15. Vodní svět (1995)
Režie: Kevinové Reynolds a Costner
Rozpočet: 175 (milionů dolarů)
Americké tržby: 88,2
Celkové globální tržby (včetně USA): 264,2
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Velkolepý bizár, který mi kupodivu nepřirostl k srdci. Rozhodně ale oceňuji záměr, originálního megalomanství není nikdy dost.

Vodní svět tu už jenom za zásluhy být musí, ale bylo to tak tak. Sice rozhodně nepodepisuji rozšířenou pověru, že každý film se dříve nebo později zaplatí (jenom letos šlo do kin pár kandidátů, kteří nebudou v plusu nejspíše ani za sto let), ale punc jednoho z vůbec největších kasovních propadáků pro Vodní svět již vzhledem k nastupující konkurenci pomalu neplatí.

Jasně, tenkrát se jednalo o nejdražší film všech dob, a Costner, intenzivně kecající do řemesla ex–kamarádovi Reynoldsovi, se v tržební americké topce za rok 1995 umístil až na nedostatečném devátém místě, ale nezapomínejme na specifika devadesátek. To máte prodeje VHS (později DVD), násobně vyšší částky za televizní práva než dnes...

V hlubinách internetu se dokonce dočtete, že v současnosti je snímek sto mega v plusu, ale informaci bych bral vzhledem k neveřejným datům prodejů letitých domácích nosičů s velkou rezervou. Studia navíc proboha nefinancují filmy, aby se někdy za třicet let možná dostala do plusu. Tak vážně Hollywood nefunguje.

Koho zajímá, že o tři šéfy později budou zahojení Universalové „rejžovat“ každý rok stovky tisíc dolarů, když během vaší vlády snímek prodělá studiu minimálně kilo. Opulentní a i dnes v pohodě koukatelná postapo vykrádačka Šíleného Maxe (toho horšího, tedy Dómu hromu) bude v četných žebříčcích těch největších propadáků figurovat i nadále. Byť už to bude příště chtít pro zařazení alespoň TOP 20.

14. Hledá se Yeti (2019)
Režie: Chris Butler
Rozpočet: 100
Americké tržby: 16,6
Celkové globální tržby: 26,6
Crom se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Studio Laika přináší světu nádherně animované příběhy s výrazným osobitým stylem… a ono to nikoho nezajímá. Přísloví o házení perel zástupcům čeledi prasatovitých u Yetiho sice úplně neplatí, protože ten film byl divnej, ale i tak je bilance studia nepochopitelně tristní.

Laika je kapitola sama pro sebe a trochu se obávám, že pokud se potvrdí zvěsti o obřím rozpočtu dekádu chystaného Wildwoodu, v podobných žebříčcích budete v příštích letech potkávat více jejích zástupců. Hledá se Yeti alias Missing Link je každopádně k dnešnímu dni pořád ještě tím nejprodělečnějším zástupcem jejich fascinující rukodělné stáje.

Nikdo nepopírá, že najmout armádu talentovaných „loutkařů“ a roky je odpovídajícím způsobem platit není zrovna levný špás, ale koho proboha napadlo vrhnout tolik sil do fantasmagorie o hybridovi s hlasem Zacha Galifianakise? Když už zkoušet štěstí s Yetim, tak udělám klasicky roztomilý animák, na který budou slyšet i nejmenší. Nabízí se zmínit třeba Sněžného kluka, jehož mimochodem uvedli Universalové do kin ten stejný rok. Když už jsme u těch studií…

Není náhodou, že Yetiho bez většího úspěchu distribuovalo do amerických kin kdysi slavné United Artists. Aktuální Wildwood se také musel obejít bez odpovídající kampaně garantované někým z velké studiové pětky (dobře, už čtyřky). Místo toho ho v USA uvedla distribučka Fathom Events, která vážně nemá zkušenosti s obřími premiérami filmů za sto mega.

Stop-motion piplačky mají sice nadále bohatého mecenáše v podobě Phila Knighta (jistě jste viděli Air: Zrození legendy, kde Phil s tváří Afflecka zbohatl díky Nike), ale je otázkou, jak dlouho ho ještě podobné vyhazování z kopýtka bude bavit. Závěrem dodám, že si právě podruhé čtu nadšenou recenzi kolegy Hlada na Wildwood a doufám, že laikovské šílenství ještě aspoň chvíli vydrží. Na zbytečného a nudného Yetiho by každopádně všichni jistě co nejrychleji zapomněli.

13. Poznáš, až to přijde? (2010)
Režie: James L. Brooks
Rozpočet: 120
Americké tržby: 30,2
Celkové globální tržby: 48,7
Crom se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Romantická komedie za 120 mega? Ale jistě, když je u toho James L. Brooks, Jack Nicholson a hromada dalších hvězd, jejichž honoráře poslaly účetní na marodku. Bohužel druhá Cena za něžnost se nekonala a film se topil v rozpacích, čím chce být, až vlastně nebyl ničím.

