Tento smutný stav je spôsobený tou hystériou okolo covidu, no čiastočne si za to môžu kiná aj samé, resp. Hollywood ako taký. Posledné roky zdraželi vstupenky na môj vkus dosť veľa, nehovoriac o predražených pochutinách či nápojoch. Filmové štúdiá už natáčajú filmy s cieľom zarobiť aspoň miliardu a podľa možnosti vytvoriť pokračovania či rovno celý vesmír okolo toho-ktorého filmu. Herci a herečky sú nenažraní a o nezmyselne premrštených nákladoch na reklamu už ani nehovorím. Samozrejme technický pokrok nezastavíme, s čím súvisí postupné debilnenie ľudstva (prednosť tabletu či notebooku pred kinom, nevhodné správanie v kine a pod.)
Napriek tomu všetkému, myslím si,  že kina boli, sú aj budú. Len si viaceré zainteresované strany budú musieť vstúpiť do svedomia. Menej je niekedy viac.

Kde presne komentujem, že kino považujem za nedosiahnuteľnú záležitosť? Ja len vychádzam zo štatistík, že aktuálne si málokto dopraje doma audiovizuálny pôžitok rovnajúci sa kinu. Minimálne čo sa týka CZ/SK. Vysvetlenie je jednoduché: nie každý je taký maniak do filmov a sú ľudia, ktorí pozerajú film na smartfóne. A to ani tí, ktorí chodia do kina.

Takže prečítaj si opätovne môj krátky komentár. To čo ty píšeš je už zbytočný balast rovnajúci sa tomu, že ľudia si očividne užijú film aj na telefóne a nepotrebujú k tomu kino.

Pokud budeme mluvit statisticky – drtivá většina tuzemských multiplexů přetahuje životnost lamp, v kombinaci s podsvicováním v nastavení, aby ušetřila.
Audiosystémy mnohdy pořídí a už pomalu ani neservisují, takže v sálech, kde pouštějí akční věci, repro chrčí, nebo dokonce vypadává…
A zrovna u Slovenska místní uživatel napřímo říkal, že sály, do kterých cinemax nainstaloval Atmos, pak takto označené projekce pouštěl z kopie bez Atmos, jen to „trochu ohulil,  nikdo to přece nepozná…“. Myslím, že to byl Steki, ale nechci kecat.
Nebudu generalizovaat, mnohé jednosálovky, ale i multiplexy na tom špatně nejsou. Ale děláš z kina nedosažitelnou mantru, což už jednoduše neplatí.
Když mluvíme o kvalitě, je nutné zohlednit technologie a využití těch technologií – pak ano, běžný uživatel té kvality doma nedosáhne a to jednoduše proto, že se o to ani nebude snažit. Protože je mu to s prominutím k h*vnu, když u toho maminy budou žehlit a tátové vytuhnou v polovině. Ale zrovna těm je u kina nějaký technologický a kvalitativní komfort úplně ukradený. Jdou do kina, protože za a) chcou ty Avengery, nebo Trojana vidět hned, protože se o nich v jejich okolí mluví, za b) protože si to nechcou stahovat, protože návštěvu kina spojí s partou i v návštěvu hospody – když už mají to hlídání špuntů, za c) splní si tak kulturní vyžití… A tím nechci tvrdit, že je to špatně, prostě je ty další věci okolo nezajímají.
Jenže o těch tahle diskuze snad není – pokud už člověk o něčem takovém mluví, je předpoklad, že už do tohohle spektra diváků nepatří. A pokud už přímo uvádí, že převyšuje kvality kina, opravdu bych o tom nepochyboval.
Pokud ti doma chybí něco z atmosféry kina, můžeš ji snadno, v podstatě na několik tisíc vyřešit promítačkou a pozváním přátel. Mnohdy ale stačí film pustit v úplné tmě a na film se soustředit bez toho, abys pořád odbíhal do kuchyně do lednice, nebo vyřizoval facebook. I tak málo stačí. Ale tady není řeč o atmosféře. Tady je řeč o kvalitě. A u té je často možné přepnout televizi z režimu „extra smooth“ do „kino“, pustit BD a obrazová kvalita i u televize za patnáct tisíc bude převyšovat kvalitu obrazu nejednoho z malých sálů kdejakého multiplexu. A pokud si člověk dá na hlavu sluchátka, co nebyla přibalená k telefonu, dost často ty kvality překoná i v otázce zvuku… Že je to úplně odlišný zážitek, jak v kině? Jistě. Co do kvality na tom ale člověk bude lépe.
Opakuju – často a záleží to jak na divákovi, tak na provozovateli kina, ale je to tak.

