. Pro jistou část publika asi hlavní problém spočívá v tom, že Avatar byl první Cameronův film, pro jehož příběh platí, že "tohle jsme už někde viděli", ať už to byl Costner nebo Disney. Což v jeho případě, kdy platí, že co film, to originální narativ (a ještě k tomu instantní klasika), vnímají jako krok zpět. Člověk si může říct, aniž by z filmu viděl jedinou minutu, "jo, takže hlavní hrdina je poslán na misi, následují interakce s nepřátelskými domorodci, hrdina se seznamuje s jejich kulturou a zvyky, postupně vznikající pochybnosti o správnosti mise a kdo je v tomhle konfliktu vlastně good/bad guy, kulminující změnou stran a na konci bude velká bitva, ve které dostanou lidští kolonizátoři na prdel a hlavní hrdina se "znovuzrodí" (přeneseně i doslova)" a bude mít pravdu. To se u předchozích Cameronových filmů nestalo.
Že to Cameron zabalil (jako obvykle) do referenční kvality jak po řemeslné stránce, tak umělecké (ten script je jinak napsán dokonale - charakterový oblouk, motivace postav, ústřední konflikt, dialogy, emoce, drama, akce, úloha postav v příběhu, kritický podtext, Cameronův trademark v podobě několikanásobného klimaxu
, závěrečná katarze, atd. a nebál bych se ho postavit po bok podobně precizně napsaného Titanicu), je z jejich strany považováno za standard. Mě by se třeba taky líbilo, kdyby si Cameron tuhle povinnou expozici odbyl v úvodní desetiminutovce a dál se v jedničce věnoval samotnému životu hlavního hrdiny v novém "týmu" (i když to by zase lidi remcali, že dělá dalšího The Last of the Mohicans
), nebo kdyby alespoň tenhle archetypální pitch něčím oživil (regulérně zlí domorodci mohli být už v jedničce, respektive jsem si teď vzpomněl na epizodu Nemesis ze ST VOY, která by se sem hodila, jak prdel na hrnec) - co další měsíce planety, jak to vypadá na Zemi (ten prolog z prodloužené verze jedničky je super), existuje na Pandoře nějaký jiný inteligentní život a tuna dalších otázek. Jo, všechno si chystá do dalších filmů, ale to je ten problém - kouskování obsahu. V tomhle směru (předvídatelný vývoj děje) o dost lépe funguje dvojka, byť tam se Cameron dopustil toho ředění děje. V podstatě to je Matrix Reloaded s modrásky - až na představení nových postav, znovuzrození staronového záporáka a smrt jedné z postav, která v celém filmu existuje jen proto, aby na konci umřela a navíc má v ději minimum prostoru, takže emocionální dopad na diváka je nula nula nic
, se ten fikční svět stran vývoje událostí nikam neposune. Kdyby v textové předmluvě na začátku trojky stálo, že hlavní postava si po jedničce pořídila rodinu a jeden z jejích členů zemřel rukou lidí (a.k.a. Quaritch is back, baby), tak by to vyšlo úplně nastejno a dvojka by nebyla vůbec potřeba (samozřejmě zjednodušuji, jsou tam důležité linky s Weaver a Championem, které budou v dalších filmech zásadní, ale chápeme se).