Spider-Man 2 (Sam Raimi)
Rozpočet: 200
Globální tržby: 789
Hodnocení na CSFD/IMDb: 75 % a 7,5/10
V.I.M.: Ano
Poznávací znamení: Doctor Octopus kazí životní plány přepracovanému Peteru Parkerovi/Spider-Manovi.
Vytáhni v hospodě: Studio Sony mělo takovou radost z obřích tržeb prvního Spider-Mana (jak by také ne, vždyť snímek dlouhé čtyři roky držel rekord pro nejvýdělečnější otevírací víkend v USA), že Raimimu na natočení dvojky dopřálo do té doby „nejvyšší“ filmový rozpočet všech dob. Pro pořádek dodám, že dvě kila stál před tím pouze a jenom Titanic. Raimi na vrcholu sil naštěstí vytěžil každý dolar a tak trochu se zbláznil až v dalším díle.

Jeden z nejlepších superhrdinských filmů všech dob možná trochu zestárnul trikově, ale jinak pořád udivuje v každém ohledu. Je až k nevíře, jak nařvané akční scény Sam Raimi uměl před dvaceti lety (kam se hrabe druhý Doctor Strange) a jaká osudovost jde vydestilovat z proslovu jedné staré paní o hrdinech. Spider-Man 2 je ale holt tak trochu úkaz a unikát, v němž všechny žánrové propriety dokonale zapadly do sebe.

Je tu hrdina na totální hraně sil, padouch s obrovským charisma, věčně ohrožená „dívka odvedle“ a především famózně odvyprávěný příběh, který zvládá všechno od komedie až po lehký horor. Kamkoliv se film vrtne, tam se mu (paradoxně na rozdíl od titulního hrdiny) maximálně daří, a vy jen čekáte na svou oblíbenou scénu. A pak na tu další. A na tu další. Všemu pochopitelně vládne nadzemka, i bez ní však šlo o komiksový milník, na který všichni následující Spider-Mani (sorry not sorry) koukají zespoda. Tom Holland je fajn, nejlepší Peter Parker ale řádil hned na začátku 21. století a díky bohu nám ho už nikdy nic nesebere. (KarelR)

Bratři (Susanne Bier)
Rozpočet: Bohužel se mi ho nepodařilo dohledat. Pokud budete úspěšnější, podělte se v diskuzi pod článkem.
Globální tržby: 0,49 nicméně to asi nebude kompletní číslo, protože to bere v potaz pouze tržby z USA, Kanady a několika mála dalších zemí. Škoda, že chybí čísla z domovského Dánska a dalších trhů.
Hodnocení na CSFD/IMDb: 80% a 7,5/10
V.I.M.: Není, ale rest časem jistě napravíme.
Poznávací znamení: Posttraumatický syndrom přináší zkázu a Susanne Bier syrové drama, na které jen tak nezapomenete.
Vytáhni v hospodě: Možná jste před pár dny zaznamenali, že byť se Anatomie pádu dočkala nominace na Oscara pro nejlepší film roku, jaksi jí uniklo nominování pro nejlepší zahraniční film. Akademie je v tom však nevinně. Francouzi jsou holt svérázní a nominovali už na podzim jiný snímek. Píšu to proto, že Dánové jsou také speciální a navzdory faktu, že doma i ve světě pěl chválu na Bratry snad každý, seveřané před dvaceti lety místo dramatu nominovali na plešouna dokument s Larsem von Trierem Pět překážek. Pokud by vás zajímalo, který snímek vyslala země (bohužel neúspěšně) do klání o nejlepší zahraniční snímek letos, byl to Bastard. Na něj prosím jděte do kina.

Začátek jednadvacátého století znamenal i nástup totální dominance dánských filmařů v evropském rybníčku. Ta dominance trvá dodnes a do velké míry za ni může i geniální režisér a především scenárista Anders Thomas Jensen, od něhož můžete v kinech momentálně vidět výborného Bastarda. Ve skvělé formě je už přes čtvrt století. Už před Bratry poslal do světa výtečné V Číně jedí psy, Otevřená srdce nebo Blikající světla, ale Bratři byli pro mě a pro značnou část MovieZone možná nejzásadnější.

