Mám rád všechny tři díly Strážců Galaxie a na Supermana jsem se od začátku těšil. První dva trailery řadím mezi to nejlepší, co bylo v posledních letech sestříháno, a David Corenswet i Rachel Brosnahan mi do rolí Clarka a Lois už v nich náramně sedli. Když tedy „první sešit“ Gunnova velmi komiksového filmu začal dost zhurta, byl jsem s tím v klidu. A když ve „druhém sešitu“ došlo na očekávané interview, byl jsem náramně spokojený. Jenže víte co? Rozhovor se Supermanem je nejlepší scénou tohohle akčního uragánu za 225 milionů dolarů. Od „třetího sešitu“ se to celé vymkne z kloubů a přijde odhrkaná a nesoustředěná fašírka, v níž Lex Luthor neustále vysvětluje své motivace do vzduchoprázdna, vztah Clarka a Lois má trestuhodně málo prostoru a většina zvratů je buď zcela podivná anebo z ranku „doufám, že nebudou líní a neuděla… krucifix!“

Gunn opravdu akurátně zachytil komiksovou estetiku, film je ale jiné médium. Film potřebuje dýchat, uchvacovat a gradovat, a nic z toho se tu bohužel neděje. Někde u antiprotonové řeky jsem si vyloženě říkal, že se cítím jako u čtvrtého dílu série. Jako by už nebylo co vyprávět a jen se matlalo páté přes deváté, aby se něco dělo a karavana jela dál. Výsledek zkrátka naplňuje skoro všechny hatery skloňované obavy a jen málokdy trefí tón, s nímž se mělo pracovat po celou stopáž. Nejradši bych vzal Clarka a Lois a hodil je od úplně jiného, mnohem lepšího filmu. To ale samozřejmě nejde, tak se holt zase začtu do All-Star Supermana od Morrisona, abych si trochu spravil náladu.

Ok, tak ses výjimka.

Stejně je sranda,  když tyhle věci zaznívají ještě předtím, než jste ten film na rozdil od nich videli :) A jsou to prvni dojmy,  ne recenze.