Potomci lidí (r. Alfonso Cuarón)
Rozpočet: 76
Globální tržby: 71 a spravedlnost neexistuje
Hodnocení na CSFD/IMDb: 78 % a 7.9/10
V.I.M.: Samozřejmě, imf kdysi úřadoval
Vytáhni v hospodě: Počínaje úvodní scénou, kde žena venčí psa před kavárnou, se ve filmu vyskytuje překvapivě mnoho psů, koček a dalších zvířat. Není sice pravda, jak uvádí IMDb, že nějaké zvíře je přítomné skoro v každém záběru (schválně jsem to kontroloval), ale rozhodně nemluvíme o nějaké náhodě. Pro lidi v dystopické sci-fi reprezentuje zvíře náhradu za dítě, které nemohou mít.

Listopad je v Británii měsíc revoluce. Je to měsíc, v němž se odehrálo neúspěšné spiknutí střelného prachu, na něž odkazuje V jako Vendetta se svým „Remember, remember, the fifth of November“, i měsíc, do něhož jsou zasazeni Potomci lidí. Film se otvírá bezútěšně informací, že zemřel nejmladší člověk na světě, osmnáctiletý „Baby Diego“. Zatímco televizní hlasatelé pietně vyčíslují jeho věk nejen na měsíce, ale i na dny, hodiny a minuty, zjišťujeme, že se už bezmála dvě dekády nerodí děti. Co způsobilo tuto krizi? Virus? Znečištění? Vůle boží? Nikdo neví. Píše se rok 2027 a lidstvo je neplodné... Jak otřese společností, když utichnou dětská hřiště?

Naprosto mimořádná je Cuarónova a Lubezkého práce s popředím a pozadím, jejich fragmentace, převrácení, popření. Režisér a jeho kameraman si předsevzali, že se ve filmu neobjeví jediný záběr, který by zároveň nekomentoval stav věcí, každé políčko mělo sloužit jako „informační tapiserie“. Tvůrci šetří detaily na obličeje herců, a to i tehdy, když dochází k osobním odhalením z jejich života. Drží si odstup a udržují rovnováhu mezi postavou a kontextem.

Táhlé, intenzivní scény zdánlivě bez střihu nejsou nikde užity tak účinně jako v Potomcích lidí, v nichž nejsou technicky virtuózní scény nesoucí známky cinéma vérité ani v nejmenším samoúčelné. Cuarón natočil nelítostný, leč uměřený pohled na svět zdánlivě bez naděje, v němž ti nejbohatší, hromadící umělecká díla, na budoucnost nemyslí. Způsob, jakým Potomci lidí zobrazují uprchlickou krizi a s ní spojené hledání azylu, propagandu státu i dehumanizaci skrze přezdívky typu „fugees“, dělá dnes z filmu dílo ještě aktuálnější, než tomu bylo v době premiéry. Film těhotný současností. (krauset)

Dobrý ročník (r. Ridley Scott)
Rozpočet: 35
Globální tržby: bohužel pouze 42, ach jo
Hodnocení na CSFD/IMDb: 78 % a 6.9/10
V.I.M.: Karlovi jsem V.I.M. před pár lety sprostě ukradl 
Vytáhni v hospodě: Ridley Scott vlastní v Provence vinici (s 30 hektary už se dá něco vyšlechtit) a všechny scény odehrávající se ve Francii, byly točeny nedaleko jeho château. Ještě dodám, že o roli Fanny Chenal se ucházela i Eva Green a já si právě zkusil představit, jak by v Dobrém ročníku „fungovala“ místo Marion Cotillard. Za mě dobře, že tam Eva nakonec není, a to jí mám jinde moc rád.

Když se nedávno objevila otázka na nejlepší letní film všech dob, ani na chvíli jsem neváhal. Jasnou špičkou je Dobrý ročník, maximálně feel-good komedie o tom, jak Russell Crowe zdědí vinici ve Francii a rozhodne se zjistit, jestli mu pomalý vesnický život ještě něco říká. Zpočátku jako londýnský investiční makléř samozřejmě jen ohrnuje nos. Postupem času ale uznává, že ho vzpomínky na dětství neklamou, protože je na vinici krásně. No a potom se zjeví sličná Marion Cotillard…

Nevím, kolikrát jsem Dobrý ročník viděl, ale určitě to bude víc než desetkrát. Soundtrack mám oposlouchaný podobně jako Pána prstenů nebo Star Wars, hlášky umím v originále i v dabingu a nikdy neřeknu ne další repríze (obojího). Existují samozřejmě lidé, kterým tahle netradiční odbočka Ridleyho Scotta přijde úplně mimo – zejména rozčarovaní američtí recenzenti. Nepodlehnout jeho kouzlu je ale skoro zločin, tak doufám, že patříte na správnou stranu ročníkové barikády. (KarelR)

Let číslo 93 (r. Paul Greengrass)
Rozpočet: 15
Globální tržby: 77
Hodnocení na CSFD/IMDb: 85 % a 7.6 /10
V.I.M.: Časem rest jistě smažeme
Vytáhni v hospodě: Greengrass před natáčením schválně oddělil herce, kteří hráli pasažéry a únosce letadla. Bydleli v jiných hotelech a poprvé se viděli až na natáčení. Režisér tak chtěl postihnout strach, odpor a celkově nervozitu. Tedy emoce a pocity, které během událostí provázejících tragický let logicky panovaly. Atmosféru, myslím, vystihl přesně a já osobně nevím, jestli ještě někdy najdu sílu na to výjimečný Let číslo 93 znovu vidět.

