Už jen samotná myšlenka "být zavřený 7 let v jednom pokoji" je nepříjemná a právě taková je 1/3 filmu. Brie podává úžasný oskarový výkon, ale vesměs se celý příběh točí o jejím 5 letém Jackovi vyrůstajícím v stísněném pokoji a jeho fantastickým pohledem na svět za zamčenými dveřmi. Samotná myšlenka "jak něco takového vysvětlit dítěti" je nejzajímavější na celém příběhu. Jako popisovat slepci barvy. Dokázal bych si to (byť nevím jak) představit na celé ploše 118 minut.
Bohužel celé 2/3 filmu se odehrávají za zdmi a originální drama sklouzává do tuctovějších vod klasického sociálního dramatu. Matka se stále nedokáže vyrovnat s ukradenými 7 lety a asi nikdy nenaváže plnohodnotný vztah (bohužel jen nastíněno). Dítě, které by mělo doplácet na nevyvinutou imunitu a sociální distanci, se poměrně rychle asimiluje do novodobé světa. Samotný věznitel se vypaří a až do konce o něm není zmíňka (možná jsem ji přeslech). Takže od druhé třetiny sledujeme jeden více méně šťastný konec s pár překážkama a jedním mrazivým shledáním.
Samotná myšlenka (pokud tu není jiný subtext) je, jestli matka zajistila krásné plnohodnotné děctví svému dítěti a jestli mu tohle všechno někdy vysvětlí. Pokud se dítě narodilo "do zajetí" pak nemá potřebu vyhledávat něco jiného, pakliže mu matka poskytne veškerá vědění. Za mě je odpověď ano, protože se malý Jack choval jako normální 5 letý kluk, který má jen problém s navázáním lidského kontaktu (běžný problém dětí).
Mohlo to být dramatičtější, ale jakoby si někdo řekl, že by to mnoho lidí neuneslo a zařadil zpátečku. Naštěstí film drží celá 1/3 a skvělý napínavý útěk.
8/10
Room (2015)
|
reagují:
xnewstedx
|
reagovat
|



