Napojení na Davidovu linku se nabízelo i u druhýho Romula, ale musel by to točit Alvarez, Vanicek nebo Cronin.
Ridley - jak mám většinu jeho filmů rád - už je za zenitem.
|
reagovat
|
Diskuze k článku Pokračování Promethea má scenáristu
příspěvky 1 - 3
Napsat příspěvek
Po hře na píšťalu už snad hůře být nemůže. I když nějaký komorní drama, plné přemýšlení a filozofování nad existenci lidstva, androidu a kam to všechno směřuje kde nebude ani jeden vetřelec bude super
|
reagovat
|
Tak podle toho, co se psalo, byl ten druhý Romulus zaříznutý právě proto, že Ridley si chtěl dokončit tu svoji "Davidovu ságu" ne? Takže bych očekával, že si to bude chtít i natočit...
|
reagovat
|
TOP Diskuze
25Clayface kouká Marvelu na kotníky, Uvidíš všechno je fenomén a Wildwood cílí na Oscara! 18První dojmy: Jak se povedla hororová komiksovka Clayface? 29Gods Don´t Give Gifts: Trailer 10Above the Below: Trailer 9Rozum a cit: Recenze 9Kluci to vidí jinak než holky: Recenze 7Ženy v lihu: Trailer 6Víkendový výplach #904 o Bondovi a Warcraftu 6Clayface: Recenze 5Slayground: Teaser
Komentáře
imf vs Hollywood #193: Křižovatky na Netflixu, legendární Lionsgate a Laika padající k zemiSlamak1Problém je, že Netflix neroste... hm, to je fakt problém? 10 miliard dolarů ročně čistá ruka je pro někoho problém? Svět se zbláznil. Z logicky věci nelze růst donekonečna. Dneska je problém udržet ženskou - a pokud Netflix dokáže udržet plus mínus svoje ovečky, za mě stačí. Když je zisk, tak cajk.- Velrybí pád: RecenzePoluxHlavní postava se při potápění dostane nešťastnou náhodou do útrob velryby, ve kterých posléze čelí další lapené kořisti, svalovým kontrakcím, agresivním žaludečním šťávám, ubývající zásobě vzduchu a k tomu traumatickým vzpomínkám na problematický vztah s odcizeným otcem, který nedávno skonal. Notně absurdní premisu s turistickou prohlídkou velryby zevnitř, která působí jako ideální pitch pro nějaký nekompromisní body horor, dokázal Duffield (respektive autor knižní předlohy spolupodílející se na filmu) proměnit v komorní, přesto překvapivě sugestivní anatomickou survival podívanou.
Duffield prokládá zápolení hlavní postavy v trávicí soustavě nebohého kytovce retrospektivními rodinnými vsuvkami, což se zprvu jeví jako vcelku zbytečná obsahová výplň k natažení stopáže, postupně ovšem vyjde najevo, že v ději plní jistou funkční roli. Jednak se jejich prostřednictvím hlavní postava inspiruje k jednotlivým pokusům o záchranu, jednak ilustrují její charakterový vývoj v krizové situaci , ale především v závěru filmu skrze střihovou skladbu a prvek plní úlohu dramatické i emocionální katarze.
Nicméně bez pár vad na kráse se to neobešlo. Tempo včetně samotného finále nepatří k nejsvižnějším, čemuž nepomáhá zbytečně zdlouhavá expozice, příběhová linka namísto, aby v průběhu stopáže postupně gradovala, střídá dramatické vrcholy (vyhrocené momenty) a pády (klidnější pasáže), a našlo by se zde i pár větších či menších nelogičností .
Přesto samotná exkurze probíhá za doprovodu výborné klaustrofobické atmosféry a skvělých momentů , na čemž má velký podíl jak přesvědčivá výprava (slizký, temný, vlhký vnitřek impozantní mořské obludy nemá daleko k brakovým potvorám ze sci-fi hororů
), tak kvalitní triková stránka (ani stopy po digibordelu) a obecně parádní produkční hodnoty (působivá podvodní kamera). Pochválit zaslouží i schopný casting ústřední dvojice. Abrams po nedávném zombie výletu předvádí další sympatický herecký výkon a Brolin po nedávném post-apo výletu opět bez ohledu na velikost role rozdává (kromě životních mouder a cenných potápěčských rad) mohutnou dávku charismatu (škoda, že Shue je v ději zase jen do počtu).
