Krvavý diamant (r. Edward Zwick)
Rozpočet: 100
Globální tržby: bohužel pouze 172
Hodnocení na CSFD/IMDb: 84 % a 8.0/10
V.I.M.: Do budoucna bych se přimlouval, nicméně nyní není
Vytáhni v hospodě: Dáme si pro změnu nějaké castingové šprochy? Než dostal titulní roli Dannyho Leonardo DiCaprio, tak se prý uvažovalo o Heathu Ledgerovi, Russellu Croweovi, Bradu Pittovi, Orlandu Bloomovi nebo Christianu Baleovi. Co se role Maddy týče, studio údajně přemýšlelo o Angelině Jolie, Julii Roberts, Umě Thurman či Jennifer Garner. Fakt, že nakonec vyhrála Jennifer Connelly, mi přijde šťastný.

Zwick je trochu nenápadný (posledních deset let možná až moc) režisér, ale na kontě má nejednu filmovou kvalitku. To máte Slávu, Legendu o vášni, Posledního samuraje… Ne náhodou samá V.I.M. a já bych rozhodně vyzdvihnul i Krvavý diamant. Pozor, nečekejte proboha historicky přesnou obžalobu západu, který dekády zavíral oči nad konfliktními diamanty penetrujícími do klenotnictví i vedle vás. Nečekejte další tísnivý Hotel Rwanda, byť nějaké to sekání rukou a žalování na zvěrstva páchána v Africe ve filmu samozřejmě jsou. Stejně jako v případě Posledního samuraje sledujeme hollywoodskou pohádku, která využívá maximálně výpravné kulisy k vyprávění klišoidního příběhu o nápravě cynického žoldáka. Jenomže ono to podle mě vůbec nevadí.

Pokud budeme snímek brát v první řadě jako dobrodružnou jízdu o honbě za diamantem, tak akčními scénami nabitá cesta DiCapria s Honsouem a fešnou (byť trochu upozaděnou) Jennifer Connelly patří podle mého názoru k tomu nej, co žánr po roce 2000 přinesl. Zwick přesně ví, co na diváka funguje, a adrenalinem překypující přestřelky s parádním střihem a ještě lepší kamerou berou dech. Strhující popcorn, který si sice neodpustí zbytečně patetický konec, ale při poslechu soundtracku od Jamese Newtona Howarda na vrcholu sil mu to jistě rádi odpustíte. (TedGeorge)

Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu (r. Larry Charles)
Rozpočet: 18
Globální tržby: 263 !!!
Hodnocení na CSFD/IMDb: 73 % a 7.4/10
V.I.M.: Také ne
Vytáhni v hospodě: Pokud se dá věřit informacím IMDb, na produkci v čele se Sachou zavolali během natáčení uvědomělí američtí občané hned 92krát policii. V návaznosti na šrumec okolo natáčení Borata se o Cohena dokonce měla začít zajímat FBI! Založili na něj složku a „podezřelého cizince“ prý během natáčení sledovali.

Sacha Baron Cohen se proslavil v Da Ali G Show, kde vystupoval jako trojice fiktivních postav – Ali G, Brüno a Borat. Tím největším fenoménem Saši se však bezesporu stal kazašský reportér. Cohen v Boratovi dokázal spojit naprosto šílenou a nekorektní komedii s chytrou společenskou satirou, což ostatně potvrzuje i nominace na Oscara za nejlepší adaptovaný scénář, na kterém se podílel také Todd Phillips. Většina památných scén navíc vznikla improvizovaně, protože Cohen tehdy nebyl zdaleka tak známý jako dnes a řada nic netušících Američanů skutečně věřila, že mluví s kazašským reportérem. Zmínku si rozhodně zaslouží momenty s náboženskými fanatiky, slepicí v metru nebo prodejci automobilů.

Borat rozhodně není filmem pro každého. Jeho nekorektní a vulgární humor mnohdy záměrně překračuje hranice dobrého vkusu. Zároveň ale nejde jen o bezduchou přehlídku nechutných vtipů. Cohen si bere na mušku americkou politiku, náboženství, předsudky, vztah k ženám i představu Ameriky jako nejvyspělejší země světa. Právě díky konfrontaci Borata s obyčejnými Američany vzniká překvapivě trefný obraz tehdejší společnosti. Formát fiktivního dokumentu navíc filmu dodává hravost a autenticitu. Borat se možná pokaždé neodváže úplně na 100 %, protože Cohen při natáčení skutečně riskoval pořádný průšvih, přesto je jeho kazašský reportér postavou, kterou si nejde nezamilovat. Jedna z nejvýraznějších komediálních postav své generace. (filmfanouch)

