10. Marvels (2023)
Režie: Nia DaCosta
Rozpočet: 270–400
Americké tržby: 84,5
Celkové globální tržby: 206
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Jasně nejhorší film z MCU, u kterého nepřekvapí, že režisérka půl roku před dokončením prostě odešla pryč. Stejně by to nezachránila, že jo.

Marvels v topce reprezentují komiksové přešlapování za všechny prachy po roce 2020, nicméně (a s velkou radostí) jedním dechem dodávám, že režisérka Nia DaCosta se v mých očích minulý rok vykoupila parádním (v kinech však bohužel také propadnuvším) hororem 28 let poté: Chrám z kostí. Kdyby měl marvelovský místodržící Kevin Feige před pár lety rozum a rozpočet Marvels se zastavil někde u ospravedlnitelných 150 míčů, biják by tu nebyl. Jasně, pořád bychom hovořili o velikánském komiksovém propadáku, ale těch tam venku je.

Chápu, že po miliardové Captain Marvel, kterou do netušených kasovních výšin vystřelilo především čekání na Avengers: Endgame, padlo rozhodnutí vstoupit do stejné řeky s tím, že diváci nějakým zázrakem znovu uslyší na superhrdinky. Nechápu, že budget 270 měl podle některých zdrojů kvůli nekonečným přetáčkám nabobtnat až ke čtyřem (!) kilům a Marvels tím pádem tratily více než dvě stovky. Některé zdroje dokonce informují, že ztráta Disneyho byla více než čtvrt miliardy!

Marvel holt po "finální" Endgame hořce poznal, že sytí diváci jaksi nevyžadují další nášup. Steve Rogers si konečně zatancoval s Peggy, Iron Man zachránil svět a smysl dával snad jenom další – se Sony sdílený – Spider-Man. Jenomže zavřít ze dne na den krám nejde, a tak jsme se mimo jiné dočkali Eternals, Ant-Mana 3, dalšího Capa s Mackiem, bídného Thora 4 a bohužel i Marvels.

Byla to nevděčná pozice, která vyžadovala, aby se někdo zamyslel/snažil a nezahlcoval diváky zbytečnými a odfláklými komiksárnami. Jak v kinech, tak na Disney+. Nikdo se nezamyslel a teď to pět minut před dvanáctou zkouší zachránit návratem staré gardy (RIP, Patricku Stewarte) a přeobsazením Downeyho do role záporáka kradoucího děti členům nové Fantastické čtyřky. O Vánocích to Feigemu na kasách multiplexů ještě vyjde, ale co bude potom…

9. Osamělý jezdec (2013)
Režie: Gore Verbinski
Rozpočet: 225–250
Americké tržby: 89,3
Celkové globální tržby: 260,5
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Kolosální nuda, kterou nezachraňují ani velkolepé akční scény. Gore Verbinski pirátský zázrak nezopakoval, skoro je mi těch peněz líto.

Dnes to působí nemyslitelně, ale kdysi opravdu platilo, že nejenom Chris Pratt, ale i Johnny Depp aspirovali na vysoké umístění v žebříčku těch největších hollywoodských hvězd. Depp si během pouhých pěti let připsal hned čtyři miliardové filmy (kromě Alenky v říši divů všechno Piráti z Karibiku) a Disney to s ním prostě ještě jednou zkusil.

Studio si znovu si pláclo s Bruckheimerem, Piráty ošlehaným režisérem Verbinským, zmiňovaným Deppem a ansámbl doplnil kanibalskými aférami ještě nezatížený Armie Hammer. Vaše první myšlenka možná bude, že Disney musel zasypat dolary především největší hvězdu, jinak rozpočet přece proboha nemohl vystoupat až na čtvrt miliardy. Nikoliv.

Johnny bral předem nejspíše „pouhých“ deset. Tím hlavním problémem bylo neustále prodlužované natáčení, které vyděšené studio dokonce v jednu chvíli stoplo a vyhrožovalo Bruckheimerovi, že biják na motivy rádiové série ze třicátých let (už jenom tohle) nikdy nevznikne. Inu, nakonec vznikl, a když už se Bob Iger a spol. plácli tolik přes kapsu, tak bylo rozhodnuto nijak nešahat na marketingový budget. Uvedení do kin podpořilo až 150 (!) milionu dolarů.

Kritici nadávali, Disney suše odepsal dvě kila a pohroma byla na světě. Když se dnes podíváte na Osamělého jezdce znovu, tak si sice dvě hodiny koušete nehty nudou, ale závěrečná vlaková čtvrthodina pořád ruluje a peníze vidět rozhodně jsou. Jenom ne holt čtvrtmiliarda, a mě vlastně celá "westernová" anabáze nejvíc mrzí kvůli jindy šikovnému režisérovi, jemuž Jezdec spolu s následným propadákem Lék na život na dlouhé roky pohřbil kariéru.

8. Megalopolis (2024)
Režie: Francis Ford Coppola
Rozpočet: 120
Americké tržby: 6,8
Celkové globální tržby: 14,4
Crom se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Labutí píseň vizionáře Francise Forda Coppoly sklidila převážně výsměch a bídu, on sám byl ovšem s výsledkem spokojený a utraceného jmění nelitoval. Já bych si tedy rozlučku se stříbrným plátnem představoval jinak.

Fascinující a zároveň smutné loučení Coppoly. Filmový sen se mu sice nakonec povedlo dovézt až do „zdárného“ konce, ale všichni relevantní distributoři dali od mastného snímku ruce pryč, načež musel v Americe potupně kývnout studiu Lionsgate, které za distribuční poplatek Megalopolis uvedlo do 1 850 kin.

