Dát trojce nizsi hodnoceni jak dvojce je skoro na ban.

No, nejvíce si z tohoto filmu budu pamatovat to, že jsem ho svými třemi hvězdičkami na CSFD poslal do modrého  to se mi ještě nepovedlo.
A teď vážně. Ač to nebylo vyloženě špatné, nad průměr to ale nevystoupalo. Spíš než jako svébytný film to na mě působí jako způsob přiživení na Toy Story. A tu potenciál byl.

IMF by z tebe měl radost

Abramsova kopírka (kteroužto metodu si následně značně oblíbil) libovolné epizody Aliasu od rozpůlení finále na dvě scény a vložení první části do úvodu filmu (protože napětí), přes použití nicneříkajícího MacGuffina (zde namísto Rambaldiho rádobyvtipný "Rabbit's Foot"), na čemž série do té doby a naštěstí už nikdy potom nestála, po vtipného techguy poskoka (zde namísto Flinkmana podobně snaživý Benji), se skvělým a neústupným Hoffmanem jako hlavním záporákem, sympatickou Monaghan v roli nového Huntova romantického zájmu, středobodem celé série, totiž ústředním heistem, vyřešeným dvěma střihy (Hunt se dostává na střechu / Hunt skáče s padákem z budovy), nejslabším finále ze všech filmů a velkým přínosem do série v podobě postavy Pegga.

Záleží na tom, jak moc tě pohltí herectví Penna s Walkenem a celkově poetika míst a lidí, na které by Amerika nejraději zapomněla.  Určitě to není žádný univerzální hit, kterému musí všichni střílet absolutní hodnocení. Jestli něco, tak bych to přirovnal ke Svědkovi Petera Weira, jednoduchý thrillerový příběh, trocha romantika a zvláštní poetika místa. 
Osobně mne tam bavily momenty, kdy to nutí dělat malé šmejde hnusné věci nad rámec jejich zlodějen. 
Dokážu si představit, že někomu bude připadat ten příběh plochý a jednoduchý. Je to částečně způsobené tím, že je to podle skutečné události a prý docela věrně. 

Ad. diskuze, docela dobré téma do duelu nebo kamkoliv. Vašich nejoblibenějších 10 let v historii kinematografie. 

A taky Casino Royale nebo Prestige. Na druhou stranu v tom roce ale zacal trend prepalenych blockbusteru, digibordelu a failu velkych reziseru. :/

Posunul bych to do 2004, mozna '05.

Mám teorii, že mezi lety 85 až 95 se točily ty vůbec nejlepší filmy, objektivně možná ne, ale podle mého srdce 100%.  Tento snímek to jenom dokazuje. 

Mladý Sean Penn je maloměstský redneck hejsek, který se zamiluje do ještě mladší a skutečně nádherné! Mary Stuart Masterson. Jeho táta je místní gangster a tam se to nějak zkomplikuje. K tomu je docela kvalitní stafáž vedlejších rolí, např Kiefer Sutherland, Crispin Glover David Straitham nebo Seanův bratr Chris, kterého podle obličeje všichni znáte. 

Otce Seana Penna měl původně hrát De Niro a je dobře, že se role pro přílišnou drsnost leknul, protože je tam Christopher Walken s knírkem naprosto pohlcující

Celý soundtrack je postavený na songu Live to Tell od Madonny a tím myslím skutečně, protože i vedlejší tóny vycházejí z refrénu, který to velmi lyricky posune k chilloutu a když se to u některých záběrů spojí se zasněnou kamerou, je to skutečně komplexní umění, třeba když jde mladý Penn polem nebo má rozhovor s Walkenem ve stodole.

Zkrátka a dobře další film, do kterého jsem se zamiloval a u kterého lituju, že nemám schopnosti ani prostor to promítnout do V.I.M. nebo MZ live Speciál. 

9/10

Pokud mate nahodou terminalni diagnozu, prosim, nedivejte se na to. Radej usetreny cas venujte samohane. Ty vole, sracka vsech sracek. Nedoporucuju to nikomu, zaroven jsem se celou dobu bavil. Karen potvrdila, ze je nejhorsi herecka soucasneho ackoveho hollywoodu.

Režisér Noční můry před Vánoci, Koraliny a... Dobře...Opoparchanta, natočil po třinácti letech nový film.

A hlavně taky Metallica 

*jsem* jak já nesnáším psaní příspěvků na telefonu při práci. 

Woova (jak v rozhovorech sám uváděl) romance mezi špiónem a zlodějkou, dovedně maskovaná za obyčejný akčňák, s extra jednoduchým (jakožto přímý důsledek kritiky na komplikovanost děje u jedničky) a k tomu na place průběžně přepisovaným scénářem, nevýrazným Scottem jako hlavním záporákem, explozivním a v podstatě kompletně improvizovaným finále, dávajícím vzpomenout na Wooovu slavnou "heroic bloodshed" éru (a poprvé představující kombinaci Hunt & motorka, plus poprvé a naposledy Hunta v režimu střelby obouruč), úžasným Zimmerovým OST, který patří k jednomu z jeho nejlepších, nepostradatelnými holubicemi ve slow motion a překrásnou Newton, u které divák nemá problém uvěřit, že Huntovi úplně zamotala hlavu.

Napsal s kolegy článek o filmech studia A24, které teď slavilo 10. let od založení. 

A24

Předchozí dvě filmové verze Remarqueova románu jsou výborné a tahle třetí jim zjevně nebude nic dlužna.