Miluju tyhle IMFovi tématický články, krásně a trefně napsaný, víc takových na MZ *:+* Za sebe jen můžu říct, že mě fenomén Star Wars v té správné době minul ( jsem taky třicátník ) a později už to jaksi nebylo ono, takže nemám zkouknutou ani starou trilogii natož novou.. škoda.. pro mě *:D*

Na mě ta nostalgie tolik nepůsobí, protože jsem se se Star Wars poprvé setkal až v roce 2002, to mi bylo sedmnáct let. (Což nevadí, protože jak je zmíněno v článku, fanouškem SW se člověk může stát kdykoli.) Star Wars (konkrétně původní trilogie a Skrytá hrozba) se poprvé (a po jedné repríze naposledy) vysílala v České televizi. Tehdy poprvé a naposledy jsem Hvězdné války viděl s dabingem, který mi u SW nikdy neseděl. Pak jsem si v roce 2004 a 2005 obě trilogie vypálil na DVD. Tam dabing nebyl (kromě Pomsty Sithů), pouze dnes už klasické titulky Františka Fuky, který se titulkováním Hvězdných válek věnuje dodnes. Star Wars proto vždycky sleduju pouze v originálním znění s titulky. V roce 2011 jsem si pořídil Blu-ray s celou kolekcí a poté Síla se probouzí, na kterou nedám dopustit. Nejsem žádný nerd, ale Star Wars si vždycky rád pustím. *:)*

Třicátník ještě nejsem, ale od takovejch pěti let jsem původní trilogii protáčel na VHSce z videopůjčovny několikrát do roka. U prémiéry Epizody I mě bylo 8 a v tý době mě pochopitelně nevadil ani Jar Jar, ani malej Anakin. Duel of the Fates mě i po letech a vystřízlivění z infantilnosti dostává i teď. U Force Awakens jsem si zase připadal jako ten malej kluk a je mi úplně jedno, co si o ní kdo myslí, ten film je super a je to Star Wars v podobě, jakou miluju skoro celej svůj život. Žádnej díl SW není nejlepší film, kterej jsem kdy viděl, ale i tak může být můj nejoblíbenější. A po všech knížkách, hrách, seriálech a nově i Rogue One jsem si jistej, že se toho vesmíru nepřejím.

Krásný článek. Nostalgický, ale zároveň příjemně střízlivý a docela vystihuje moje pocity z fenoménu Star Wars i když jsem o něco málo mladší než imf.