Jednička byla omamující, čarovný film, dvojka už se drží více tradičních vypravecích postupů, které ale často nekončí tak jak vyloženě očekáváte. Strhlo mě to na několika frontách, (jízda na červovi, proslov Paula k fremenům, závěrečný duel, který je strhující i díky tomu že na něj koukají všechny důležité postavy filmu.) takže za mě čirá blockbusterová radost v ranku Temného rytíře.


) pozornost, tak imho všechno podstatné v ní našel. Je fakt, že některé věci padnou jen jednou větou (často bez obrazového doprovodu) nebo jen čistě obrazem (pro změnu bez doprovodného komentáře) a spousty dalších souvislostí jsou vynechány (tak jako u každé adaptace), ale když si člověk odmyslí ústřední hero's journey linku, tak v podstatě nic jiného, než worldbuilding scény v jedničce nejsou. Toho setupu je v prvním filmu, navzdory zjednodušování, paradoxně tolik, že to pro někoho imho může působit jako "too much" a některé informace přehlédne/přeslechne. Až dvojka do příběhu dodává komplexnější charaktery, vztahové drama, symbolický podtext, myšlenkový přesah, atd. i díky tomu, že dalšímu budování loru se už prakticky nevěnuje. 
