dej si [url=https://www.youtube.com/watch?v=0HyD3aKFTkA]Stargate Universe[/url].... to uz neni tak mpc cheesy fantasarna, proto to celkem prosumelo, nicmene si myslim, ze je to nejstravitelnejsi a po tech letech "nejhezci"  

Jezisi Kriste, to uz je ale vazne idiocie... *:-* Jdu sem ale s necim jinym - tedka jsem dokoukal puvodni Hvezdnou branu a tak nejak si rikam, ze tohle je pripad, kde by mi nejaky remake prequel nebo sequel vubec nevadil. Klidne i v podobe nejake miniserie v tom modernim, drazsim havu... Dokonce me to i trochu namlsalo zkusit dat po letech sanci serialove SG-1, ale nevim nevim.... Neco mi rika, ze to v dnesni dobe bude trochu utrpenicko.

Docela fajn. Výrazně hloupější než průměrná Marvelovka nebo poslední Wick to určitě nebylo. Hemsworth je cool. [7.5/10] Jen tak na okraj:[i] Extraction was criticized by several outlets for having perceived "white savior" elements.  Variety called the film "a white-savior version of Man on Fire," while Screen Rant said that the film's "regressive white savior elements" drag it down. In an overall positive review, Scott Mendelson of Forbes wrote: "Look, let's get this out of the way. Yes, director Sam Hargrave and writer Joe Russo's Extraction... is an arguably 'problematic' white savior flick".[/i] Šašci bezcenný *:D*

Stále jedna z nejkrásnějších disneyovek, která navíc nijak nezestárla. Pocahontas jsem viděl v kině v době premiéry (bylo mi deset let) a i jako dospělý jsem se bavil a byl učarován nádhernou atmosférou, kterou příjemně dotvářely písně Alana Menkena. Už chápu, proč si James Cameron jako hlavní inspirační zdroj pro svého Avatara vybral právě Pocahontas.

Mike Flanagan je fakt borec. Sice jsem první hodinu myslel, že to vypnu, ale nášup originálních nápadů v následujících 90 minutách ten rozpačitý rozjezd vykoupil.

Blue Valentine *8)*

Lepší film do páru na Lásky čas jsem nemohl zvolit. Nestárnoucí nádhera.

Neviděl jsem, ale mám v plánu a zrovna dneska jsem si říkal, že bych možná i zkusil knihu.

[i]Frankenstein[/i] od [i]K. Branagha[/i] je u mňa o niekoľko levelov vyššie (aj napriek tej teatrálnosti). *:))*

Já to dočetl asi před týdnem, a včera viděl film. A místy jsem jen koukal a nechápal jsem.

Už je to hodně dávno, co jsem Drákulu četl, ale vzpomínám si, že moje pocity z filmu, když jsem ho konečně viděl, byly tehdá dost podobný... Věrná adaptace to fakt není ani náhodou.

Při vší úctě k Oldmanovi a Winoně tady, ta starší verze od Murnaua je o dost lepší. Tenhle Coppolův Drákula na mě vůbec nepůsobil jako horor.

Mluvím o vykleštění. *:D* Já jsem se těšil na propracované postavy, na jejich vztahy a dialogy. A to všechno bylo strašně plytké. Pro mě vůbec nefungoval samotný hon na Drákulu, a ani poctivé detektivní pátrání, které šestice hrdinů musí provést. V knize Mina cítí odpor, kvůli tomu co jí Drákula udělal, a ve filmu je z něho strašně nadržená. Hopkinsův Van Helsing nemá v sobě tu laskavost, a třeba postava Dr. Seward(jedna z nejdůležitějších postav v knize) má ve filmu minimum prostoru a skoro žádné charisma. Za mě velké zklamání. *:-*

Vidíš, a pro mě je to jeden z těch filmů, který jsou lepší než kniha. Vlastně ani nevím, o jakým okleštění mluvíš. Protože co si pamatuju, byl film dost věrnou adaptací, a jedinej větší rozdíl byla přidaná milostná linka mezi Minou a Draculou. Kdysi jsem ten film miloval, ale dlouho jsem ho neviděl. Budu si brzo muset dát opáčko.

Kdybych před pár dny nepřečetl knihu, tak bych byl více nadšený. Takhle je film po vizuální stránce moc pěkný, atmosféra je super, kostýmy perfektní, a herci samozřejmě dobří. Jen ten vykleštěný příběh je plytký. Prakticky všechny věci, které v knize nebyly jsou mnohem lepší, než věci co se drží předlohy. Slabších 6/10.

Proč se poslední dobou s Tebou shoduji? *:o*

A co jsem na něm nepochopil? Tak mi to prosím osvětli.  Doufám, že nenapíšeš poznámky typu, že to byla satira na dnešní dobu, poslední střet chlapa z dob minulých s aktuálním "politicky korektním" světem, kterému nerozumí a ani se ho nesnaží pochopit, jelikož má jinak sestavený žebříček hodnot, bilancovaní nad životem, kdy si nakonec uvědomuje, co je v životě důležité, ale už je zkrátka pozdně, aby to nějak razantně změnil, atp.