Komorní příběh o ženě, která si myslí, že přišla o manžela, jenž odjel do války na druhý konec světa, začne se sbližovat s jeho bratrem a následně zjistí, že její muž přežil a vrací se domů, je v jádru vcelku jednoduchý. Ale díky skvěle napsaným a zahraným postavám, uvěřitelným vztahům mezi hrdiny a faktu, že tu vlastně přejete happy end všem, i když stejně jako oni víte, že to není možné, se Bratři stali hitem Karlových Varů. Brečeli jsme u nich všichni. A já od té doby velmi pozorně sleduji, co Jensen pošle do světa dalšího. Zatím nezklamal. Tohle jeho komorní drama ovšem považuji za to nejlepší, pod co se kdy podepsal. A že je z čeho vybírat. (MrHlad)

Pouta války (Je-gyu Kang)
Rozpočet: 14
Globální tržby: 76,3 (většina z domovské Jižní Koreji)
Hodnocení na CSFD/IMDb: 84 % a 8,0/10
V.I.M.: Ne
Poznávací znamení: Zachraňte vojína Ryana po korejsku a podle některých dokonce ještě lépe!
Vytáhni v hospodě: Více než 10 milionů prodaných lístků v Jižní Koreji a chvála ze všech stran znamenala, že tamní ekvivalent filmové a televizní akademie před dvaceti lety nenominoval na Oscara nějaký dokument (fandové ne-fikčního žánru prosím složí zbraně, nic proti nim nemám), nýbrž právě tento válečný hit. Radost jistě mělo i 3000 komparzistů, kteří se zúčastnili natáčení bitvy u řeky Doo-Mil-Ryung.

Korejské válečné drama, které vyrazí protézy i fanouškům stomilionových hollywoodských blockbusterů. Honosný rozpočet si podává ruku s korejskou pečlivostí a příběhem dvou bratrů, kteří v dešti šrapnelů hledají ztracenou důstojnost a tuží rodinná pouta. Věčná škoda závěrečného zvratu, který scenáristovi ukradl pár milionů neuronů. A nám asi taky. Nebýt toho, byla by Pouta války naprosto bezchybnou ukázkou toho, čeho by ti asijští ďáblové byli schopní, kdyby protáčeli dolary jako Sam Raimi.

Pouta války přišla v té době, kdy jsme na festivalech i „jinde" objevovali krásy ambicióznější korejské kinematografie, která nekopírovala hongkongskou a čínskou. Naopak, přinášela skvosty jako Fighter in the Wind, Musa válečník, Vzpomínky na vraha, Oldboy nebo My Sassy Girl. V Poutech války ale bylo navíc to srdíčko, rozbité na padrť dobovými událostmi. Patos, akce a válečná brutalita v poměru, který nechcete zažít, ale rádi se na něj mrknete z bezpečí obýváku. (imf)

Collateral (Michael Mann)
Rozpočet: 65
Globální tržby: 220,2
Hodnocení na CSFD/IMDb: 80 % a 7,5/10
V.I.M.: Velmi čerstvé
Poznávací znamení: Tom Cruise s vizáží polární lišky brázdí vyprázdněné noční ulice Los Angeles.
Vytáhni v hospodě: Fandové filmu často nadšeně spekulují o tom, že cameo Jasona Stathama na počátku filmu představuje jeho roli Franka Martina z Kurýra. Výjimečně ale došlo k tomu, že se fanouškovské konspirace naplnily, neboť scenárista Stuart Beattie, režisér prvního Kurýra Louis Leterrier i samotný Statham potvrdili, že má opravdu jít o stejnou postavu. A co na to studia a Mann, to nás nezajímá.