Jsou situace, které se už nebudou opakovat. Oto Klempíř se již nikdy nedočká potlesku na otevřené scéně, oblíbený kolega Rimsy již nebude muset uklízet, aby se dostal do MovieZone Live relace, a Jack Nicholson v budoucnu znovu nedostane 12 mega předem, aby si zahrál vedlejší roli v romantice Jamese L. Brookse.

Trochu (ale opravdu jenom trošinku) chápu, proč Sony dedikovalo „vyšší“ rozpočet komedii s kdysi velice populární Reese Witherspoon (ta za roli inkasovala dokonce 15 míčů), ale 120 melounů? Až tak? Vážně? Jasně, tam venku září romantiky, kterým se povedlo trhnout 300+ milionů jenom v kinech, ale když jsem si teď připomenul rozpačitý trailer na Poznáš, až to přijde?, tak prostě nerozumím a zmateně přecházím z kuchyně do koupelny.

Kasovní fail nabývá ještě hrozivějších kontur, když si uvědomíte, že Sony na poslední chvíli rozhodně nekrátilo náklady na nutné marketingové pošoupnutí a snímek zamířil do kin týden před rentabilními Vánoci. Kdy jindy kromě Valentýna vzít partnerku/partnera na romantiku/komedii s tenkrát ještě vyhledávanou Reese, ne? 

Poznáš, až to přijde? však nejprve spláchli kritici (na Rottenech svítí zoufalých 32 %) a následně i diváci, kteří souzněli s názorem, že právě zhlédli neurotického kočkopsa, kterému na rozdíl od dřívějších Prázdnin (letos dvacet let od premiéry a povedený film se vrací do kin) nepomohla ani hudba Hanse Zimmera.

12. Horizont: Americká sága (2024)
Režie: Kevin Costner
Rozpočet: 100
Americké tržby: 29
Celkové globální tržby: 38,8
KarelR se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Těšil jsem se moc, ale kromě pár výrazných scén (procházka k domu!) mě Costnerova série náhodných westernových výjevů moc nestrhla.

Budu férový a připomenu, že reportovaný rozpočet 100 mega s největší pravděpodobností postihl natočení prvních dvou z plánovaných čtyř kapitol Horizontu: Americké ságy. Filmová dvojka mimochodem existuje, což vám jistě potvrdí návštěvníci festivalu v Benátkách, kde se na podzim 2024 promítala. Od té doby je však ticho po pěšině a nikdo se jaksi nemá k tomu ji uvést do kin, čemuž se vzhledem k nuzným výsledkům jedničky nedivím.

Na jednu stranu lze tvrdohlavost Costnera obdivovat. Nebýt jí, nikdy jsme se ostatně nedočkali nezapomenutelného Tance s vlky. Jenomže doba se mění a točit v dnešní době westerny za kilo na pokračování je bláhový nápad srovnatelný s investicí do startupů slibujících revoluční diagnózu rakoviny na základě jedné kapky krve. Kevin sám v tom podle webzinu Variety zahučel páďo (bankrot zatím nevyhlásil) a vůbec bych se nedivil, kdyby hotová dvojka nakonec skončila v trezoru jako třeba Batgirl.

Pokud snad rovnou vyhlížíte i slibovanou trojku a čtyřku, tak dobře pro vás. Já bych pro změnu rád věřil, že do tří let bude mít náš stát vyrovnaný rozpočet a kultura se konečně stane jednou z priorit další vlády, což s sebou přinese i odpovídající finanční prostředky. Otázkou zůstává, kdo z nás je větší blázen.

11. Máma mezi Marťany (2011)
Režie: Simon Wells
Rozpočet: 150
Americké tržby: 21,4
Celkové globální tržby: 39,2
Crom se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Jen málokterým filmům se podaří minout cílové publikum s takovým přehledem, jakým se to podařilo Mámě mezi Marťany. Opulentní sci-fi rodinné dobrodružství prostě nenalákalo do kina vůbec nikoho a u Disneyho pochopil, že tenhle styl animace jim složenky nezaplatí.

Nevím jak vy, ale já dodnes žil v domnění, že animák režíroval Robert Zemeckis. Bob pouze produkoval, nicméně dobře poslouží jako obětní beránek obřího propadáku. Právě jeho motion capture technologie totiž vyhnala rozpočet až na šílené stopáďo, a já se ptám: Proč? Vážně bylo třeba snímat živé herce a následně je stejně jako v případě Polárního expresu nebo Beowulfa pracně/nákladně převádět do neživotného světa jedniček a nul?

To víte, že nebylo. Zemeckis se holt zbytečně uvrtal do slepé uličky, která sice možná zní na papíře zajímavě, ale reálně už tenkrát nikoho nezajímala. Z ekonomického hlediska potom byla Máma mezi Marťany navzdory disneyovskému distribučnímu/marketingovému pošoupnutí čirá sebevražda.

Nechci teď být příliš zlý, ale Robert musel mít dva roky po Avatarovi podobný pocit, jako když BlackBerry vrhla všechny peníze na vývoj dalšího tlačítkového mobilu, zatímco Apple představil revoluční dotykový iPhone.Víc nemám.

Pokračujte na další kapitolu