Ženo... V "Příchozí" ve skutečnosti nikdo do "budoucnosti neviděl" i když lze to tak ve zkratce chápat. Žijeme minimálně v 27 rozměrném světě: 4 (čas + 3 prostorové), který definuje přírodní zákony z hlediska makrosvěta, 6 (kompatifikované na úrovni Planckovi délky) které jsou zodpovědné za chování částic látky - fermionů,  16 kompatifikované na úrovni Planckovi délky) které jsou zodpovědné za chování částic pole - bosonů a Ta co nás v případě "Příchozí" zajímá, Dvacátá sedmá - ta je kolmá ke všem ostatním, tedy ji stejně jako 6+16 nevnímáme. Respektive vnímáme ji  v bodě kde prochází našim světem - říkejme tomu přítomnost. V případě, že by jsi z její "výšky" nahlížela na náš svět včetně 1+3, vnímala by si čas jako celek, ne bod. Abott a Costello tuto schopnost měli a tím jak se  Luise učil jejich jazyk zčásti získala tuto schopnost.
Je to jak hypotetický mravenec s nulou výškou kdy pro něj existuje svět jen v bodě kde se jej dotýká, pokud by si na něj shlížela z pro něj tajuplného vrchu, viděla by jsi svět zcela z jiné perspektivy, tedy celou plochu stolu na kterém se plahočí. Lidé jsou mravenci na desce času.