Jedna z nejlepších rolí Toma Cruise, suverénní thrillerová práce Michaela Manna a příjemně civilní Jamie Foxx. Collateral je na filmovém poli taky do nějaké míry unikát, už jen proto, že představil slavného hollywoodského hezouna a tahouna ve vedlejší záporné roli. No a hle, ono to fungovalo – a jak! Chladnokrevný Vincent se člověku zaryl pod kůži během několika málo vteřin a jeho následný duel s na první pohled zakřiknutým taxikářem byl přesně tou nervy drásající jízdou, jakou umí vykouzlit jen pár konkrétních filmů. Z hlavy mě napadá třeba Telefonní budka, o níž Mr. Hlad shodou okolností psal u nejlepších filmů z roku 2002.

Zatímco však Schumacher točil odjakživa podle toho, jak se zrovna vyspal, takže nikdy dopředu nešlo odhadnout, jestli dodá pecku, nebo kompletní koninu, u Manna je ta křivka patrně více dána věkem, přičemž 2004 byl stále ještě na vrcholu tvůrčích sil a s digitální kamerou teprve začínal, takže se to obešlo bez toho experimentování jako v případě Miami Vice. Kdo ví, jak bychom na Collateral vzpomínali, kdyby přišel později. Naštěstí se to nikdy nedozvíme a tenhle snímek tak v našich hlavách zůstane navždy uchován jako takřka dokonalá režijní práce s jednou z nejpamátnějších hereckých „proměn“, co jsme kdy dostali. (do_Od)

Já, robot (Alex Proyas)
Rozpočet: 120
Globální tržby: 353,1
Hodnocení na CSFD/IMDb: 82 % a 7,1/10
V.I.M.: Ještě není, ale třeba se jednou připomene z exilu emeritní kolega Spooner.
Poznávací znamení: Will Smith v roce 2004 bez problémů utáhnul i buddy movie s robotem.
Vytáhni v hospodě: Alex Proyas si během natáčení užil svoje. On sám k práci na Já, robot řekl: „Bylo to, jako kdybych se snažil uběhnout maraton a studio mi do cesty neustále házelo překážky.“ Šéf 20th Century Fox Tom Rothman dokonce ještě pár dnů před premiérou (naštěstí neúspěšně) vyhrožoval Proyasovi, že původní konec vystřihne a dodá více humoru. Je s podivem, že verze, kterou jsme nakonec viděli v kinech, se obešla bez jakýchkoliv dotáček. James Wan právě uronil slzu.

Já, robot s přibývajícími roky od svého uvedení zraje. Téměř dvě dekády od premiéry totiž neúprosně ukázaly, že natočit vtahující, funkční a dobře vypadající sci-fi je mnohem náročnější, než se zdá. Film od Alexe Proyase v sobě ale spojuje vše, co je pro to potřeba. Díky dobře vystavěné detektivní lince nelze odlepit oči od obrazovky. Pátrání je navíc prošpikováno občasným filosofickým přesahem, který místy může působit příliš prosťoučce, divákovi ale neustále dává na srozuměnou, že se tu hraje o něco většího. Futuristické Chicago pulzuje životem a trikově by i dnes hrála tato technicistní lahůdka první ligu. Zejména robot Sonny se i díky povedeným efektům stává živou postavou, která vzbuzuje nečekaně silné emoce.

No a pak je tu Will Smith, který si zaslouží samostatný odstavec. Okolo přelomu milénia to byl vlivem Dne nezávislosti, Mizerů či Mužů v černém pravděpodobně nejvíc cool herec v Hollywoodu, tak jakpak by si detektiva Spoonera mohl zahrát kdokoliv jiný. Kožený kabát, křivě naražená čepice a motorka. Hlášky i robotům do ksichtu střílí Smith v neskutečné kadenci, v jeho paranoiou zavánějícím boji proti robotickému systému je tak extrémně snadné mu fandit. Navíc je pěkně rozerván traumatem, jak to u správného poldy musí být, ruce má ze železa a nade vše miluje svoji maminku. Copak něco může být víc sexy? (Jokolo)