Sing Street
Tohle byla hodně pocitová záležitost. Režisér John Carney si mě kdysi získal svým Once a jeho Love Song taky nebyl k zahození. A Sing Street si také drží vysoce nastavenou kvalitativní laťku. Tenhle příběh z 80. let z Irska mě hodně moc sedl. Nejen kvůli muzice, atmosféře, ale hlavně kvůli sympatickým hercům a perfektně zahraným postavám. Carney dokáže z herců vydolovat, tak výborně nenucené výkony, že je radost na to koukat. Navíc umí krásně propojovat hudbu s příběhem a díky tomu je muzika stejně důležitá jako obraz a mnohdy je i doslovnější. Navíc má Carney dost chytrých a zajímavých nápadů, díky kterým je film o dost příjemnější a zábavnější. Ferdia Walsh-Peelo je velmi dobrý a má dost talentu, což několikrát prokáže. I ostatní členové kapely jsou dobří, jen nemají tolik potřebného prostoru. Lucy Boynton je perfektní múza. Naprosto jsem chápal hlavního hrdinu, proč to všechno dělá a upřímně jsem mu přál, aby mu to vyšlo. Nejvíce mě ze všech herců překvapil Jack Reynor, do kterého bych to neřekl, že zvládne až takhle dobře hrát. Film má hodně dobrou atmosféru, a natáčení hudební klipů je lahůdka, a nebo taková snová sekvence je parádně natočená. Dost mě překvapilo, jak moc se filmu daří být dětský(na hranici puberty) a dospělý zároveň, hlavně v těch vážnějších momentech, které fungují. Samotné hodnocení filmu bylo pro mě oříšek, ale nakonec jsem nechal vyhrát pocity a proto plná palba. Sing Street je opravdu moc pěkně natočený film, který vypovídá o tom jaké je to být zamilovaný do muziky nebo do něčeho jiného a do jedné holky, která je vaší múzou. Kdo, zažil pochopí.
|
reagovat
|
