Já právě jedu ty Library edice a tenhle nebo příští týden dorazí Hellboy in Hell, což je poslední. Pak uvidím, jestli se mi bude nebo nebude chtít naskočit do B.P.R.D. nebo něčeho dalšího. Knihovna není nafukovací. 

Já mu to neřekl, nechtěl jsem ho děsit :)

V češtině vyšlo všechno po jednom a pak pekelné knižnice, což jsou tři šíleně tlustý bichle, které jsou dnes prakticky nesehnatelné a když už, tak se cena za jednu pohybuje v tisících. 

V angličtině je šest nebo sedm library edic a každá se dá objednat tak za 1000-1500. Je toho fakt hodně. 

To samozřejmě říct nemůžu, ale bude tam mnohem míň těch míst, kde nebudeš vědět, co a proč se děje. Podobné to je často i s hellboyovskými comicsy. Jsou tam prostě odskoky k jiným úkolům, jiným příběhům a misím a to dohromady tvoří svět a často i vzájemné vztahy. Někdo, kdo se objevil kdysi dávno v nějaké povídce, byl najednou v další, ale nikdo se moc neobtěžuje vysvětlovat, co je zač. 

Tady je to podobné, ale samozřejmě ve filmu není ten čas na to, aby ses k něčemu vracel nebo abys dostal možnost všechny ty informace v klidu vstřebávat. Ale ta struktura vyprávění je do značné míry podobná. Nedá se úplně říct, že by tu byl začátek s představovačkou - první třetina s vysvětlováním světa - druhá třetina se zvraty - závěr a finále. Hodně se tu přeskakuje a třeba o nějaké postavě a jejím vztahu k Hellboyovi se dozvíš až v půlce, ale do té doby ta postava v tom světě funguje a dělá docela důležité věci. A na Hellboye i docela zásadně reaguje a on na ni, jen dlouho nevíš jak a proč. 

Film navíc zdaleka ne vždycky vysvětluje dostatečně, takže prostě pocit, že ti něco uniká, je tady pořád. Dohnat se to dá tou domácí přípravou u comicsů, ale to samozřejmě není fér po divácích chtít. Když si načteš Hellboye (a je to hodně čtení), budeš mít výhodu, ale že by to byl vyloženě gamechanger, to ne. Uspěchané a rychlé je to tak jako tak. 

Dozvíme, ale strašlivě rychle a člověk z toho nemá pocit, že by ty vztahy byly opravdové. 

Jako kdybys naskočil do nějakého rozjetého seriálu, kde občas hostují jiné postavy a vždycky, když se objeví, je potřeba připomenout, co jsou zač. Ale nikdo se moc nezaobírá tím, že ty starší epizody, kde ty vzájemné vztahy vznikaly, vlastně neznáš. 

Respektive jsou tu flashbacky nebo i nějaké vysvětlovačky, ale rozhodně nefungují tak, že bys z toho měl pocit, že víš všechno, co bys vědět měl. Jakoby spousta malých informací a detailů, které jsou nakonec docela důležité pro celek, tím filmem nějak protekla někde v pozadí.