V roce 2006 se hned dva velcí režiséři pokusili natočit film o 11. září. A dnes si nejspíš většina lidí vzpomene jen na ten, pod který se podepsal Paul Greengrass. World Trade Center od Olivera Stonea působilo už před dvaceti lety poněkud vlezle a nepatřičně. U Greengrassova příběhu „o tom letadle, které netrefilo svůj cíl“, se nic z toho říct nedá. A já se přiznám, že jsem od premiéry neměl odvahu se na něj koukat znovu. Ne proto, že bych se bál, že by Let číslo 93 nefungoval, ale spíš kvůli tomu, že v roce 2006 to pro mě byl tak silný zážitek, že nevěřím, že by ho šlo zopakovat. Film, u něhož jsem v prvé řadě řešil, jak se u něj cítím, a až ve druhé řešil, jak je natočený.

Paul Greengrass, který měl tou dobou za sebou už Bournův mýtus, se tu vrátil ke kořenům a k filmařině, která je extrémně intenzivní a téměř dokumentární. Film bez známých hereckých tváří dokázal člověka svým tempem a naléhavostí donutit, aby se o hrdiny bál a doufal, že se jim povede nějak tu teroristickou chásku zlikvidovat, šťastně přistát a užívat si velkého vítězství. Bez ohledu na fakt, že člověk věděl, že nic takového se tu nestane. Let číslo 93 je vtahující a mrazivý thriller o lidech bojujících až do samého konce a vůbec nevadí, že divák tu na rozdíl od nich ví, že jde o (do jisté míry) boj marný. Protože v poslední vteřině, když zhasne světlo, stejně jen čumí do tmy s otevřenou pusou a pomalu vydýchává tu nálož emocí – děsu, obyčejné lidské odvahy, naděje, že to dobře dopadne i samotný nekompromisně brutální závěr. (Mr.Hlad)

Casino Royale (r. Martin Campbell)
Rozpočet: 150
Globální tržby: 606
Hodnocení na CSFD/IMDb: 83 % a 8.0/10
V.I.M.: Ano
Vytáhni v hospodě: Během filmování jedné bitky v Praze (Casino využívá české reálie na jedničku) přišel Daniel Craig o dva zuby. Z Londýna musel tenkrát za bondovským benjamínkem narychlo přiletět zubař. Přesně vím, co si myslíte, a souhlasím. Produkce klidně mohla ušetřit a oslovit nějakého českého dentistu, protože úroveň české stomatologie je samozřejmě špičková. Jenom by těch zubařů u nás mohlo být více a nemuselo by jich tolik odcházet… Třeba do Londýna.

Je symbolické, že v době, kdy média i fanoušci debatují o ideálním kandidátovi na nového Jamese Bonda, si připomínáme výročí začátku craigovské éry, která odstartovala jednou z nejlepších a nejpamátnějších bondovek vůbec. I Daniel Craig byl před svým startem zatížen značnou nedůvěrou. Pro mnohé byl na Bonda moc ošklivý, pro další moc malý… urážek si tehdy čerstvý představitel britského agenta vyslechl víc než dost; nakonec ale všem vyrazil dech.

Specialista na bondovské počátky Martin Campbell vyslal agenta s povolením zabíjet co nejdál od brosnanovek a naservíroval nám drsnější, špinavější a testosteronovější origin, jenž nám ikonickou postavu přináší v trochu jiném světle. Bond je zde začátečníkem a sveřepým buldokem. Občas sice chybuje a je poháněn emocemi, vše ale dohání svou urputností. Režisér zkombinoval moderní akční trendy s tradiční bondovskou poetikou a s hlavními proprietami značky si navíc velmi chytře pohrával.

Daniel Craig zavřel všem kritikům ústa už po úvodní parkourové honičce, sličná Eva Green si zahrála jednu z nejpamátnějších Bond girl a příjemně civilní záporák Mads Mikkelsen u toho ronil krvavé slzy. Craigovská éra zkrátka začala bezkonkurenčně, dodnes patří mezi nejnašlapanější díly franšízy a nastartovala komerčně nejúspěšnější etapu bondovské historie. Ať už bude novým agentem 007 kdokoliv, bude to mít po této kapitole zatraceně těžké. (Spooner) 

---

Poznámka pod čarou: Rok 2006 máme splněný a diskuze je otevřená. Nás teď zajímají vaši favorité. Neupejpejte se, a pokud vás vyloženě rozčiluje absence filmového miláčka, klidně nám ve vší slušnosti vyhubujte. My už to přežijeme.