Jj HK cinestar radši pomalu nahrazuji centrálem. Není to sice top, ale rozhodně lepší pocit 

technologicky, áno. štatisticky, nie.

štatisticky kvalitu rovnakú akú má v kine z hľadiska obrazu a audia "používateľ" dosahuje málokedy. a aj keď je technológia dnes dostupnejšia, v rámci toho čo si napísal si len veľmi malé percento zadováži niečo podobné.  

doma mám 4k, HDR 65" TV, ale ten pocit kina chýba.

Proto jsem psal, že to srovnávám s místním cinestarem v HK. Polovina sálů má přepálený zvuk, kvalita obrazu těžký průměr nesrovnatelný s moderní TV a ke všemu musí člověk v kině sedět pro optimální požitek jen v celkem úzkém rozpětí sedadel.
Doma mám 100Hz 65" s ambilight (což samo o sobě dělá strašně moc) a celkem slušný 5.1 s Dolby atmos.  Vše je samo sebou závislé na tom, co do TV pustím. Jako na IMAX to rozhodně nemá, ale jen kvůli filmu do Prahy jezdit opravdu nebudu.

Čistě technologicky:

Kino má (nebo by mělo mít) optimalizované prostředí s úzce specifikovanými stavebními proporcemi. Má bezztrátové technologie a širší barevný rozsah. Ideálně dimenzované obrazové i zvukové výkony a možnost velmi jednoduše dosáhnout na velmi dobrý sweetspot.
Mimo prémiové sály (a minoritní část sálů, co tvoří vyjímky) mu ale zpravidla chybí technologické novinky (Atmos, 7.1, HDR, 4K atd), kontrastem i světelností je na tom z fyzikálních zákonů v podstatě pod stropem možností a především – velká část předností bývá často pohřbena pod neschopností, nebo neochotou provozovatele kina.

Domácí kina musí zpravidla bojovat z neoptimalizovaným prostorem a jen velmi malé procento uživatelů prostor podřídí projekci.
Domácí technologie se logicky musí spokojit se ztrátovými formáty, zpravidla limitovanými proporcemi obrazovými i zvukovými a v souhře s tímto vším i mnohem konkrétnějším a o to složitěji dosáhnuvším sweetspotem.
Naopak moderní technologie jsou dnes dostupné prakticky všem a to včetně prémiových formátů.
Především – pokud má majitel zájem, může si kvalitu projekce pohlídat do posledního bodu.
Pokud má zájem a finance, pořád v dosažitelných mezích dosáhne na čistokrevnou projekci, naprosto plnohodnotný audiosystém i těch nejvyšších prémiových formátů a řešení, které se nezadají s profesionálním užitím (profesionální kalibrace celého systému).

Suma sumárum – ano, co do technických možností lze klasické kino zcela nahradit tím domácím, mimo detaily jako komprimovaný obsah v totožných, či přímo lepších parametrech a to se bavíme stále o částkách, které sice nejsou spotřební, ale již nejsou z ranku „koupit auto, nebo domácí kino?“. A oproti kinu si člověk může škálovat systém podle priority.
Dobré kamenné kino bude mít ale vždy výhodu v tom, že ne každý chce do takového domácího řešení jít a ty kvality má k dispozici při každé projekci.
Ve výsledku bych to viděl na fifty fifty. Oboje řešení má své pro a proti. Ale rozhodně už neplatí, že to domácí zaostává.

doma máš lepší zvuk a obraz? tak to asi nie...

Jen došlo k tomu, k čemu vývoj technologií a služeb směřoval. Už před covidem jsem říkal proč na kdejakou ptákovinu chodit do kina (u nás cinestar), když doma máme lepší obraz i zvuk. Takže jsem si vybíral už jen pár filmů, které se vyplatilo vidět co nejdříve. A teď jestli si počkám jen tři týdny na to až film přistane na nějaké streamovací platformě budu přemýšlet co s případnou návštěvou kina vůbec spojím, aby se mi vyplatilo jít tím směrem.

Když se budu chtít podívat na film s bandou přátel, není problém. Dnes máme všichni minimálně 55". Nejsme limitováni parkováním, předraženým popkornem, časem a ani nemusíme vytrpět nezajímavé ukázky. Pokecáme úplně stejně, návštěva restaurace předtím se dá také suplovat doma. Pro rodiny je to řešení ještě lepší. Ušetří 2/3 nákladů spojenou s návštěvou kina.

