Za mňa bol "vtip" o holocauste jedným z troch momentov, kedy som sa zasmial. Lenže nie s tvorcami ale na nich a ich demencii. Keby to robí niekto schopný a nekompromisný (to druhé by dnes pochopiteľne neprešlo), vyznela by tá scéna úplne inak a divák by sa skôr krútiac hlavou smial z toxicity oboch famílií a následne by mu z nich bolo zle. Následne by sa dostavila náhla vážnosť atmosféry po tak ostrom výroku a mi by sme dostali presah z komédie do drámy a sociálnej kritiky. Ibaže tu to nemá žiaden dopad a postavy si po tom idú dalej svoje hovná. "Všechny postavy jsou zde totiž absolutně nesympatickými, otravnými a (ano, musím to použít znovu) toxickými jedinci, s nimiž by člověk nedokázal vydržet v jedné místnosti bez toho, aniž by jim rozbil hubu." - toto podpisujem a podškrtávam *:+*