Neodolal jsem a musel jsem si znovu pustit úplně poslední filmovou mayovku 60. let - Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti. Ten film je tím nejdůstojnějším zakončením celé série, jak jen to bylo možné. Už jen kvůli návratu režiséra Haralda Reinla, kameramana Ernsta W. Kalinkeho a skladatele Martina Böttchera, kteří celou tu sérii před 60 lety začali nesmrtelným Pokladem na Stříbrném jezeře. Je to nostalgie jako máloco plus fantastické panoramatické záběry, které vyvolávají dojetí.
Bohužel film je opatřen příšerným devadesátkovým videodabingem, takže tady je lepší si pustit původní německé znění. Díky tomu si lze ten film lépe užít. Nádherná labutí píseň za celým tímto šedesátkovým fenoménem, který dnes vnímáme s blahosklonným úsměvem, ale který je srovnatelný třeba s dnešními marvelovkami.
Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti (1968)
|
reagovat
|



