Dal jsem si včera double kombo a byl to krásně strávený čas v kině.

Barbie

Čekal jsem trochu více, ale ve výsledku jsem bavil. Užil jsem si ten přesah, nadstavbu, vtipy, odkazy, i to, že je to lehce depresivní, když se nad tím zamyslíte do hloubky. Má to řadu geniálních momentů, božího Goslinga a skvělou Robbie. Hodně se mi líbilo, to jakým způsobem se pracuje s Kenem a to jak je on sám vnímán. 7/10

Opperheimer

Jeden z nejlepších letošních kinozážitků. Moc jsem si to užil. Rozhodně to není dokonalé, má to spoustu chyb - práce s vedlejšími postavy, překombinovanost, nevyužití konkrétních historických postav atd. Jenže jde o nový film Nolana, a Nolan netočí špatné filmy. Jakmile se příběh rozběhne, tak je to velká pecka. Herci hrají skvěle, kamera kreslí úžasné záběry, hudba burácí, a my jen sledujeme luxusní podívanou. Těším se až to uvidím znovu, jen si něco málo k tomu přečtu, abych se neztrácel  ve všech těch jménech. 8,5-9/10

PS: S Babylonem a Spiderverse 2, zatím nejlepší kinozážitky roku.

dobre ďakujeme. 

Vypadá to tak. Ta blondýna taky. 

To je další AI účet?

Parádní rocková opera. Padesát let stará adaptace slavného muzikálu dodnes neztratila ze své působivosti. Je to zásluhou nejen Andrewa Lloyd Webbera a Tima Ricea, ale také absolutně dechberoucí kamerou Douglase Slocombea (původní trilogie Indiana Jones), který fantastickým způsobem nasnímal celou pouštní krajinu. Jeden záběr lepší než druhý, i když film nejspíš vznikal v ne úplně příznivých podmínkách. Filmový Jesus Christ Superstar se právem řadí mezi slavné muzikály a kultovní díla pro příští generace.

Od oznámení filmu o Oppenheimerovi jsem přemýšlel jestli se Nolanovi opět povede do lineárního biografického filmu nacpat svou trademarkovou dramatickou berličku s nelineárním vyprávěním v několika prolínajících se časových rovinách.
Povedlo, bohužel... jak i u Dunkirku jsem si ještě říkal že tam to i při obdobně true story vyprávění snad ještě slouží nějakému účelu, tady už odskakování do budoucnosti opravdu jen otravuje a zbytečně odvádí pozornost od toho důležitého k nepodstatnému. I když dramatičnost tím nahání úspěšně a nenudí ani na minutu.
Protože na Oppenheimera jsme všichni přišli kvůli Manhattanu, Trinity, morálním otázkám s tím spjatými a vyrovnávání se s nevyhnutelnými implikacemi pro svět. Hon na rudé ve zdlouhavých slyšeních je vedle toho zcela nepodstatná věc - jakkoli sama o sobě také ne bez zajímavosti, ale tady dostává neadekvátně moc prostoru a filmu to škodí. A k tomu tam roubovat osobní antagonismus mezi špičkami jaderného programu... jako parafráze na Amadea a Salieriho snad zábavné, ale opět to zbytečně ředí jinak extrémně silné téma. Škoda.
V základu je tu přitom pořád velmi dobrý film, s brilantním herectvím všech zúčastněných, a na Nolana místy překvapivě odvážnou expresivní režií s jakou jde pod povrch Oppenhaimerova strhaného obličeje... zanechá pocit že mohl být něčím ještě mnohem víc. A že klidně mohl být o hodinu kratší.
8/10

Fanoušci Johna Wicka byli toho dne poněkud neklidní 

Tiež ho mám veľmi rád. Myslím, že tam ľuďom vadí hlavne historická nepresnosť a ten patos, ale na to ja seru

Akční béčko... no nejmíň roku! Jo, furt béčko, ale poctivý, vymazlený, skvělá akce, dokonce i nějaké motivy, psychologie postav... a nevídané, dokonce i na záporákovi si dali záležet, že ho člověk vlastně trochu i chápe, lituje. Jo, CGI občas trochu bolí, ale čert to vem, tenhle film na něm nestojí. Nezlobte se na mě, ale mě to bavilo mnohem víc, než např. každý jeden Wick po jedničce. Podobné potěšení, jako svého času Taken.

Nevím jestli mi to ustřelilo koule nebo palici. Audio-vizuální představení a herecký koncert Murphyho. Celé 3 hodiny jsem se ani sekundu nenudil a bavilo mě sledovat všechny dialogy, ať už o kvantové fyzice nebo o tom, jakou kávu má kdo radši. Prostě neskutečný nářez, který exceluje ve všech rovinách. Nolan dokázal z biografického filmu udělat opulentní zážitek, ke kterému přidal hravost a smysl pro detail. Jediné, co trošku zamrzelo je to, že se jedná o reálnou skutečnost a tak chybí typické Nolanovské zvraty. S tím se ale dalo počítat. Plusové body za Florence Pugh (mrk mrk) a solidní soundtrack. V kině povinnost. 9,5/10

Emmerichova Patriota jsem viděl úplně poprvé v životě. Nečekal jsem to, ale je to velká pecka ze staré školy. Vidět tady mladého Heatha Ledgera a další herce byla velká radost. Krásná malebná kamera a nádherná hudba Johna Williamse. Emmerich tentokrát vypráví pozvolna a nechává jednotlivé scény perfektně doznít. Vlastně úplně nerozumím, proč je Patriot poněkud nedoceněný. Přitom má všechno, co by kvalitní hollywoodská podívaná měla mít.

Mám ten film docela rád, jako dítě jsem ho miloval, byl jsem na něm v kině... Ale fakt ne. Mohykán hraje úplně jinou ligu.

Na druhou stranu jsem si dnes při sledování říkal, proč už dnešní filmy (ani Emmerichovy) nevypadají takhle dobře.

Benu Shapirovi se Barbie asi nelíbila... 

Jako vtip dobrý. 

Jak vidím další pokus o nejvíc mínusů v historii, držím palečky 

Ach jo, ten Tyron vypadal podle traileru a Rottenu nadějně.. Jestli to tu pět lidí nevychvali,  tak s tim nebudu ztrácet čas.