V poslednej dobe hlavne so ženou, avšak v poslednedobe toho času už nie je koľko bolo a na čsfd sa mi rozširuje kolonka "chcem vidieť", takže to vidím že začnem zase pozerávať aj sám na pc monitore.  *?)* 

Mám to rád, ale bohužel ne všechny tipy co bych chtěl vidět padnou na úrodnou půdu a to se pak koukám sám když to chci hodně vidět rychle tak klidně i na mobilu 

Klid a sluchatka

Mám rád klid při sledování. Jsou filmy, kdy mi společnost nevadí, a je i svým způsobem žádaná. Ale pak jsou filmy, u kterých vám, že by nikoho z mých přátel nebavili. Na druhou stranu rád svým přátelům rozšiřuji filmové vzdělání a pouštím jím věci, co  by si sami nepustili, samozřejmě v rámci mainstreamu, žádný art a ani festivalovky.

To je nejčastější možnost, byť samozřejmě super je každá např. chvíle, kdy se třeba objeví nějakej akčňák a než na to kouknout sám, zlanaříte i tátu, protože si myslíte, že zrovna tohle by se mu mohlo líbit (o to víc, když ho dostanete i do kina, po spoustě letech jsme takhle byli vloni na Wickovi a Dungeons and Dragons). Pokud jsem byl zrovna ve vztahu, většinou jsem byl tázán, abych něco vybral podle žánru, ale na horory třeba jsem povětšinou stejně koukal sám. Ale ať už doma nebo v kině, převážně koukám sám, zčásti i vědomě, že to někdy jsou věci, které vlastně z okolí zajímají jen mě *:)* A když si zrovna vezmu to kino, jakkoliv mám rád pak ty debaty po filmu v partě, stejně tak mám rád i tyhle „zenový sólo chvíle“, kdy přes cestu až do sedačky v sále, jestli řeknu dohromady 3 x Dobrý den, pak lístek na Prahu, jinak se nikdo na nic neptá, jen já a film, to se mi neomrzelo.

Většinou koukám s přítelkyní, snažím se ji rozšířít obzory o nové filmy i klasiky (jsme od sebe deset let). Ale na některé věci koukám sám, o kterých tuším, že by jí to asi nebavilo/nebo už nechci čekat :D (ale není toho moc). A nemám problém se kouknout na film podruhé během pár dnů, když dostanu pocit, že by se jí to nakonec libit mohlo.

Hodně často sám, protože mam rád ten klid, ale moc rád chodím s mým tátou, byli jsme na Duně a snažím se ho dokopat do Horizonu:D Má u sledování filmů rád to co já, takže se nemusim bát, že mi do toho v emocionálním momentu bude někdo ironicky kecat. Jinak s mamkou zase na Wima Wenderse nebo takový víc festivalovky a s kámošema na komedie nebo třeba Deadpool/Avengers stuff. A s kamarádkou doháním feel good i feel bad klasiky.

Oba díly Deníků princezny jsou feel good masterpiece

Ale je to vynucené mimofilmovými okolnostmi, nikoli aktivní volbou. Rád bych s někým sdílel svoje dojmy bezprostředně po zhlédnutí, ale bohužel to není možné. A dost mě to štve, abych řekl pravdu. Snad se to někdy změní, ale pochybuju.

Navykl jsem si chodit do kina sám na ty vážnější a ne tak divácky vstřícné filmy. Ale s kamarády nebo s rodinou na něco z konzumnější tvorby určitě sem tam zajdu.

Na niektoré tituly sám (prevažne horory), niektoré s partnerkou, niektoré s kamarátom. Pri partnerke som sa naučil robiť kompromisy - vďaka nej som pričuchol k nezávislej produkcii a ona zas ku "komercii". *:)*

Jelikož se můj vkus zcela míjí se zbytkem domácnosti, tak když si chci něco pustit, tak se nejdřív ujistím, že následující 2-3h budu mít absolutní klid a nikdo mě ve sledování nebude nijak rušit.

...ale jen v pripade, ze jsem presvedceny, ze to ty ostatni bude bavit (ze jim to sedne zanrem, herci, tematem, nebo proste padne do nalady...). Nechci nikomu ubirat hodiny zivota tim, ze mu budi tlacit muj vkus, a stejne tak to nenecham delat ostatni mne.  Vetsinou se ale divam sam. Zaprve obvykle nikdo neni po ruce, a svym zpusobem neni spatne , ze mam vetsi svobodu v tom, co poustim. Nekdy jdu i poslepu, ze si pustim film co jsem si nekdy nekde poznacil, ale jedine co vim je jmeno :)

Vždy a všude s lidmi. Společenská záležitost. Radost ze sdílení. Ale protože to nejde vždycky s lidmi, kino ani domácí kino o samotě vůbec neva, viděna tak většina filmů, které v kině jednoduše nejsou. Jen to sdílení pak chybí, tak pak člověk končí na Moviezone a CSFD, aby se aspoň "vypsal" :) Když někdo v kině hodinu křoupe a mlaská, dost zalituju, doma si to pak musím v klidu zopakovat, odtud preference prázdnějších kin v méně atraktivních časech pro křoupaly a zbloudilce, jejichž ozvěna ústní dutiny musí být všem na odiv, asi jako zvuk osmiválcových motorů. Křoupalové sobě.

Pokial ide o nieco, co som nevidel. Ale rad s rodinou doplnam.klasiky

Manželka nezvládá duchařiny a Válečné filmy. Akční klasiky si taky raději pustím sám. Zbytek sledujeme víceméně spolu. To samé platí u seriálů - máme společné, i jednotlivé.  Ale naštěstí má žena vkus, takže žádné české Romány nebo Deníky princezen 8 nejsem nucený sledovat.