Mission: Impossible III (r. J.J. Abrams)
Rozpočet: 150
Globální tržby: 398
Hodnocení na CSFD/IMDb: 76 % a 6.9/10
V.I.M.: Imfovo veto jsme v redakci zatím nepřehlasovali
Vytáhni v hospodě: Možná si vzpomínáte na scénu z jedné epizody South Parku, kde byl kreslený Tom Cruise zavřený ve skříni, a v jednu chvíli zazní: „Dad! Tom Cruise won´t come out of the closet“. Fór snad nemusím vysvětlovat. Co už možná nevíte, je, že Cruise epizodu podle všeho viděl a údajně vyhrožoval molochu Viacom (vlastnili jak Paramount, tak Comedy Central), že pokud ještě někdy odvysílají dotyčnou epizodu, zruší komplet promo kolečko před uvedením Mission: Impossible. Následně prý producenti z Comedy Central zavolali tvůrcům seriálu Parkerovi se Stonem a oznámili jim, že epizodu stahují z oběhu a nikde o tom navíc nesmí mluvit.

Když se loni loučil Tom Cruise s rolí Ethana Hunta, neobešlo se to bez rozpaků. Až příliš velká sebestřednost hlavní postavy představovala pro část kritiků (včetně většiny z naší redakce) nepřekonatelný problém. Jenže na druhou stranu – kořeny tohoto pojetí celé franšízy sahají hluboko do její minulosti. Její základy položil už John Woo ve druhém díle, aby ikonografické budování Ethana Hunta coby nesmrtelného agenta s povolením předvádět šílené kaskadérské kousky dokonal debutující J. J. Abrams. A byla z toho jízda, na jakou fandové série vzpomínají doteď. Ačkoli ne všichni ze stejného důvodu, o čemž svědčí i imfova recenze a Civalova protirecenze.

Pravda je, že Abrams se musel ve třetí Mission: Impossible vypořádat s celou řadou výzev, aby dostál pověsti jednoho z nejočekávanějších akčňáků roku, a ještě přitom našel společnou řeč s Tomem Cruisem – hercem, producentem i bohem v jedné osobě.  A nakonec se mu to podařilo. Nejenže to celé ukočíroval, navíc do toho šel tak drze, že se z MI3 stal piedestal všeho, co si člověk představí, když zaslechne třaskavé hudební téma celé série. Jistě, některé další díly z této kodifikované podoby Huntových dobrodružství vyčnívaly, ale byl to Abrams, kdo definoval Mission: Impossible jako zábavnější formu Jamese Bonda. (Crom)

Fontána (r. Darren Aronofsky)
Rozpočet: 35
Globální tržby: 16 (au)
Hodnocení na CSFD/IMDb: 77 % a 7.1/10
V.I.M.: Ještě jednou ne. Ale KarelR kdysi napsal o Aronofském hezkou režisérskou elitu
Vytáhni v hospodě: Režisér Darren Aronofsky se rozhodl minimalizovat použití CGI ve filmu a vizuální efekty (za mě velmi povedené) vytvořil s pomocí makrozáběrů na chemické reakce v Petriho misce. Chtěl tak zajistit, aby Fontána odolala zubu času a lidé se jí v dalších dekádách neposmívali kvůli stárnoucím efektům. Koho mi jenom Darren připomíná…

Z Aronofského Fontány tryskají dechberoucí obrazy i banality v nepopiratelném vizuálním p(r)ožitku. Snímek vypráví o zamilované dvojici propojené příběhy, časoprostory i archetypem ochránce. V přítomnosti pracuje Tommy jako výzkumník snažící se včas objevit lék na zhoubný nádor, který sužuje jeho vyrovnanou ženu Izzy. Izzy o své zkušenosti s umíráním i o fascinaci zásvětím píše román zasazený do 15. století, v němž vystupuje jako španělská královna Isabela Kastilská.

Ta svého věrného conquistadora Tomáse vysílá do Jižní Ameriky, aby v chrámech mayské civilizace pátral po Stromu života. Mayové věřili, že se jejich podsvětí nachází v umírající hvězdě a mlhovině Šibalba. K ní ve vzdálené budoucnosti 26. století stoupá uvnitř netradiční kosmické lodi ve tvaru bubliny Tom, v roli pečovatele o usychající Strom života. Tommyho hledání všespásného léku nese prvky vědecké fikce, putování vesmírem má pak blíže ke science fantasy.

Nesmrtelnost se pro člověka nachází v koloběhu života, věčný život existuje paralelně jako cosi, co si člověk nemůže zabrat pro sebe. To je poselství Fontány Darrena Aronofského, místy strhujícího, místy triviálního zástupce kinematografie obnaženého nervu, který je pro tvůrce Requiemu za sen, Černé labutě a Noema tak typický. Poněkud esoterický snímek kombinující mýtus o věčném návratu, mayskou mytologii, New Age, buddhismus, bibli i Herzogova Aguirrea vyvolává prožitek refrénu či modlitby opakováním totožných vět a frazémů. Fantastická hudební kompozice Clinta Mansella pak umocňuje dojem z Fontány coby audiovizuální básně o sepětí milenců napříč prostorem a časem. (krauset)