Situace došla dokonce tak daleko, že Coppola z vlastního zacáloval i 20 milionů dolarů za levnější marketing. Všechno bylo marné. Většina kritiků se ambicióznímu dvou a čtvrt hodinovému filmu vysmála, dodnes ho dokonce nenajdete ani na žádném streamu a od reality odtržený Coppola začal snímek srovnávat s propadáky z minulosti, které se časem dočkaly docenění.

Francis navíc obrážel města se speciálními projekcemi, sliboval režisérskou verzi (proč, když mu do té první nikdo nekecal?) a celkově je Megalopolis skoro až nehodná tečka za kariérou jednoho z největších režisérů všech dob. Na druhou stranu, proč ne? Že bych si zítra pustil Kmotra a zahlásil „Teda Francisi, takové pecky si točil a takhle sis to na závěr zkazil“? Nehrozí, nejsem snob jako Tarantino.

Na závěr bych snad jenom uvedl na správnou míru střípek, že Coppola na stará kolena rozházel všechno nahromaděné bohatství a je švorc. S největší pravděpodobností není. Medializovaný prodej vinařství mu totiž nevynesl "pouze" 120–140 milionů na rozpočet a marketing. On a nejspíše i nějaký ten tichý společník ve skutečnosti střelili věhlasné vinice za velmi sympatických 500–650 mega. Kdo z vás to má? Disponovat po osmdesátce podobnými prostředky, dost možná provedu ještě mnohem větší hloupost.

7. John Carter: Mezi dvěma světy (2012)
Režie: Andrew Stanton
Rozpočet: 250–310
Americké tržby: 73,1
Celkové globální tržby: 284,1
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Za mě palec nahoru. Pulp v Disney hávu není úplně ideální kombinace, Andrew Stanton ale dal dohromady pěknou dobrodružnou jízdu (s krásnou hudbou), u níž bych se pokračováním vůbec nebránil.

Disneymu jsem moc dlouho nedal pokoj, co? Začátek druhé dekády 21. století přál v Hollywoodu vesmírné sci-fi. Cameronův Avatar a jeho miliardy dlouho rezonovaly, svět byl zvědavý, co předvede Ridley Scott s Prometheem (moc toho nepředvedl), více než dvě stě mega bylo jen tak mimochodem investováno do Mužů v černém 3… Myšák si chtěl přihřát vědecko-fantastickou polívečku, a tak sáhl po unikátní (avšak ne zrovna univerzálně známé) knižní sáze. Nedopadlo to dobře.

Respektive vlastně dopadlo, protože nejenom já a KarelR tvrdíme, že John Carter je docela povedený blockbuster, kde bychom si klidně dovedli představit dvojku. Ale když jste tak mimo realitu, že utratíte dobře 300 milionů (dalších 100–150 padlo klasicky na marketing) a následně film vyšlete do kin v březnu 2012, kdy vás totálně přejedou Hunger Games, tak si koledujete.

Nemluvě o tom, že v titulní roli se snažící Taylor Kitsch sice není vůbec špatný herec, ale že by to snad byl tahoun a hvězda, kterou nutně potřebujete, abyste ultradrahý biják prodali davům, které nemají nejmenší tušení, kdo je nějaký John Carter z Marsu? Díky bohu za Interstellar a Marťana, kteří vesmírnou sci-fi jako takovou v dalších letech alespoň na chvíli spasili.

6. Desert Warrior (2025)
Režie: Rupert Wyatt
Rozpočet: 150
Americké tržby: 0,7
Celkové globální tržby: 0,7
KarelR ani Crom se ke kvalitám filmu nevyjadřují, protože ho stejně jako zbytek světa neviděli.

Vy snad neznáte příběh princezny Hind, jež se v 7. století vzepřela císaři Kisrovi a v poušti rozjela rebélii? Vždyť tam hraje desperáda nový Captain America alias Anthony Mackie a režíroval člověk zodpovědný za povedené Zrození Planety opic. Ale teď už vážně. Proč 150? Jak? WTF? Odpověď je Saúdská Arábie. Právě tamní bezedné kulturní fondy z valné většiny stály za financováním již v roce 2020 odsouhlasené epiky. Rozpočet byl původně plánovaný na 70 mega.

Pak přišel covid, Wyattovi do toho začali Saúdové a další bláhoví investoři kecat, následně ho od nekonečné produkce (natočeno prý bylo 200 hodin materiálu) rovnou odstavili a rozpočet po pár letech nabobtnal na více než dvojnásobek. Výsledek? Snaha o dalšího epického Lawrence z Arábie moc nevyšla.

Řečí čísel by si možná Desert Warrior zasloužil být v žebříčku ještě mnohem výše, protože trhnout z tisícovky amerických kin 700 000 dolarů s podobným budgetem je naprosto neuvěřitelné (dokonce i násobně levnější Jáklův Žižka utržil v USA víc). Nemluvě o faktu, že zbytek světa se dokonce ani neodvážil film uvést do kin. Jenomže se zase dostáváme k té relevanci pro hollywoodský průmysl. No a ta je podle mého názoru skoro nulová. 

Berme propadák Desert Warriora spíše jako úkaz. Další z řady opulentních saúdských kousků, který se řadí třeba po bok nesoudného (a pokud se nemýlím již fakticky odpískaného) 120kilometrového megaměsta Neom. Uvidíme, jak dopadne jejich prozatím poslední megalomanský pokus zapsat se zlatým písmem v Hollywoodu, tedy společně s Paramounty/Ellisony nedávno finalizovaná koupě Warnerů.