Moc jsem se těšil, protože ta zápletka zněla parádně, je tady výborné a přesné obsazení, a Guy Ritchie si teď točí to, co ho zajímá a baví. Jsem rád, že mohu napsat, že se film povedl a já jsem ve výsledku spokojený. Jsem spokojený, ale chtěl jsem být nadšený, a to se bohužel nestalo. Největší problém vidím ve scénáři, který toho chce říci a odvyprávět mnoho, a díky tomu všechny linky pokulhávají a místy jsou zbytečně ukecané a brzdí tempo. Paradoxní je to, že Ritchie nikdy neměl problém vyprávět zrychleně napříč několika linkami. Zde se mu to, ale vůbec nedaří. Naštěstí má film moc dobrou atmosféru, zajímavé a sympatické postavy, a stylovou režii, která čeká na moment, kdy se bude moc utrhnout ze řetězu.
Po režisérské stránce se Ritchie hezky vyblbnul a závěrečná půlhodinka je super a já měl úsměv od ucha k uchu. Je to přepálené, nereálné, ale hodně zábavné a stylové. Dost tomu pomáhají herci, kteří si své role naprosto užívají. Henry Cavill mi v této roli dost sedl a bavil mě. Alan Ritchson má nejlepší scény z celého filmu a je radost na něho koukat. Eiza Gonzáles má dobře napsanou roli a zahrála to moc dobře. Ve vedlejších rolí jsou dost dobrý Til Schweiger, Alex Pettyfer nebo Henry Golding. Film má zábavnou akci, která umí být pěkně drsná a krvavá. Samozřejmě nechybí humor, a dialogové výměny. Nicméně, pravdou je, že jsem měl místy pocit, že Ritchie jede na půl plynu, a že bych si vlastně přál, aby se celý film mnohem více věnoval ústřední partě a jejich misi. The Ministry of Ungentlemanly Warfare je dobrý a zábavný film, ale čekal jsem o dost více. 7/10
The Ministry of Ungentlemanly Warfare
|
reagovat
|

Tak žhavíme peněženky. Snad to nebude tak ve dvou kinech.
...oproti Bobrům je citelně cítit menší budget(tady se opravdu bavíme o nižších tisícovkách dolarů), a taky o to menší držení se "v mantinelech". Je to pořád krásné, vidět tuhle mrňavost, na které makalo opět minimum lidí(Jiří Flígl před projekcí tvrdil, že asi deset nadšenců, co za to nedostali ani vindru) na plnohodnotném velkém plátně, ale tady se opravdu přechází k absurdnímu a dadaistickému stylu a humoru, který bohužel funguje hůře než u dříve zmiňovaných Bobrů. Jo, a taky se tu mnohem víc mluví, a není náhoda, že poměrně dost němá finální část je za mě nejzábavnější. Na druhou stranu je fajn vidět stoupající kvalitu v tvorbě tohoto tvůrčího týmu, takže jim nejde nic víc, než držet palce.

(Moje farnost, kde se cítím jako doma, je v Praze.) A na další dny u mě jedou především oba díly Sám doma - na blučkách bez rušivých reklam. A naštěstí tam zůstal legendární a dodnes geniální český dabing s Janem Kalousem.