Zkus tohle.

Viděl jsem v kině v jakémsi nezávislém létu nebo obnovené premiéře, už si to přesně nepamatuju. Bylo to skvělé, ještě lepší bylo, že jsem mě s sebou drahou A., v té době v jiném stavu. Během sledování filmu (tedy kromě běhání na záchod) intenzivně uvažovala, jestli si nevzala totálního blázna.

Nezapomenutelný kinozážitek loni na LFŠ, když jsme s Rimsym viděli na velkém plátně právě Modrý samet. Neskutečně nádherná záležitost. 

Blue Velvet šokoval velmi, De Laurentiis kvůli tomu musel založit vlastní distribuční společnost, protože by film nikdo nekoupil. Trvalo i nějakou dobu, než vyšly nějaké pozitivní kritiky, které pomohly divákům najít nějaký klíč k pochopení, že film není sadistická misogynní jízda. Dneska by byl problém spíš v tom, že by na takový film kvůli nízké návratnosti nákladů nikdo nedal prachy a diváci by nechodili, protože art už nevydělává a dnešní doba nikoho nešokuje.

Ještě, když jsem to viděl na ČT někdy v 90. letech v pubertě (po Twin Peaks), tak jsem z toho byl dost otřesený, ale film na mě silně zapůsobil a Lynch byl asi první režisér, kterého jsem začal sledovat.

Plus klasicky výborná hudba. Bez výborného Badalamentiho by Lynchova díla fungovala nejméně o třetinu hůře. Škoda, že akademici tehdy Modrý samet nedocenili více. Ten monolog Laury v autě ("To je ale divnej svět") je naprosto bezchybnej. Stejně tak celá "In Dreams" scéna. Nominace za scénář, hudbu a herce ve vedlejší roli kde?

Víš a já si myslím, že lidi tehdy takhle jiné filmy tak nešokovaly. Neumím si představit, že by takováhle Lynchovina šla do kin dnes. 

Asi čtyři filmy jsem si v poslední době od něj pustil. A Modrý samet samozřejmě nemohl chybět. Viděl jsem to poprvé. Dost se mi to líbilo. Je to plné zajímavého úvodu a různé symboliky.

Skvělý film, v době uvedení do kin to musel být pro diváky šok, dnes už jsou zvyklí na leccos. A navíc je občas těžké poznat, co má být nějaká rafinovaná metafora a co je jen Lynchův velmi zvláštní humor.