vlastní příběh, dokonce i samotná ředitelka školy. Škola cudnosti je většinu času příjemná záležitost, u které jsem se dobře bavil i byl v napětí, protože tvůrci tu výborně pracovali s emocemi, i když nám Evropanům je takový způsob většinou cizí. Herecké výkony byly výborné, scénář na konci příjemně překvapil, jinými slovy s jednotlivými klišé zachází vkusně a poměrně nepředvídatelně - viděno evropským pohledem. Takže patří milostné vztahy na střední školu? Odpovědět si musí každý sám, ale jako divák jsem hodně spokojený.
|
reagovat
|



. A to jsem většinou proti takovým osudovým věcem naprosto imunní. 
). Chtěl jsem to dělat Karlovi (