Za mě jeden z nejintenzivnějších filmových zážitků v kině vůbec. Od začátku mě chytla hudba, souhlas s [b]DJ Lonely[/b] (a to techno běžně neposlouchám) a atmosféra v poušti. Musím poděkovat [b]Rimsymu[/b], který mi při debatě před divadlem na letošním MFF KV tento film doporučil, nic jsem o něm nevěděl a ve velkém sále v Thermalu na velikém plátně s pořádně ohuleným zvukem [spoiler]mě čekal šokující zážitek, zároveň ale hypnotický, na minovém poli regulérní survival horor, s lidmi okolo jsem se v průběhu filmu několikrát chytil za hlavu, co se to sakra děje. [/spoiler]Chystám se na Sirat do kina znovu.

Sirat už jsem viděl dvakrát a těším se na třetí zhlédnutí. Podle reakcí okolo mě usuzuju, že film se líbí přímou úměrou těm, kterým sedne hudební složka. Já osobně mám techno moc rád a soundtrack od Kangding Raye mi duní ve Spotify už dva měsíce a hned tak nepřestane. Ale když jsem byl na projekci s uživatelem pepo na Cinematiku, byl zklamanej právě kvůli plochosti postav (mně teda ploché nepřišly) a světe div se, nemá rád techno. :)