Chápu, jak to myslí recenze, a dává to smysl z pohledu člověka, který má k filmové historii a nové vlně blízko. Ale z pohledu běžného diváka to podle mě funguje skvěle jako chytrá, vtipná komedie, kterou si užijí i ti, co Godarda vůbec neznají. Nebo ho viděli kdysi dávno a už si z [i]U konce s dechem[/i] pamatují spíš legendu než samotný film. Přeci jen, dnes už ten původní film pro novou generaci působí spíš jako historický artefakt. Linklaterova verze může být naopak dobrý způsob, jak se k němu znovu (nebo vůbec poprvé) dostat.