A studia už to očividně také pochopila, když už prosakují zvěsti, že doba přestřelených rozpočtů a přeplacených hvězd je ta tam a je třeba se přizpůsobit nižším tržbám.

To šustění igeliťáku, displeje telefonů lze vyřešit chozením v časech, kdy jsou prázdné sály. 13.00 a podobné začátky promítání

Mezitím o kus dál: link

Pro mne chození do kina je svátkem a to záměrným, jelikož chodím jen velice sporadicky a to jen na to, co chci na velkém plátně vidět nebo mě na to vytáhne bráška (Marvel fan). Za poslední roky můžu dokonce spočítat filmy, které jsem v kině viděl:

2020: Tenet

2019: Tenkrát v Hollywoodu (viděno v kině 2x), Joker a Avengers

2018: Roma (viděno v kině 3x), Bohemian Rhapsody, Ready Player one (viděno v kině 2x), Infinity War

2017: The Last Jedi, Dunkerk, Logan, Spider-man: Homecoming, Po strništi bos (viděno v kině 2x)

Artovky a komornější filmy sleduji většinou doma (Roma byla výjimka, protože už z traileru jsem z vizuální stránky byl tak nadšený, že jsem to musel vidět na velkém plátně).

Tímto výčtem bych rád zdůraznil, že kino je pro mne opravdu výjimečná událost, o kterou bych paradoxně nerad přišel, jelikož filmy s krásným vizuálem na velkém plátně jsou pro mne nenahraditelné. Každopádně asi tímto přístupem moc kinařům nepomáhám a taky přispívám k jejich záhubě, ale zkrátka chození do kina minimálně každý měsíc, není pro mě, i když kino miluji.

Přijde mi zvláštní, že nikoho nenapadlo, že pokud budou studia takto pokračovat, tak zase jednou někoho napadne, že je škodlivé, že drží výrobu a distribuci stejná firma, a donutí studia oddělit streamovací služby do samostatné firmy.

Souhlas

Za poslední roky se úroveň chování návštěvníků kin rapidně zhoršila (hlavně multikina - třeba v Liberci). Celkem často se v kině s někým pohádám, seřvu smrady, okřiknu debila a pod... 
Kino na jednu stranu miluji na tu druhou mě sere. Nechci dávat 150 za film a pak poslouchat idioty co šustí bezedným sáčkem chipsů, nahlas se vybavují, nebo mi svítí pádlem do obličeje. Jednou dokonce došlo k fyzické konfrontaci před kinosálem - výsledek? Já - monokl, naražené koleno, trochu krve z nosu. Pan protivník - krvavá huba, asi natržené ucho, zničený displej na tel. + plus jeho hysterická píča, co řvala že se zabijeme. Důvod? Pán během filmu telefonoval, pak znovu a napotřetí jsem to nevydržel. Pán se přez to nedokázal přenést a potřeboval to dořešit venku...
Jó jsem hrozný a přitom takový kliďas. Jen ta kina no... 
Takže upřímně je mi to spíše fuk. Film si vždy najde nějakou cestičku to ukáže čas. Každopádně zatím alespoň ušetřím prachy i své zdraví... :-)

Když to za posledních deset let zprůměruju (protože samozřejmě mám podrobné záznamy a vůbec to není divný), tak i se slabým letošní ročníkem, kdy jsme byli v kině jen 7x, mě to vychází na 19 návštěv kina za rok. Takže můžu tvrdit, že jsme na kině docela závislý.
Teď jsme ale byli po šesti měsících poprvé znovu v kině (na TENETu) a zjistil jsem, že mě to vlastně tak moc nechybí. Nechybí mě sedět vedle týpka, kterej celý film šustí igelitovým pytlíkem. Nechybí mě návštěvníci, kuli kterým se musím 15 minut po začátku filmu zvedat, protože nemohou přijít včas. Nechybí mě rušivá zář telefonních displejů lidí, kteří musí ihned dávat svoje dojmy na net. A smrad popcornu a jeho hlasité chroupání? To mě taky nechybí!
A taky jsem se přistihl, že se až bojím, aby nepřišla další tišší scéna filmu, kdy všechno výše uvedené bude ještě hlasitější a otravnější. Miluju filmy, ale nesnáším diváky Po skoro dvaceti letech pravidelné návštěvy kina jsem po šesti měsíční absenci došel k názoru, že mě to kino může být vlastně docela ukradený. A to mě štve a zároveň i děsí, páč asi nebudu sám 

Dakujem za potvrdenie teorie